Hrot24.cz
Rusko finančně krvácí, muselo sáhnout do rezerv z „fondu blahobytu“

foto Harold Escalona / Shutterstock.com

Rusko finančně krvácí, muselo sáhnout do rezerv z „fondu blahobytu“

I když Putinův režim propagandisticky tvrdí, že jeho ekonomiku západní sankce nijak nepoškozují, ruský národní investiční fond už přišel téměř o polovinu svých prostředků. 

František Novák

Aktiva v ruském národním investičním fondu (označuje se také jako fond národního blahobytu) se od ledna 2022 do prosince 2023 smrskla o 44 procent. Likvidní prostředky, které měly na začátku války s Ukrajinou hodnotu 8,9 bilionu rublů (zhruba sto miliard dolarů), se na konci loňského roku ztenčily na pět bilionů rublů (56 miliard dolarů), napsala agentura Bloomberg.

Do ruského fondu národního blahobytu směřovala v mírových dobách část příjmů z prodeje ruské ropy a zemního plynu. Jeho původním účelem byla podpora penzijního systému, protože ruská společnost rychle stárne, a dopravní a energetické infrastruktury. V době války se ale fond využívá hlavně na financování rozpočtových schodků. Kreml miliardy rublů z něj použil i na „sanování“ ruských firem, jako je letecký dopravce Aeroflot. 

Pokud by exportní cena ruské ropy klesla pod úroveň padesáti dolarů za barel, aktiva nejpozději do dvou let Kreml vyčerpá, upozorňují analytici Bloomberg Economics. Ti vycházejí z údajů ruského ministerstva financí.

Navíc se snižuje cena držených aktiv, podílů v ruských firmách a dluhopisech. Ve sledovaném období se jednalo o dvanáctiprocentní pokles. Finance v objemu tří bilionů rublů použilo ministerstvo na pokrytí schodku za rok 2023, přitom ve stejném období zdvojnásobilo výdaje na obranu. Na sanování schodku použilo veškerá eura, která ruské ministerstvo financí drželo. Nyní fond drží jen ruské rubly, čínské jüany a zlato.

I když ruský diktátor Putin opakuje, že je ruská ekonomika odolná a západní sankce na ni nemají žádný dopad, ukazuje se, že to není docela pravda. Ceny ropy na světových trzích navíc za posledních dvanáct měsíců poklesly o deset procent, takže i příjmy ruského rozpočtu klesají. Loni Kreml inkasoval za prodej ropy a zemního plynu o 24 procent méně než o rok dříve

Ekonom z Bloomberg Economics Alex Isakov uvedl, že likvidní aktiva ruského fondu budou i nadále ubývat, pokud nedojde k výraznějšímu zvýšení ceny ropy na světových trzích. Ruská ekonomika tak bude stále zranitelnější vůči vnějším ekonomickým šokům.

Putinovu režimu tak hrozí, že mu dojdou finanční rezervy, pokud bude dál ve velkém financovat válku na Ukrajině, jež se v únoru přehoupne do svého třetího roku.