René Banko ještě nedávno užíval obvyklých miliardářských vymožeností: létal soukromým tryskáčem, plavil se v třípatrové superjachtě a bydlel – mimo jiné – v luxusním venkovském sídle na dvanáctisethektarovém pozemku. Časopis Forbes jej až do loňského roku řadil mezi nejbohatší Rakušany.

S tím vším je nejspíš konec. Na začátku března podal Benko v Rakousku žádost o osobní bankrot. Mluvčí okresního soudu v Innsbrucku sdělil listu Financial Times, že obdržel insolvenční návrh podaný jménem 46letého podnikatele, který v současné době posuzuje.

Stejný soud již zkoumal Benkovu osobní finanční situaci poté, co na něj začátkem roku podal insolvenční návrh rakouský stát. Jde o největší a nejsložitější insolvenční řízení v historii země. Klíčové společnosti Benkova podnikatelského impéria, realitní a developerské skupiny Signa, jsou kvůli tomu v nucené správě.

Signa nashromáždila miliardové dluhy. Pod tlakem stoupajících úrokových sazeb, klesajícího ocenění nemovitostí a rostoucí neochoty věřitelů refinancovat úvěry se letos de facto rozpadla.

Trestní oznámení

Benko vybudoval nepřehledný konglomerát vzájemně propojených dceřiných společností, jež vlastnily podíly v newyorské Chrysler Building, londýnském obchodě Selfridges, a dokonce i v budově, v níž sídlí rakouský ústavní soud ve Vídni.

Skupina však nikdy nezveřejnila konsolidovanou účetní závěrku ani celkovou výši svého dluhu. Minulý měsíc podali věřitelé Signy na svého bývalého obchodního partnera v Rakousku trestní oznámení. Věřitelé se přitom obávají, že jejich zájmy jsou přehlíženy ve prospěch úzce propojené skupiny investorů se sídlem v Rakousku.

Odhady hodnoty Signy se pohybovaly mezi 23 a 30 miliardami eur. Letos však selhala její snaha získat nouzové financování – a podle toho dopadl i Benko sám. Podle žebříčku světových miliardářů agentury Bloomberg hodnota jeho podílu v Signě poklesla letos ještě před vyhlášením insolvence nejméně o dvě miliardy dolarů.

Už loni v listopadu jej akcionáři sesadili z pozice šéfa představenstva. Dnes nejspíš jeho majetkový podíl nemá žádnou hodnotu.

Nepřehledně špinavé peníze

Firma, která vlastní podíly ve zmíněných proslulých nemovitostech v Evropě a Americe, se chytila do sítě vzájemně propojených subjektů a dluhů.

Rozplést tuto síť zkouší mnichovské státní zastupitelství. Minulý týden oznámilo, že prověřuje podezření z praní špinavých peněz v Signa Group. Mluvčí státního zastupitelství potvrdil, že od konce loňského roku jeho úřad obdržel několik trestních oznámení týkajících se Signy. „Skutkové okolnosti případu jsou podrobně prověřovány z právního hlediska, a to i s ohledem na další možné trestné činy.“

Situace je však natolik nepřehledná, že přesný rozsah vyšetřování státní zastupitelství teprve vyjasňuje. Je však zřejmé, že vyšetřování se týká developerských projektů Signy v Bavorsku.

Věřitelé tvrdí, že se firma dostala do platební neschopnosti kvůli „nezákonným“ finančním transakcím. Jejich tvrzení je v rozporu s prohlášeními vedení Signy, které dosud svalovalo vinu na rostoucí úrokové sazby a jejich dopad na modely oceňování nemovitostí.

Jedním ze tří ústředních subjektů skupiny Signa byla firma Signa Development Selection (SDS). Jen ona dnes dluží více než 2,6 miliardy eur. Insolvenční správce nyní doporučil, aby byl její majetek vložen do svěřenského fondu.

Podezřelé půjčky

Není jasné, k jakému majetku může mít sám Benko ještě přístup prostřednictvím řady neprůhledných rodinných trustů v Rakousku a Lichtenštejnsku, které ovládá jeho matka. Ty jsou propojené právě s majetkem zmíněné SDS. Tato firma drží portfolio developerských aktiv, jež doufala prodat brzy po jejich dokončení. Byla finančně nejpřínosnější částí skupiny. 

Pětatřicetistránková analýza mezinárodní skupiny věřitelů SDS uvádí, že v důvodech insolvence společnosti jsou „do očí bijící rozpory“. Podle ní měla společnost v roce 2023 přežít díky úspěšným prodejům aktiv, ale namísto toho fungovala jako kasička pro ostatní části Signy.

Například prodej kancelářského realitního projektu BEAM v centru Berlína vynesl přes 100 milionů eur. Částka se však nijak nepromítla do rozvahy SDS. „To vede k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že peníze od SDS byly účelově zpronevěřeny,“ uvádí se v analýze.

Jiný příklad podezřelého odlivu peněz představují nevysvětlené půjčky poskytnuté SDS subjektům ovládaným Benkovou rodinnou nadací. Kolik? Inu, drobné – asi 300 milionů eur.

Podle posledních zpráv nabídla Signa věřitelům v rámci plánu na restrukturalizaci splacení třiceti procent svých závazků.