České zdravotnictví se intenzivně připravuje na podzimní vlnu covidu-19. Zatímco aktuální letní „vlnka“ BA.5 tuzemským politikům příliš velké starosti nedělá, za pár měsíců se může situace zcela změnit. „Pracujeme se scénářem, že dominantní variantou viru se stane B.75, přezdívaná kentaur. Ta je schopna se extrémně rychle šířit a podle prvních vědeckých poznatků může obcházet imunitu získanou dříve prodělaným onemocněním,“ říká v rozhovoru Josef Pavlovic (Piráti), náměstek ministra zdravotnictví. Ten se v rámci ministerstva stal jednou z hlavních tváří boje s pandemií.

Pavlovic na ministerstvu pracuje nejen na přípravě systému Chytré karantény, ale rovněž na podobě kampaně, která má Čechy opět ve velkém přesvědčit k (pře)očkování. „Nebudeme slibovat žádnou tečku za covidem. Chceme vysvětlovat, stavět především na datech. Opakovat se nebudou ani excesy typu influencerů. Hovořit za nás budou jen respektované osobnosti,“ slibuje náměstek. Přesvědčit se o tom budeme moci od poloviny srpna, kdy má kampaň odstartovat.

Protože se změnila situace. Šíří se jiná mutace než loni na jaře nebo na podzim. Zatímco loni to byly takové varianty viru, které měly zásadní dopad na zdravotnický systém a jeho zaplněnost, nyní se potýkáme s omikronovou variantou s názvem BA.5. Je velice nakažlivá, velice rychle a snadno se šíří, ale nemá zásadní zdravotní dopady. Nejjednodušším způsobem, jak se před její infekčností chránit, je očkování. Protože právě očkováním lze předejít zásadním zdravotním komplikacím, které by vyústily v hospitalizace. Na datech z Ústavu zdravotnických informací a statistiky vidíme, že hospitalizace během současné vlny covidu jsou primárně kratší, lehčí a neeskalují se do lůžek na JIP. Díky tomu není nijak omezena elektivní péče (plánovaná, například neakutní operace, pozn. red.). Proto teď nemá smysl přijímat žádná plošná opatření.

Tak to není. V současnosti platí doporučení hlavní hygieničky České republiky k nošení respirátorů uvnitř zdravotnických zařízení. Poskytovatelé zdravotní péče díky tomu mají možnost změnou svého provozního řádu od návštěvníků požadovat, aby nevstupovali bez respirátoru. Neboli necháváme to na vyhodnocení konkrétních pracovišť, zda tuto povinnost budou vyžadovat, nebo ne. Zároveň mohou oznámit omezení návštěv, aby se minimalizovalo riziko zavlečení nákazy zvenčí. Opatření tedy mají chránit primárně ty nejzranitelnější v nemocnicích.

Není to nijak závažné. V tuto chvíli to nijak zásadně nezatěžuje elektivní péči ani nemáme zaplněnou intenzivní péči. Lidé, kteří jsou hospitalizováni, tak do nemocnic nemíří především se zhoršujícím se průběhem covidu-19, ale spíše s tím, že se jim zhorší jiné, primární onemocnění. Proto dochází k léčbě symptomů, třeba je nutné pacienty zavodnit, podat jim antivirotika, jinak zmírnit projevy covidu. Ostatně vyplývá to i z dat, která máme. Lidé neleží na jednotkách intenzivní péče, ale na běžných lůžkách. Rovněž délka hospitalizace je nyní výrazně kratší než během předchozích vln covidu. To vše je důsledek toho, že omikronová varianta není tak zákeřná, pokud jde o průběh onemocnění. Zatímco předchozí varianta delta se podepisovala na plicích, omikron se spíše drží průdušek, a nevyvolává tedy tolik těžké zápaly plic.

Nevím, na základě čeho pan Prymula toto doporučuje, ale my pro to opravdu nevidíme důvod. Když nějaká nemocnice bude chtít, tak prosím, ať respirátory ve svém provozu nařídí. Ale centrálně a plošně o tom neuvažujeme. Důvody jsem už řekl.

Relevantní to určitě je, nicméně moc nevím, jaká opatření by měla zabránit šíření aktuálně dominující varianty BA.5, která se nakažlivostí blíží spalničkám. Už nehovoříme o rizikovém kontaktu, který trvá několik minut… Tady se nakazíte i během několika málo sekund. Pro vládu je v současnosti hlavním prostředkem boje proti covidu-19 očkování. Kdo je naočkován, ten je chráněn. Očkovací síť běží. I nyní, během letních měsíců, funguje po celé republice 350 očkovacích míst. Kdo se chce naočkovat, může. A to je hlavní.

Záleží na tom, jak a kdy je budete nosit. Pokud bychom je všichni teď nosili správně a při jakémkoli kontaktu s dalšími osobami, asi by to nějakou ochrannou funkci mělo. Ale musíme brát ohledy na současné teplé počasí. Vláda nic nenařizuje, ale apeluje na osobní zodpovědnost každého z nás. I já doporučuji, abychom respirátory nosili, ale nařízení nečekejte. Za sebe říkám, že minimálně starší a rizikoví občané by měli ochranu nosit, ale je to na jejich zvážení. Je to jejich život, jejich zdraví.

Chápete to správně. Není pro to důvod. Chceme, aby se lidé očkovali. Naočkujte se. A když to uděláte, riziko těžkého průběhu covidu-19 je naprosto minimální.

Kdo patří mezi rizikové skupiny, měl by se naočkovat a rozhodně by měl zvážit nošení respirátoru. To, co tu předváděla předchozí vláda, ale od nás nečekejte. Pro nás je klíčové jedno: osobní zodpovědnost. Pokud budou lidé zodpovědní, a my v to věříme, pak není k zásadním vládním opatřením důvod. Je to v rukou každého z nás.

Ta data máme, ale bohužel se zpožděním. Na vyhodnocení budeme potřebovat zhruba dva měsíce. Z terénu ale máme informace, že covid-19 již takřka vůbec není příčinou smrti. Tou příčinou jsou jiná onemocnění, jejichž stav covid z důvodu únavy či horeček umocní.

Nebyli jsme pasivní. Očkovací strategie už od začátku počítá s tím, že naše hlavní pozornost se zaměří na podzim, tedy vlnu, kterou odborníci předvídali. Léto jsme nijak nepodcenili, ale pracovali jsme s tím, že očkování má nějakou dobu účinnosti, po kterou jsou lidé chráněni. Neboli teď máme většinu lidí chráněnou předchozí dávkou očkování, navíc svítí slunce, lidé jsou více venku, udržují od sebe větší vzdálenost… Jednoduše všechny tyto faktory vedou k tomu, abychom teď nějak mohutně neočkovali, ale spíše se orientovali na podzim. Krizovými měsíci by mohly být říjen a listopad, tam potřebujeme, aby měla vakcína největší účinnost. Proto je pro nás důležité, aby si lidé pro posilující dávku přišli někdy během září a října. Díky tomu bude majorita společnosti maximálně chráněna.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Je možné, že díky letní vlně dochází k mírné imunizaci populace. Pokud se však potvrdí, že dominantní variantou pro podzimní období bude varianta omikronu kentaur, pak první vědecké závěry jsou takové, že tato varianta může obcházet imunitu získanou proděláním nemoci způsobené jinými variantami covidu-19. V takovém případě můžeme opravdu spoléhat jen na imunitu získanou očkováním.

Bohužel, pokud jde o covid-19, může se stát úplně cokoli. V současnosti to ale vypadá, že podzim bude obdobím s převládající variantou kentaur.

Na to nedokážu odpovědět. Záležet bude na tom, jaké dopady bude mít kentaur na lidské zdraví, jak moc bude zatěžovat zdravotnický systém, zda bude nebezpečnější než současná varianta BA.5. Čekáme na data z Indie, kde se začala nákaza kentaurem šířit nejdříve. Nejprve musíme zjistit, čemu čelíme, a podle toho upravíme strategii boje s virem.

Před tou podzimní vlnou se zaměříme na dvě hlavní skupiny. První jsou zranitelné osoby, které už mají delší časový rozestup od první posilující (tedy třetí dávky, pozn. red.) vakcíny. Druhou skupinou jsou lidé, kteří za sebou mají jen první dvě dávky, chybí jim ta první posilující. Těch není málo, zhruba dva miliony.

Nechali jsme si zpracovat průzkum, podle kterého se celkem 38 procent populace plánuje dostavit na očkování během září a října. Dalších dvacet procent není rozhodnuto. Na nerozhodnuté budeme cílit připravovanou kampaň, která odstartuje v polovině srpna.

Nebude to jen o kampani, ale o uceleném systému, který očkování co nejvíce zjednoduší. Nově třeba disponujeme doporučením České vakcinologické společnosti, podle níž je možné skloubit očkování proti covidu s očkováním proti chřipce, neboli umožníme se chránit hned před dvěma respiračními onemocněními zároveň. Také se nám podařilo vyjednat s farmaceutickými firmami, aby se snížil počet dávek očkování v jednom balení. To byl totiž častý argument praktických lékařů, kteří říkali, že kvůli velkým balením nestihnou z důvodu expirace využít všechny dávky a pak se vakcína musí likvidovat. Postoj praktických lékařů je pro nás klíčový – chceme, aby právě oni byli hlavní součástí očkovací strategie. Nejlépe znají zdravotní stav svých pacientů, mohou je přesvědčit k očkování, vysvětlit jim veškeré klady a zápory. Praktičtí lékaři již nyní očkují proti chřipce, na základě doporučení vakcinologů mohou očkování zkombinovat, a svým pacientům tak zajistit klidný podzim.

Tohle všechno jsme vyřešili. Dostanou to proplaceno nad rámec kapitačních plateb (jednotné částky za pacienta v evidenci, pozn. red.), tedy půjde o výkonovou složku. Skloubili jsme napojení nejčastějších systémů, které praktičtí lékaři používají, na ISIN (Informační systém infekční nemoci, pozn. red.), takže informace o aplikované vakcíně se rovnou zapíše i do centrální databáze, aniž by s tím byla práce navíc. A vakcína nebude dodávána po dvaceti dávkách, ale po šesti. Vedli jsme o tom jednání se Sdružením praktických lékařů. Podle jejich sdělení nyní už nic nebrání tomu, aby se praktici do očkování masivně zapojili.

Lékaři dostanou tu, kterou si objednají. Předpokládám, že objednávat si budou to, o co budou jejich pacienti nejvíce stát. K dispozici tedy bude pravděpodobně jedna z mRNA vakcín, tedy Pfizer/BioNTech či Moderna, druhou by mohla být proteinová vakcína Novavax, kterou preferují pacienti, kteří mRNA z různých důvodů odmítají.

Pravděpodobně ano. Všichni s napětím čekáme, který výrobce bude mít jako první schválenu bivalentní vakcínu, tedy modifikovanou, vysoce účinnou na omikron. O tu bude asi mezi pacienty největší zájem.

Nic podobného jako očkování v O2 areně v Praze už neplánujeme. Tak velký zájem o očkování asi nebude a byli bychom rádi, kdyby lidé primárně chodili tam, kam to mají nejblíže, tedy ke svému praktikovi, případně na místní polikliniku. Nad rámec toho se budeme snažit, aby byla dostupná očkovací místa s provozní dobou mimo běžné ordinační hodiny. Tak, abyste se mohl přijít naočkovat i navečer, třeba po práci.

To je v jednání. Problém je, že ty obchodní jednotky, které dříve byly kvůli lockdownu volné, jsou teď už zpravidla obsazeny. Takže je otázkou, zda obchodní centra najdou pro takové účely volné prostory.

Od začátku září by mělo být o všem jasno.

Zadání je takové, že chceme oslovit lidi s první posilující dávkou. Neboli pokud patříte mezi rizikové skupiny a máte za sebou tři dávky očkování, přijďte si pro čtvrtou. Dále to budou lidé, kteří mají jen dvě dávky a z nějakého důvodu si dosud nepřišli pro třetí. Další skupinou, na kterou chceme cílit, jsou Ukrajinci. Ti, kteří žijí na našem území, se v kampani mají dozvědět, že se u nás mohou očkovat, a to bezplatně.

Lidi, kteří se nějak rozhodli, nebudeme přemlouvat. Kampaň má očkování představovat ve světle vědeckých poznatků a dat. Chceme tedy sdělovat, že očkování je bezpečné. Na rovinu ale říkáme, že očkování nebude mít žádnou souvislost s nějakými restriktivními opatřeními, tedy že bychom očkované upřednostňovali před neočkovanými. Domníváme se ale, že spousta lidí se nenechala naočkovat kvůli velkému tlaku předchozí vlády. Těmto lidem teď bez ztráty tváře umožníme, aby své rozhodnutí přehodnotili. A když to neudělají, respektujeme to.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

V kampani nikoli. Sice se dobře vžil a byl úderný, to přiznávám, ale dnes už víme, že očkování žádnou tečkou za covidem není. Nechceme manipulovat s veřejností, takže to slovo používat nechceme. Druhou věcí je ale aplikace, která v jeden čas byla instalována na 6,7 milionu zařízení. I v současnosti ji používají desítky tisíc lidí denně, i když už není pro běžný život potřeba – certifikáty se již vyžadují jen v případě cestování do některých států. Aplikaci rušit nechceme, naopak ji budeme rozšiřovat.

Byli bychom rádi, abyste ji ještě během tohoto roku mohli využívat jako digitální podobu očkovacího průkazu. To znamená, že v ní nenajdete jen informace o očkování proti covidu-19 nebo provedeném testu, ale i další očkovací záznamy. V delším horizontu bychom rádi Tečku přetvořili v centrální bod, kde byste se dozvěděli vše o svém zdraví – od lékařských zpráv po různé záznamy nebo třeba propojení s e-recepty. Pokud máme ve zdravotnictví o vás nějakou informaci elektronicky, časem byste ji měl najít i ve své Tečce. Ty možnosti jsou opravdu velké.

Bude to jiné. Zatímco předchozí kampaně za bývalé vlády byly o sloganech, tato kampaň bude o datech. Státní zdravotní ústav dostal za úkol zpracovat populárně-naučné články o covidu-19. Nechceme, aby se občan u očkování rozhodoval jen na základě emocí, ale mohl učinit opravdu kvalifikovanou volbu. A k tomu jednoduché slogany nestačí.

Osobnosti zapojit chceme, zejména ty, které se osobně setkaly s covidem. Chceme, aby občanům vyprávěly svůj příběh.

Tak to v žádném případě. To vůbec. Chceme konzervativní, slušnou, vstřícnou kampaň. Vysvětlovací kampaň.

Na ministerstvu se snažíme, aby kvůli covidu-19 nezapadla jiná důležitá témata. Nechceme, aby se kvůli boji s jednou pandemií rozhořela epidemie jiných onemocnění, třeba onkologických nebo kardiologických. Proto bych chtěl zdůraznit zejména význam prevence. Rád bych požádal občany, aby kromě konzumace zpráv o covidu-19 věnovali pozornost i tomu, jak se cítí.

I v případě, že nemají zdravotní obtíže, měli by si zajít na preventivní prohlídku k praktickému lékaři a k lékařům dalších odborností, které navštěvují. Na datech vidíme, že poslední roky byly, co se týče prevence, doslova tragické. Přitom u karcinomů nebo třeba srdečních onemocnění rozhoduje doslova každá minuta. Letní měsíce jsou pro naplánování preventivních prohlídek ideální a byla by škoda toho nevyužít. 

Josef Pavlovic (38)

• Politický náměstek ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nominovaný Piráty.

• Vystudoval obchodní akademii a následně Ekonomickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, obor ekonomika a management.

• Po vysoké škole pracoval u společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně v marketingovém oddělení.

• Působil rovněž jako asistent poslance Petra Třešňáka, místopředsedy sněmovního zdravotnického výboru v letech 2017 až 2021. V této době se stal vedoucím resortního týmu pro zdravotnictví Pirátské strany.

Vladimír Barák

Subvarianta viru BA.2.75 (kentaur)

Subvariantu omikronu s označením BA.2.75 poprvé zachytili na začátku května v Indii. Podle prvních vědeckých poznatků je tento virus schopen se velmi rychle šířit, oproti předchozím variantám má navíc to „vylepšení“, že pravděpodobně dokáže velmi dobře obcházet imunitu získanou prodělaným onemocněním. Virus se velmi rychle rozšířil do zbytku světa, v České republice jeho výskyt Státní zdravotní ústav potvrdil 18. července. Zatím tu však nepřevládá. Kentaur, v řecké mytologii napůl kůň, napůl člověk, byl nezkrotný, nepoddajný a divoký. Podobné vlastnosti má mít podle vědců i po něm pojmenovaná varianta viru.