Už nyní hlásí ukrajinská armáda větší intenzitu ruských útoků podél celé východní fronty. Rusům se daří získávat kontrolu nad územím v oblasti měst Bachmut a Avdijivka. Mluvčí ukrajinského velení pozemních sil, podplukovník Volodymyr Fitjo, přiznal, že se sice ukrajinským vojákům daří ničit desítky ruských tanků i obrněných vozidel denně, ale ruská armáda může stále čerpat z „rozsáhlých materiálních rezerv“.

Americký think-tank Institut pro studium války (ISW) napsal, že se ruské jednotky zaměřují na provádění lokalizovaných útočných operací s cílem co nejvíce vyčerpat omezené ukrajinské zdroje – válečnou techniku i personál.

Kreml se navíc podle informací The Financial Times připravuje na rozsáhlou letní ofenzivu. Cílem Moskvy je opět dobýt zbytek Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Tyto regiony už Rusko v září 2022 formálně anektovalo.

Ruský diktátor Vladimir Putin má prý také v plánu obsadit milionový Charkov, z jehož okolí Ukrajinci vyhnali Rusy v září 2022. A nevzdává se údajně ani naděje na dobytí Kyjeva. Americké tajné služby už dříve uvedly, že Putin ze svých cílů podrobit si celou Ukrajinu neslevil.

ISW v tomto kontextu napsal, že Rusko pravděpodobně nedosáhne během protiofenzivy větších územních zisků, ale dokáže tím vyčerpat cenné ukrajinské zdroje.

Ukrajina se pro letošek, kdy válka vstupuje do svého třetího roku, připravuje zejména na obranu svého území. Představitelé Bílého domu přiznávají, že Kyjev musí počítat s dlouhou válkou, trvající minimálně do roku 2026. Šance na zahájení vlastní protiofenzivy mohou být vyšší až po důkladné přípravě, což znamená až někdy v roce 2025.

František Novák

Také proto potřebuje Ukrajina rozsáhlou a vytrvalou vojenskou i ekonomickou pomoc. Tu zatím blokují v americkém Kongresu republikáni, kteří si tak chtějí vynutit zpřísnění pravidel pro přijímání uprchlíků z celé Latinské Ameriky.

Právě rozhodnutí o rozsahu pomoci západních spojenců může výrazně ovlivnit to, zda bude napadená země dále schopna zadržovat ruské jednotky na východě, nebo se fronta nakonec zhroutí a Kreml se dostane až na hranice členských států Severoatlantické aliance. Jistou míru pesimismu naznačil na konci minulého roku i šéf NATO Jens Stoltenberg, když varoval před tím, že si Rusko šetří zásoby raket na budoucí ofenzivu.