Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Těžký život novináře. Pandemie uvrhla média do ještě hlubší krize, důvěrou v ně ale neotřásla
Pandemie koronaviru, která začala v Číně přibližně před pěti lety, prohloubila dlouhotrvající krizi novinářské práce. Zvýraznila ekonomické problémy médií i zátěž ze stále rostoucího pracovního tempa, vyplývá z výzkumů Národního institutu SYRI, o kterých ČTK informoval jeho mluvčí Filip Vrána. Zároveň ale některé redakce uznaly potřebu péče o duševní zdraví novinářů a novinářek.
čtk
Vědci ze SYRI se na různých úrovních zabývali otázkou, jaký měla pandemie vliv na novinářskou profesi. Sledovali také proměny důvěry ve veřejnoprávní média. Pandemie podle nich zesílila některé dlouhodobé trendy v médiích. „Není tedy vnímaná přímo jako hlavní ohrožení sama o sobě, ale spíše jako určitý akcelerátor předchozích krizí,“ uvedla Lenka Vochocová ze SYRI a Univerzity Karlovy.
Některé redakce v pandemické době začaly více zohledňovat potřebu péče o duševní zdraví a svým zaměstnancům poskytovaly supervizní či terapeutické služby. Novinářky a novináři v rozhovorech také zmiňovali význam vzájemné péče a pomoci.
Pandemie podpořila v médiích technologický rozvoj, současně ale novinářům ukázala, že technologie nejsou samospásné a je důležité udržovat kontakt tváří v tvář, uvedla Lenka Waschková Císařová, která působí na Masarykově univerzitě.
Pandemie také přispěla k tomu, že redakce postupně mění způsob práce s expertními zdroji. „Někteří novináři a novinářky zmiňují, že během pandemie začali více promýšlet, komu dát v médiích hlas. Postupně reflektovali pravidlo minimálně dvou nezávislých expertních pohledů jako ne zcela univerzálně použitelné a užitečné a více promýšlejí, zda myšlenkám, jichž je daný expert či expertka nositelem, dávat prostor,“ uvedla Vochocová.
Podobně to platí i pro referování o válce na Ukrajině. „Nejenže novináři doplnili počet zdrojů, ale hlavně začali komplexněji přemýšlet o tom, jestli ochota člověka k něčemu se vyjádřit z něj dělá opravdu vhodný zdroj,“ řekla Waschková Císařová.
Co se týče veřejnoprávních médií, reprezentativní data z období před pandemií, z období pandemie a z doby války na Ukrajině ukazují, že důvěra v Českou televizi zůstala během krizí v zásadě beze změny, informoval Vrána.
„A to navzdory předpokladu, že v delším krizovém období by důvěra v média měla klesat, protože publika jsou unavena negativitou dlouhodobého krizového zpravodajství a protože klesají i další typy důvěry, s nimiž je důvěra v média veřejné služby spojena,“ uvedl Jakub Macek ze SYRI a Masarykovy univerzity.
