Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období zabývala přijetím eura. Upozornil, že Česko v posledních letech neplnilo kritéria pro vstup do eurozóny. Podobně se dnes vyjádřil Stanjura, podle kterého vznikne prostor pro jednání o euru až poté, co země kritéria začne plnit. Náměstek Marek Mora doplnil, že nepovažuje za vhodné pouze vstupovat do mechanismu směnných kurzů ERM II, dokud nebude na přijetí eura politická dohoda.

Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, naopak ODS se staví proti. Dvořák dnes řekl, že ho Fialovo vyjádření překvapilo. „Mám pocit, že mluvil o něčem jiném. Říká, že v programovém prohlášení není nic o euru nebo že vláda se dohodla, že o euru nebudeme rozhodovat. Ale ve vládním prohlášení stojí explicitně napsáno, že budeme usilovat o co nejrychlejší naplnění maastrichtských kritérií,“ uvedl.

Šéf stínové vlády opozičního hnutí ANO Karel Havlíček míní, že od vstupu ČR do EU téměř před dvaceti lety ještě nebyla horší doba pro načasování diskuse o přijetí eura. Znamenalo by podle něj pravděpodobně zvýšení cen služeb, což by zvýšilo inflaci. Hnutí ANO je podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové konzistentní a přijetí eura odmítá. Dokud se eurozóna nereformuje, není dobré do ní vstupovat, míní. Podle SPD by přijetím eura Česko přišlo o jednu z posledních možností, jak ovlivňovat svou měnovou politiku.

Euro budeme muset jednou přijmout tak jako tak, teď je to pouze zástupné téma, které odvádí pozornost od důležitějších problémů Česka, tvrdí hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Podívejte se:

Téma má podle SPD i například bývalého prezidenta Václava Klause zakrýt skutečné problémy, kterým Česko čelí. Klaus dnes spolu se svým institutem vyzval politiky, aby zanechali veškerých aktivit směrem k urychlenému přijetí eura. K tématu společné měny žádají širokou celospolečenskou debatu a referendum. Přijmout euro podle Klause není aktuální a nutné. Kdo vidí v euru východisko z českých ekonomických problémů, hluboce se mýlí, řekl. Kritizoval také Pavla, že téma eura nastolil bez předchozí diskuse ve vládě a parlamentu.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na šedesát procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane v lednu. Rozhodnutí o zavedení evropské měny podle něj bude politické, nikoli ekonomické.

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.