Rozhodnutí německé vlády spalovat v zemi více uhlí, aby se snížila závislost na ruském plynu, rozpoutalo u části německých politiků i manažerů debatu o tom, že je v současné kritické situaci nutné využít všechny možnosti, včetně těžby vlastního zemního plynu.

Jedním z propagátorů zvýšení těžby plynu v největší evropské ekonomice je i šéf energetické firmy E.ON. Německo už zavedlo režim pohotovosti ohledně spotřeby plynu. Dodávky totiž ruský státní koncern Gazprom výrazně krátí, i když Berlín patří mezi nejvlažnější kritiky Moskvy v rámci celé EU. 

„Musíme nyní prozkoumat všechny možnosti, jak zvýšit domácí produkci zemního plynu, včetně frakování,“ zdůraznil ředitel E.ON Leonhard Birnbaum.

Těžba zemního plynu v Německu v posledních letech klesá, zejména kvůli přísné regulaci a ochraně životního prostředí. Také proto je frakování od roku 2017 úplně zakázáno. Vládní liberální strana FDP nicméně navrhuje, aby se regulace pro těžbu z břidlicových ložisek uvolnila. Ministr energetiky Robert Habeck ze Zelených zrušení zákazu těžby opakovaně odmítá, podle něj to problém výpadku dodávek z Ruska nevyřeší.

Geolog: Frakování je bezpečné

Německý odborník na geologii Christoph Hilgers z Technologického institutu v Karlsruhe ale zdůraznil, že frakování je metoda těžby plynu rozšířená už řadu dekád po celém světě. Navíc se s ní v Německu experimentuje v omezeném množství už od šedesátých let. K samotnému frakování došlo ve více než třech stovkách případů. 

„Pokud to uděláte správně, riziko se také blíží nule,“ zdůraznil Hilgers pro Deutsche Welle. Dodal, že v Německu nikdy k žádným únikům fosilních zdrojů nebo chemikálií nedošlo.

Německo spotřebuje ročně 86 miliard metrů krychlových plynu, předpokládané zásoby se odhadují na 1,36 bilionu kubíků, takže by teoreticky vystačily na dalších šestnáct let a země by nemusela žádný zemní plyn dovážet, vypočetl geolog. Nicméně dodal, že není úplně jasné, kolik plynu je možné z podloží vytěžit, protože byl průzkum zastaven.

Na druhou stranu je přesvědčen, že zdlouhavé průzkumné vrty již nejsou třeba, protože existuje dostatečný počet modelů, které určí, kde se nachází břidlicový plyn. Může se jednat také o ložiska v pískovcovém podloží, kde se již těžilo do roku 2011. Pak bylo frakování pozastaveno, než bylo později úplně zakázáno.

Frakování udělalo z Ameriky energetickou mocnost

Hilgers připomíná změnu postavení Spojených států. Nekonvenční těžba umožnila, aby se z Ameriky, čistého dovozce energií, stal naopak jeden z největších exportérů ropy a plynu díky technickým inovacím. Pokud by k tomu existovala silná politická vůle, frakování zemního plynu by se mohlo v největší zemi EU obnovit do několika let.

Pokud by se otevřely již uzavřené vrty, mohl by vytěžený plyn být k dispozici pro další zimu, tedy na podzim 2023. Pouze s dovozem kapalného LNG nemá Německo šanci poptávku plně pokrýt. 

Kritika frakování z environmentálních důvodů je v Německu svým způsobem pokrytecká, pokud se tankery bude vozit zkapalněný plyn z Ameriky, který se stejně získává hydraulickým štěpením. To nicméně evropským ekologům nevadí. Navíc vláda v Berlíně souhlasí s větším spalováním uhlí v následujících dvou letech, což je z hlediska ochrany klimatu horší řešení než těžba a spalování vlastního plynu. 

Zemní plyn nelze v průmyslu plně nahradit, protože se nepoužívá pouze v energetice. Je nezbytnou surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv, je zásadní i pro výrobu v chemickém a farmaceutickém sektoru, používá se při výrobě tepelné izolace, pro výrobu textilních vláken. „Bez zemního plynu jako suroviny se v následujících letech neobejdete,“ zdůraznil Hilgers.