Moskva počítá s tím, že válka na Ukrajině jen tak neskončí. Rozpočtové výdaje na zbrojení a armádu by měly v příštím roce dosáhnout rekordních 13,5 bilionu rublů (v přepočtu 148 miliard dolarů nebo 3,2 bilionu korun). „Podtrhuje to odhodlání Vladimira Putina pokračovat v invazi na Ukrajině a zintenzivnit konfrontaci se Západem,“ okomentoval čísla britský ekonomický list Financial Times.

Ruský prezident tím dále rozvíjí „vojenské keynesiánství“, protože zásadně zvyšuje státní výdaje na armádu a zbrojní zakázky bez ohledu na rozpočtové příjmy. Ekonomové kvůli tomu varují před riziky vysoké inflace a nedostatku pracovní síly.

„Ruští byrokraté museli loni předstírat, že takzvaná zvláštní operace rychle skončí. To už evidentně neplatí. Předstírání je pryč,“ vysvětlila ekonomka Elina Ribaková z amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii. Podle ní ruský režim už ani necítí potřebu naznačovat, že se směřování země vrátí „k normálu“ před napadením Ukrajiny.

Ruská ekonomika právě kvůli obrovským státním výdajům na zbrojení v loňském roce vykázala růst o 3,6 procenta. Také pro letošní rok se počítá s podobným číslem. Ve druhém čtvrtletí ruský HDP rostl meziročně o 4,1 procenta.

TradingEconomics

Celkové výdaje Ruska na obranu a bezpečnost už tvoří čtyřicet procent všech státních výdajů. Ministerstvo financí podrobněji nevysvětlilo, proč výdaje na obranu rostou, jen uvedlo, že „byly vyčleněny značné finanční prostředky na zajištění plnění úkolů“. Podrobnosti výdajů na obranu jsou z větší části tajné.

Přestože ministr financí Anton Siluanov zdůraznil, že je rozpočet na rok 2025 primárně zaměřen na sociální podporu ruských občanů, výdaje v tomto sektoru klesnou z letošních 7,7 bilionu rublů (1,8 bilionu korun) na 6,5 bilionu rublů (1,6 bilionu korun).

Naopak sektor obrany už třetí rok v řadě sociální výdaje převyšuje. Ribaková zdůraznila, že Putin po dalším zvolení nemusí omezovat výdaje na armádu, ani předstírat, že bude navyšovat sociální dávky ruským občanům.

Příjmy ruského rozpočtu z prodeje fosilních zdrojů jsou podle Siluanova nastaveny na cenu ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel. V následujících letech se mají zmenšit z letošních 11,3 bilionu rublů (2,7 bilionu korun) na 9,8 bilionu (2,4 bilionu korun) v roce 2027.