Nová ostravská filharmonie by se měla začít stavět za dva roky, první tóny v ní zazní v roce 2024. Autoři vítězného návrhu ze společnosti Steven Holl Architects z New Yorku a pražského studia Architecture Acts dokončili v minulých týdnech studii celé stavby ve tvaru pouzdra na housle. Bývalé hornické město se rázem prezentovalo jako kulturní metropole, která neváhá investovat do hudby a image více než dvě miliardy korun. Architektonický skvost teď patří mezi deset nejočekávanějších staveb světa.

A jak jsou na tom Pražané, kteří si pískali Figarovu svatbu na ulicích a na rozdíl od Vídně Mozartovi rozuměli? Jestli se někdy nového hudebního stánku dočkají, bude to nejdřív za 12 let.

Ale ani Praha tak úplně nespí. Během minulých měsíců vybrala vítěze soutěže na zpracování analýzy využitelnosti koncertního sálu, který by měl vyrůst na Vltavské. Nová filharmonie by pak byla v těsném vztahu s řekou, a pokud by se podařilo vypsat mezinárodní architektonickou soutěž, má česká metropole naději zapsat se do povědomí světa i jinak než jako kouzelný historický skanzen.

„Praha potřebuje nový koncertní sál, který by splňoval světové standardy 21. století a zároveň potvrzoval mezinárodní pověst Prahy jako kulturní metropole a symbol české hudební tradice. Prioritním urbanistickým tématem území je propojení nové budovy s řekou,“ soudí náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček. 

Jak to vyjde?

Analýzu využitelnosti zpracuje pro Prahu konsorcium firem vedené prestižním světovým studiem Henning Larsen společně s Buro Happold a AEA Consulting. „Všichni členové konsorcia mají bohaté zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou konkrétních projektů špičkových koncertních sálu v Evropě. Jedná se například o koncertní síň Harpa v islandském Reykjavíku, Dánskou Národní operu v Kodani nebo o budovu Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích,“ dodal Petr Hlaváček.

Vítěz soutěže bude mít na starosti detailní analýzu zahrnující návrhy optimální varianty koncepce sálu, možnosti jeho dalšího využití nebo zasazení stavby do území na levém břehu Vltavy. Tým složený z několika firem má za úkol provést i komplexní posouzení veškerých ekonomických nákladů a to investičních i provozních.

Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy

Jak analýza využitelnosti dopadne, je vlastně pro bytí či nebytí nové filharmonie naprosto zásadní. Výsledky této studie projednají politici a na jejich základě se rozhodnou, zda projekt bude pokračovat dalšími etapami. To znamená, zda Praha dostane po ostudě s Národní knihovnou příležitost k reparátu a vyhlásí mezinárodní architektonickou soutěž, u které se dá předpokládat, že se do ní přihlásí esa světové architektury. 

První výsledky analýzy využitelnosti by prý měly být k dispozici na začátku letošního podzimu, kompletní studie pak na přelomu roku. Pokud následně politická reprezentace města rozhodne o tom, že se má v projektu Vltavské filharmonie pokračovat, v optimálním případě by mohla být po skončení architektonické soutěže stavba zahájena v roce 2027 a její dokončení je plánováno na rok 2032.

Miliardy do kultury

Cenu filharmonie zatím nechce Praha ani odhadovat. Při velmi předběžných kalkulacích z minulého roku vycházela z podobných referenčních projektů. Soudě podle nich by se mohla pohybovat někde kolem pěti miliard korun (viz tabulka Referenční projekty). I tak je zřejmé, že se metropole při výstavbě nové filharmonie obejde bez pomoci státu jen stěží. Také Ostrava si se státem vyjednala, že na její kulturní stánek přispěje 600 miliony korun. Požadavek na státní podporu výstavby pražského koncertního sálu figuruje už při vyjednávání pražského primátora Hřiba s Andrejem Babišem o vládním městečku v Letňanech.

Hana Boříková

Miliardy si vyžádá také proměna dnes zanedbaného území v okolí metra Vltavská a nové řešení dopravy. K té by ale došlo tak jako tak. Plánované změny jsou spojeny s revitalizací celého zanedbaného území Bubny – Zátory, jehož má být vltavská filharmonie součástí. O dopravním řešení celého tohoto místa se diskutuje velmi dlouho. Je totiž vstupem do území Holešovice – Bubny – Zátory, kterým prochází nejzatíženější vnitřní tepna Prahy – magistrála. Nachází se tu i železniční zastávka Praha – Bubny, vede tudy metro, řada linek tramvají a v budoucnosti se může uvažovat i o zavedení vodní dopravy – lodí nebo vodní tramvají.