Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Konec ruštiny a deportace. Lotyši jdou nekompromisně proti ruské menšině

V malé pobaltské zemi se čtvrtina obyvatelstva hlásí k ruské národnosti. Vláda Lotyšska je ale považuje za bezpečnostní hrozbu a stále zpřísňuje podmínky pro to, aby mohli v členské zemi EU a NATO zůstat.

Konec ruštiny a deportace. Lotyši jdou nekompromisně proti ruské menšině
Protestující Lotyši | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Napětí v lotyšské společnosti by se dalo krájet. Čtvrtinu obyvatel, kterých je 1,9 milionu, totiž tvoří etničtí Rusové, kteří jsou pod stále větším tlakem lotyšských úřadů. Od ruského přepadení slabší Ukrajiny mají malé pobaltské republiky rostoucí obavy z toho, že by také ony mohly být dalším „soustem“ pro agresivního diktátora Putina. I když jsou členskými zeměmi EU a Severoatlantické aliance. Početná ruská menšina ale může být pro Kreml záminkou pro útok s tím, že musí ruské občany „chránit“.

Jednou z Rusek, která žije v Rize, je IT specialistka Káťa. Tvrdí, že poslední dva roky žije ve strachu, stejně jako ostatní rusky mluvící obyvatelé Lotyšska. Obávají se, že je většinová populace považuje za sympatizanty Putina, který je používá jako pátou kolonu.

Německému týdeníku der Spiegel ukázala několik dokumentů od Úřadu pro záležitosti občanství a migrace, která ruským občanům přikazuje okamžitě opustit zemi „kvůli ochraně národní bezpečnosti“.

Takový osud potkal i jejího bratrance, i když prý žádné kontakty s ruskými tajnými službami neudržoval a válku na Ukrajině nepodporuje. „Krátce nato stáli před jeho dveřmi dva příslušníci tajné služby. Dali mu jen jednu hodinu na zabalení. Pak byl převezen do tábora u města Rēzekne, kde na deportaci čekali i ostatní. Druhý den byl převezen na přechod Terehova a poslán do Ruska,“ popsala osud svého příbuzného, dvaapadesátiletého svářeče Igora Popova.

Z více než půl milionu etnických Rusů, kteří žijí v Lotyšsku, má deset procent z nich, tedy padesát tisíc, ruské občanství a ruský pas. Většina z nich jsou potomci Rusů, Ukrajinců a Bělorusů, které sem násilně přesídlil Stalin z jiných částí tehdejšího Sovětského svazu. Naopak desítky tisíc Lotyšů skončily v sibiřských lágrech.

V roce 2022 vláda v Rize zpřísnila zákony a začala podnikat další kroky k ustavení nadřazenosti lotyšského jazyka, kultury a historie. Vše ruské z pobaltské země mizí, například obelisk sovětského vítězství nad nacistickým Německem, který byl stržen v srpnu 2022.

„Váš čas vypršel,“ vzkázal lotyšský ministr obrany rusky mluvícímu obyvatelstvu. Rusové, kteří chtějí v zemi nadále zůstat a pracovat, musí složit zkoušky z lotyštiny. Ti, kteří se nepřizpůsobí a vláda je bude podezírat z kontaktů s ruskými úřady, mohou přijít o práci, pokud pracují ve státní správě. V nejhorším případě jim hrozí deportace.

V roce 2022 bylo kvůli špatné znalosti lotyštiny propuštěno 166 učitelů ruského původu. V tomto jazyce se zavádí i povinná výuka na základních školách. Ti, kteří chtějí prodloužit povolení k pobytu, musí písemně deklarovat loajalitu k základním hodnotám Lotyšska včetně odsouzení ruské invaze na Ukrajinu.

Tvrdý kurz vůči ruské menšině pochopitelně nezůstal bez povšimnutí v Kremlu. Putin už loni v prosinci varoval Rigu před tím, že jí „prasácké“ zacházení s etnickými Rusy nepřinese štěstí.