Čína bere své vesmírné ambice nesmírně vážně, což dokazují už její úspěchy z předchozích let. V roce 2019 podnikla let na odvrácenou stranu Měsíce, odkud téhož roku v prosinci přivezla vzorky. O rok později dokončila vlastní navigační systém BeiDou, který má konkurovat americké GPS. V loňském roce začala budovat vlastní vesmírnou stanici a zároveň poslala vesmírnou loď bez posádky na Mars. Stala se tak druhou zemí, která na rudé planetě přistála. Po Spojených státech.

A právě soupeření s USA žene Čínu dopředu, svého rivala by v nejbližších letech chtěla překonat. Státní rada Čínské lidové republiky minulý týden vydala tzv. bílou knihu, v níž jednak vyjmenovává předchozí úspěchy, zároveň však představuje plány do příští pětiletky.

Čína se chce do roku 2025 zaměřit na vylepšení stávajících raket a podrobnější výzkum jejich opětovného použití a zároveň na vývoj nových satelitů, které by měly být využity pro novou generaci BeiDou. Kromě toho chystá vlastní teleskop Xuntian a vylepšení umělé inteligence pro své vesmírné lodě. Vývoj pokročilých satelitních technologií by podle státní rady mohl přinést i ekonomické benefity, ať už v podobě vesmírné turistiky, či ve vývoji biomedicíny.

Dlouhodobější plány jsou však ještě zajímavější. Již brzy by měla Čína vyslat vlastní vesmírnou loď s posádkou na Měsíc, kde chce ve spolupráci s ostatními zeměmi vybudovat výzkumnou stanici. Všechny tyto plány jsou převážně o dohánění USA, Čína chce však svého největšího rivala brzy i předehnat. Na Mars chce nejprve poslat raketu pro odběr vzorků, už v roce 2033 má ale v plánu na rudou planetu vyslat vlastní kosmonauty, kteří by tam měli vybudovat základnu. Zároveň ale míří ještě dál, v příštích letech by chtěla položit základy pro budoucí prozkoumání Jupiteru.

Politická rivalita mezi Čínou a USA se prolíná i do vesmírného soupeření. Čína vyvolala rozruch v loňském roce, když odmítla americkou vesmírnou agenturou navržená pravidla Artemis Accords, která nastavují pravidla zodpovědného a spravedlivého vesmírného průzkumu. Ostatní země, například Velká Británie či Austrálie, se pod ně podepsaly.

Zatímco čínští představitelé prezentují velmi ambiciózní plány, Spojené státy se drží spíše při zemi a upouštějí od velkých slov exprezidenta Donalda Trumpa, který po svém nástupu do funkce v roce 2017 sliboval několik nových projektů. Například mise Artemis, která má ve třech krocích vyústit v další cestu Američanů na Měsíc, se oproti původním předpokladům zpozdí nejméně o rok, a ke třetí fázi by tak mělo dojít nejdříve v roce 2025. Jedním z důvodů je sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a společností Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu, tím dalším nedostatek finančních prostředků na vývoj přistávacího modulu ze strany Kongresu.