Nejvyšší soud pootevřel před dvěma týdny dveře k náhradě škod, které lidem a firmám způsobila protipandemická opatření. Stále se hraje o několik miliard korun, otázka ovšem zní, jestli se k nim někdo dokáže prokousat, protože právní překážky, které se případným žalobám na stát stavějí do cesty, jsou obrovské.

Průlomový rozsudek Nejvyššího soudu se týkal majitele pražské samoobsluhy Karla Vávry, který žádal od ministerstva vnitra odškodnění za to, že ho vládní opatření – zakazující nedělní a noční prodej – připravila mezi 28. říjnem 2020 a 28. únorem 2021 o část zisku. Škodu vyčíslil zhruba na 1,1 milionu korun. Ministerstvo jeho žádost zamítlo a stejný názor měly loni i obvodní a městský soud v Praze. Názor Nejvyššího soudu byl však právě odlišný a odstranil nejtěžší překážku, která stála v cestě podobným žalobám o odškodnění.

632 žádostí za 11 miliard

Podle Vávrova případu bude nyní justice posuzovat další podobné věci, jenže moc jich nebude. Žádostí o náhradu škody podaných podle krizového zákona se na ministerstvu vnitra sešlo jen 632. A nikdo jiný už o odškodnění tímto způsobem žádat nemůže, protože zákonem daná půlroční lhůta vypršela.

Na druhou stranu, autoři těchto 632 žádostí chtěli od státu – velmi slušných – 11,1 miliardy korun a žalobu jich po zamítavém stanovisku ministerstva podala jen menšina. Dodejme, že pro podání soudní žaloby stanoví občanský zákoník tříletou lhůtu, takže ji stále může podat velká část lidí, kteří ministerstvo o náhradu škod kdysi požádali.

Jejich skutečný počet závisí na tom, od jakého okamžiku se počítá začátek běhu oné tříleté lhůty – a názory právníků se liší. Pokud by počínala okamžikem vzniku škody, vypadli by všichni ti, kteří chtěli náhradu za opatření, jež provázela první náraz covidu na jaře 2020. Pokud by se ale počítala až od okamžiku, kdy ministerstvo tyto žádosti odmítlo, mohlo by se v žalobu změnit prakticky všech 632 žádostí. Jinak řečeno, stále jde o několik miliard.

Nejnáročnější disciplína

Je však třeba zdůraznit jedno velké „ALE“ – průlomový rozsudek Nejvyššího soudu sice dává naději, že by tyto žaloby mohly u soudů uspět, ovšem stále jde jen o naději. Jistotu, že před soudem uspěje, ostatně nemá ani sám Vávra. Nejvyšší soud sice smetl ze stolu argumenty nižších soudů, které předtím jeho žalobu zamítly, jenže další boj s paragrafy ho ještě čeká.

„Po třech letech Nejvyšší soud řekl, že zákon platí tak, jak jsme tvrdili. Nyní jsme opět na začátku a musíme prokázat výši škody, což je podle právníků mimořádně obtížné,“ říká Vávra. Jeho advokátka Michaela Pechová Vosátková doplňuje: „Soudit se se státem je vždy ta nejnáročnější disciplína.“

Tématu se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.