Past na Alzáka

Soudy měly v uplynulých koronaměsících na stole věci, kterými by se jinak nezabývaly. Prošvihnuté lhůty i případ firmy, která kvůli covidu-19 neměla na daňový dluh.

Past na Alzáka
ilustrační foto | Michal Čížek týdeník HROT

Kvůli pandemii covidu-19 řešily soudy spoustu zásadních záležitostí, o kterých se hodně psalo i mluvilo. Vyřídily například desítku žalob, které měly ambici zrušit vládní koronavirová opatření, a poslaly na rok a půl za mříže bezdomovce, který ukradl pět housek. Ovšem před soud dorazily i věci daleko subtilnější, ale stejně důležité – v době epidemie „prošvihlé“ lhůty, jež postihly obyčejné lidi i obří společnosti, či firma, která nemohla kvůli epidemii zaplatit finančnímu úřadu. 

Následující článek nemá ambici poskytnout ucelený pohled na to, co se od března do června dělo na soudech, jde jen o střípky naší nedávné minulosti a blízké budoucnosti.

Co by kdyby

Nejdřív lhůty. Obecně platí, že pokud u soudu někdo nějakou nestihne, definitivně skončil a odvolání či stížnost už nemá šanci podat. Čínská chřipka ale nakázala lidem sedět doma, a tak začal v dubnu platit zákon, který soudům umožnil prominout zmeškanou lhůtu „z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii“. V archivu rozsudků Ústavního a Nejvyššího správního soudu lze takových případů najít dost a minimálně dva z nich jsou hodně zajímavé. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit