Poslanci začali v posledním čtení projednávat rozpočet na příští rok. A bude to boj. „My jim to rozhodně nedáme zadarmo. Ve třetím čtení je sice omezená možnost úprav státního rozpočtu, nicméně udělali jsme maximum možného. Navrhujeme změny napříč rozpočtem, mimo jiné v sociální oblasti, školství, na vnitru, zdravotnictví a dalších,“ uvedla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Několik pozměňovacích návrhů načetli i vládní poslanci. Podle Marka Bendy, předsedy poslaneckého klubu ODS, však jde vesměs o kosmetické změny, které navíc byly v koalici dopředu projednány a koaliční poslanci je podpoří. „Budou to ale opravdu jen jednotky návrhů koalice,“ upřesnil Benda.

Hned několik desítek pozměňovacích návrhů podalo největší opoziční hnutí ANO. Aktivní však byla rovněž SPD Tomia Okamury. Například poslankyně Lucie Šafránková figuruje v autorství hned osmi návrhů, v jednom by chtěla ubrat miliardu ministerstvu průmyslu a obchodu. Ta by měla posílit rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně by měly peníze jít na dávky zdravotně postiženým.

„Podpora osob se zdravotním postižením je nyní velmi důležitá, protože na ně velmi dopadá dlouhotrvající vysoká inflace. Můžeme tím předejít tomu, že tyto osoby budou muset žádat o další nepojistné sociální dávky. Díky penězům navíc by se mohl valorizovat velice nízký příspěvek na mobilitu,“ sdělila Šafránková.

Hned několik změn si opozice představuje v kapitole školství. Profesor Karel Rais, poslanec za hnutí ANO, a Jana Berkovcová, stínová ministryně školství za ANO, jsou autory čtyř pozměňovacích návrhů, kterými reagují na úsporné tendence vlády v oblasti vzdělávání.

O 1,75 miliardy korun chce dvojice poslanců snížit plánovanou rozpočtovou rezervu a investovat je do vysokého školství, vědy a výzkumu. Dále 1,3 miliardy korun má místo rezervy jít na náhradu snížených ostatních neinvestičních výdajů ve školství, za něž se nakupují například pomůcky, učebnice či další vzdělávání pedagogů. A konečně největší částka 6,8 miliardy korun má jít přímo do regionálního školství, konkrétně do platů nepedagogických pracovníků ve školství.

„Nepedagogičtí pracovníci ve školách a školských zařízeních jsou především kuchařky ve školních jídelnách, uklízečky, školníci, administrativní personál apod. Bez těchto zaměstnanců nelze chod škol zajistit. Jsou zde ale tak nízké platy, že je pro ředitele škol velmi obtížné, a to i vzhledem k náročnosti této práce, najít alespoň nějaké zaměstnance,“ vysvětlila poslankyně Berkovcová s tím, že 1,5 miliardy korun má oželet ministerstvo obrany, konkrétně v rozpočtovém zařazení „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“. Dalších 5,3 miliardy korun má jít opět z rozpočtové rezervy.

Drtivá většina pozměňovacích návrhů opozice oslabuje vládou navržené prostředky zařazené do všeobecné pokladní správy – zde jsou mimo jiné zaparkovány i vládní rezervy sloužící pro vykrytí nečekaných nutných výdajů v kalendářním roce. Celkem se ve všeobecné pokladní správě podle vládního návrhu počítá s výdaji ve výši téměř 274 miliard korun, z toho vládní rozpočtová rezerva má činit dvanáct miliard korun, tedy zhruba 0,55 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Dále jsou v této kapitole financovány politické strany či výdaje na platbu pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, nebo třeba příspěvky státu na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření.

„S žádnými zásadními změnami oproti předloženému návrhu nepočítáme. Platí domluva, že koaliční poslanci budou podporovat pouze takové změny, na kterých se dohodly všechny vládní strany,“ sdělil Martin Kupka (ODS), ministr dopravy. Kdy konkrétně bude státní rozpočet schválen, není jasné. Opoziční strany již oznámily úmysl obstruovat.