Ruské feministky varují před tím, že Putinovo totalitní Rusko chce zničit dosavadní liberální přístup k potratům v zemi, která dlouhodobě vymírá a má problém přimět mladé Rusky, aby rodily více dětí. Zapadá to do všeobecného „utahování šroubů“ v ruské společnosti, které kontinuálně zesiluje od začátku války na Ukrajině. 

Rusko přitom historicky patří mezi země, které potratovou politiku upravují velmi liberálně. Nyní se ale stupňuje také tlak od ruské pravoslavné církve. „Chapadla vlády se dostávají stále blíže k našim dělohám a našim tělům,“ dramaticky prohlásila Eva Krestovitsová, feministická aktivistka z ruské republiky Baškortostán. Vyhlídky pro právo žen rozhodovat o tom, zda chtějí po oplodnění pokračovat v těhotenství, nebo jej ukončit, jsou podle ní děsivé. 

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško už veřejně podpořil plány na omezení prodeje léků, jež vyvolávají po nechráněném sexu potrat, v lékárnách. Také soukromé kliniky mají mít v budoucnu omezenu možnost provádět umělé ukončení těhotenství. „Snížení míry potratů je klíčový úkol, na kterém pracujeme,“ zdůraznil Muraško na setkání s ruskými poslanci.

Vláda čelí nátlaku od ruské pravoslavné církve, jež chce bránit „tradiční křesťanské hodnoty“ a prosazuje úplný zákaz potratů v zemi, ve které žije přes 140 milionů obyvatel.

Dojde k plošnému zákazu potratů?

„Myslím, že chtějí vidět reakci a názor veřejnosti,“ říká o snahách omezit interrupce obhájkyně reprodukčních práv ruských žen Irina Fajnmanová. Doufá ale, že k plošnému zákazu potratů nakonec nedojde. „Právě teď je velmi důležité, aby ti, kdo obhajují svobodu volby, vyjádřili svůj názor,“ vysvětlila pro The Moscow Times.

Platná ruská legislativa umožňuje bez omezení podstoupení umělého přerušení těhotenství až do 12. týdne těhotenství. V případě znásilnění, úmrtí nebo uvěznění manžela je to možné až do 22. týdne. „Když se systém v Ruské federaci srovná fakticky s jakýmkoli jiným, je stále progresivní, radikální a celkově velmi dobrý,“ uznává Marianna Muravjevová, profesorka katedry Finského centra pro ruská a východoevropská studia na univerzitě v Helsinkách.

Už nyní ale podle The Moscow Times čelí ženy zejména v ruských regionech řadě překážek, pokud se rozhodnou ukončit těhotenství. V roce 2011 se na nátlak pravoslavné církve uzákonila povinná čekací doba mezi počáteční žádostí o potrat a samotným výkonem, která činí jeden týden. „Je to legální odložení procedury zavedené s nadějí, že si to žena promyslí a rozhodne se zákrok nepodstoupit,“ vysvětlila Muravjevová. 

Ruské budoucí rodičky mají možnost navštívit „předpotratovou“ poradnu. Poradci ale mají za úkol vést rozhovory tak, aby ženy odradili od potratu. „Málo žen ví, že poradenství mohou odmítnout a že to není povinné,“ dodala Fajnmanová. 

Lékaři často potrat odmítají provést

Ruské feministky si stěžují na rozšířenou praxi, že se gynekologové na státních klinikách otevřeně pokoušejí odradit ženy od ukončení těhotenství a používají přehnané argumenty, že potrat může vést k neplodnosti nebo bude mít vážný, až nevratný dopad na zdraví ženy. Dochází i k tomu, že lékaři odmítnou příslušný zákrok provést na základě náboženského přesvědčení, i když v tom nemají legislativní podporu. 

Ve velkých městech mají ženy možnost volby soukromé kliniky, v menších městech nebo na venkově jsou alternativní možnosti ukončení těhotenství výrazně omezenější. Ruské aktivistky tvrdí, že na soukromých klinikách stojí potrat od tří až do třiceti tisíc rublů (až sedm tisíc korun). Pro většinu ruské populace to představuje vysokou sumu. 

Ministr Muraško navrhuje, aby soukromé kliniky neměly možnost provádět potraty, i když jsou ženy ochotny za zákrok zaplatit. Zpřísnění dosud liberální legislativy požaduje také konzervativní poslanec Dumy Vitalij Milonov. Zdravotní pojišťovny mají podle něj přestat tento druh zákroků proplácet. To by samozřejmě vedlo k jejich dalšímu omezení. Feministické aktivistky to vnímají jako „genocidu“ na ruských ženách. Tvrdí, že se je ruský stát pokouší umlčet.