Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Období rozpočtových deficitů ve stovkách miliard ročně jen tak neskončí. Vláda ale nemá odvahu ani šetřit, ani zvyšovat daně
Český veřejný dluh dlouhá léta patřil – a dosud ještě patří – mezi nejnižší v zemích Evropské unie. Od začátku pandemie ale nabralo zadlužování tempo, které nás o tuto pozici může brzy připravit. A co hůř, k úsporné politice se nemá ani nová vláda, která si vyléčení rozpočtů dala za jeden z hlavních cílů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůvodňuje, že kvůli nečekaným výdajům spojeným hlavně s energetickou krizí zvyšuje schodek letošního rozpočtu na 375 miliard korun. Příští rok si podle ministra financí erár bude muset na pokrytí výdajů půjčit dalších 295 miliard.
Aktuální zvýšení sekery ve státních financích je do určité míry ospravedlnitelné. Problém českých veřejných financí je ale mnohem hlubší, než jsou jen mimořádné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a související problémy.
Výsledkem nerozvážné fiskální politiky je stav, kdy příjmy nepokryjí ani ty státní výdaje, které erár musí platit ze zákona. Podle NERV takzvaný strukturální deficit veřejných rozpočtů dosahuje asi tří procent HDP. Zjednodušeně řečeno to znamená, že i kdyby nebyla válka a s ní spojená krize, chybělo by eráru k „červené nule“ pořád asi 220 miliard korun.
Schopnostem vlády pomoci rozpočtu výhradně takovými opatřeními, která nepocítí lidé v peněženkách, tak už nevěří ani její vlastní poradní orgán. NERV poprvé nadhodil ke zvážení posílení příjmů už letos v červnu. Podzimní zhodnocení situace bylo ještě ostřejší. Podle šéfa NERV Mojmíra Hampla je zvýšení daní v podstatě nevyhnutelné.
Nejen poradci z NERV, ale i valná část ekonomů tak dnes už neřeší ani tak otázku, jestli bude potřeba kvůli stabilizaci veřejných financí zvyšovat daně, jako spíš u kterých to bude nejméně škodlivé a bolestivé. Odkud hrozí peněženkám Čechů ze strany berních úředníků největší nebezpečí?
Patrně nejčastěji asi Zbyněk Stanjura slyší radu, aby uznal chybu ODS z roku 2020, zařadil zpátečku a vrátil se k výpočtu příjmové daně fyzických osob ze superhrubé mzdy. Do rozpočtu by se tím vrátilo přes sto miliard korun, což by řešilo skoro polovinu problému se strukturálním deficitem.
Zároveň se ale takové řešení jeví z hlediska postojů dnešní vlády jako velmi málo pravděpodobné. Na změně výpočtu daně z příjmů vydělali nejméně vydělávající řádově stokoruny a vysokopříjmoví tisícovky měsíčně. Návrat do stavu před rok 2021 by tak pocítily čtyři miliony lidí velmi bolestně. Navíc si lze jen těžko představit flagrantnější porušení předvolebních slibů především ODS a potažmo koalice Spolu.
Prakticky totéž platí o další často navrhované možnosti posílení příjmů státu, a to prostřednictvím výběru více peněz od živnostníků. Někteří ekonomové, ale také odboráři už léta upozorňují na nerovnováhu mezi odvody zaměstnanců a OSVČ.
Díky poměrně benevolentně nastaveným výdajovým paušálům totiž ičař odvádí na daních a sociálním a zdravotním pojištění výrazně méně než zaměstnanec se stejným hrubým příjmem. Problém ještě prohlubuje rozšířená praxe mnoha firem, které nastavení systému využívají k zaměstnávání lidí na švarcsystém.
Pokud by ministerstvo financí snížilo paušály z šedesáti na dvacet procent jen zhruba 270 tisícům živnostníků v sektoru služeb, kde je zaměstnávání „na IČO“ nejčastější, přineslo by to nejen zásadně nižší motivaci obcházet zákoník práce formou švarcsystému, ale také nové příjmy pro státní kasu ve výši asi dvaceti miliard korun.
Reálnější nebezpečí hrozí u majetkových daní. Prostor pro jejich zvýšení vyplývá i z mezinárodního srovnání. „Majetkové daně jsou u nás zanedbatelné, Česko je v jejich výši poslední mezi zeměmi OECD. Zatímco u nás tvoří majetkové daně 0,2 procenta HDP, průměr v zemích OECD je 1,8 procenta HDP,“ upozorňuje ve své analýze think-tank České priority. Jako příklad uvádí srovnání se sousedním Německem. Pokud bychom dorovnali majetkové daně na stejnou úroveň, přineslo by to státu navíc přes šedesát miliard korun ročně.
