Platová nerovnost se týká i startupů, ženy v nich berou méně než muži

S takovými závěry přišel výzkum platformy Ravio, podle nějž je takzvaný neupravený rozdíl v odměňování žen a mužů v rámci evropských technologických startupů 25 procent. Tato metrika představuje medián výdělků ve všech pracovních funkcích, úrovních a zemích. Je tedy koncipována jako přímé srovnání všech mužů a žen, aniž by odrážela rozdíly v rolích nebo jiné faktory.  

Upravený rozdíl v odměňování žen a mužů už není tak markantní, činí 2,5 procenta, což znamená, že průměrný muž vydělává o 2,5 procenta více peněz než průměrná žena ve stejné funkci ve stejné zemi. Ačkoli se takové číslo může na první pohled zdát jako dobrá zpráva, podtrhuje to podle platformy Ravio problém zastoupení žen a mužů v technologickém průmyslu a zdůrazňuje, že na hůře placených, nižších pozicích je více žen než na lépe placených, vyšších pozicích.  

„Společnost Ravio zjistila, že zastoupení žen je na většině pracovních úrovní nižší než 50 procent a že pouze 21 procent pozic ve vedení společností zastávají ženy. Po hlubším zkoumání důvodů se ukázalo, že muži v manažerských funkcích s odborným přesahem do technologií zůstávají na vedoucích pozicích o 46 procent déle než ženy,“ uvádí se v analýze. Ženy pak často opouštějí tyto vedoucí pozice předčasně zejména kvůli nutnosti sladění pracovního a rodinného života. 

Česko jako země plná top manažerek? Zdaleka ne, spíš stagnujeme, shodují se expertky

Odbornice zareagovaly pro Hrot24 na průzkum magazínu The Economist, ze kterého vyšlo Česko v některých ukazatelích genderové rovnoprávnosti vítězně. „Ve skutečnosti je tomu naopak,“ říká socioložka Alena Křížková z Akademie věd.

Odbornice zareagovaly pro Hrot24 na průzkum magazínu The Economist, ze kterého vyšlo Česko v některých ukazatelích genderové rovnoprávnosti vítězně. „Ve skutečnosti je tomu naopak,“ říká socioložka Alena Křížková z Akademie věd.

Data z výzkumu také ukazují, že tyto rozdíly vznikají už v okamžiku nástupu do zaměstnání. Ženám je již v okamžiku háboru nabízena nižší odměna než mužům, což je patrné na více pozicích a v různých vstupních bodech. Studie se zaměřila například na oblast softwarového inženýrství, v níž mají muži při nástupu do zaměstnání o 3,3 procenta vyšší mzdu než jejich ženské protějšky.  

Z výzkumu ale také plyne, že ženy stoupají firemní hierarchií stejně jako muži a to i včetně rostoucí výše mzdy, což podle Ravia naznačuje, že po nástupu do organizace jsou už muži a ženy oceňováni stejně. 

Platforma zjistila, že míra rovnosti v odměňování mužů a žen se v různých zemích výrazně liší, což může být způsobené například legislativou. „Ve Spojeném království je jeden z nejhorších neupravených rozdílů v odměňování (31 procent), ale zároveň jeden z nejlepších upravených rozdílů v odměňování (1,4 procenta). Díky nejvyššímu podílu žen na vedoucích pozicích (26 procent) ve srovnání s ostatními zeměmi a striktní legislativě je Spojené království v oblasti rovného odměňování na špici.“ 

Spoluzakladatel společnosti Ravio Merten Wulert k výzkumu pro portál Sifted uvedl, že mezi společnostmi roste povědomí o tom, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou problémem. „Nově platná evropská legislativa, která se týká transparentnosti mezd bude vyžadovat, aby společnosti do roku 2026 mimo jiné zveřejnily procentuální rozdíl v odměňování mezi muži a ženami. Tím de facto tlačí vedení mnoha společností k tomu, aby začaly ve svých firmách zavádět nápravná opatření, jako jsou školení zaměstnanců a zavádění různých politik,“ říká.

Komentář: Zveřejňovat výši mezd je naprostá nehoráznost

Od nápadu, že soukromé firmy by měly povinně sdělovat, jakou má kdo výplatu, už není daleko k rozhodování o jejich výši

Od nápadu, že soukromé firmy by měly povinně sdělovat, jakou má kdo výplatu, už není daleko k rozhodování o jejich výši