Bytová krize v Praze: Ceny a nájmy raketově rostou, povolovací procesy stagnují
Shutterstock.com
Bydlení
Analýza
Bytová krize v Praze: Ceny a nájmy raketově rostou, povolovací procesy stagnují
Praha čelí nejhlubší bytové krizi ve své historii. Poptávka po bydlení dosahuje rekordních hodnot, zatímco nabídka dramaticky zaostává. Zdlouhavé povolování staveb, zpoždění digitalizace stavebního řízení a nedostatky v přípravě nového stavebního zákona vytvářejí neudržitelnou situaci, která žene ceny i nájmy do závratných výšin.
šéfredaktor
Podle aktuální analýzy společnosti Central Group, kterou má redakce k dispozici, vzrostla poptávka po nových bytech meziročně o neuvěřitelných 98 %. Za první tři čtvrtletí roku 2024 se v Praze prodalo 5 350 bytů, což je dvojnásobek oproti loňsku. Do konce roku se očekává, že prodeje dosáhnou úrovně rekordního roku 2021. Přestože ceny nových bytů i nájmů meziročně vzrostly o 7 %, šéf Central Group Dušan Kunovský varuje, že bez zlepšení povolovacího procesu ceny porostou ještě rychleji.
Kritické problémy: Povolení a digitalizace
Praha má na papíře plánováno 150 tisíc nových bytů, avšak většina z nich se k realizaci jen tak nedostane. Největším problémem je pomalý povolovací proces, kterým ročně projde jen přibližně 5 tisíc bytů – polovina minimální potřeby. Výsledkem je deficit, který se blíží hranici 100 tisíc bytů. „Praktická nefunkčnost povolovacího systému je hlavním důvodem současné bytové krize,“ upozorňuje Kunovský.
Digitalizace stavebního řízení, která by mohla situaci výrazně zlepšit, má pětileté zpoždění a její plné spuštění je plánováno nejdříve na rok 2028. Tento stav prodlužuje procesy, zvyšuje náklady a dopadá na stavitele, stát i kupující.
Praha jako nejdražší město na bydlení ve střední Evropě
Podle CG-Indexu potřebuje průměrný obyvatel Prahy na pořízení bytu o velikosti 70 m² přibližně 14,7 ročního hrubého platu. V roce 2014 přitom stačilo 9,7 platů. Ve srovnání s ostatními metropolemi střední Evropy je situace v Praze výrazně horší. Dražší bydlení se netýká jen vlastnictví; podle Institutu plánování a rozvoje Prahy jsou i nájmy v české metropoli významně vyšší než v okolních městech.
Zablokované povolování navíc znamená miliardové ekonomické ztráty. Jen z připravovaných bytů by státní rozpočet mohl na DPH získat více než 175 miliard korun, a další prostředky by mohlo přinést město prostřednictvím kontribucí. „Stát svou neefektivitou nejen ztrácí příjmy, ale také způsobuje, že kupující za byty platí o 15 % více,“ uzavírá Kunovský.
Pražský bytový trh se nachází na křižovatce, kde bez výrazných reforem hrozí další zhoršení dostupnosti bydlení. Zásadní změny v povolovacích procesech, plná digitalizace a strategická podpora výstavby jsou nezbytnými kroky k řešení této krize. Pokud k nim nedojde, Praha zůstane příkladem promarněných příležitostí a nevyužitého potenciálu.