A je to zase tady. Agentury chrlí před volbami do sněmovny své předvolební průzkumy jako sopka lávu. Jen za včerejšek byly zveřejněny dva volební modely. Liší se od sebe asi jako pštrosí a křepelčí vejce. Jen pořadí prvních pěti stran a komunisté těsně přelézající pětiprocentní klauzuli jsou víceméně stejní. Ale to je asi tak všechno. Oba modely se liší ve svém celku i v takřka každé jednotlivosti.

V modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima ANO překračuje hranici třiceti procent a s 32,4 procentního bodu atakuje vůbec nejlepší volební výsledky ODS a ČSSD z roku 2006. Babišova strana má náskok více než dvanáct procent před v pořadí druhou koalicí Spolu. A stále posiluje. Podobně dle STEM sílí i Okamurova SPD, která tu dosáhla 11,8 procenta. Naopak prý ztrácejí obě opoziční koalice. Spolu má v modelu dvacet, a Piráti se STAN dokonce jen osmnáct procent. Sečteno a podtrženo, tento model přisuzuje ANO 78, Spolu 46, Pirstan 42, SPD 26 a KSČM osm procent. Babiš s Okamurou kontrolují vcelku pohodlnou většinu 104 poslanců. Když k tomu připočteme komunistické poslance, je to hotový opoziční armagedon. 

Oproti tomu agentura Data Collect, jež tvoří volební modely pro Českou televizi, také přiznává ANO vítězství, ale vcelku těsné. Podle jejího modelu by získalo 25 procent, tedy jen o tři, resp. dva procentní body více než Spolu a Piráti se STAN. Také SPD má podle Data Collectu mnohem menší podporu. Ta dosahuje jen devíti procent. Z hlediska rozložení mandátů to celé dává úplně jiné výsledky. Opoziční koalice společně kontrolují většinu 103 mandátů. ANO ani při spojení s SPD a komunisty většinu křesel nezískává.

Nemá smysl pouštět se do rozebírání metodologie obou průzkumů. Podstatné jsou dvě skutečnosti. Sběr dat u obou agentur proběhl v takřka stejném termínu. Jen Data Collect sbíral již o den dříve. Termínem si proto rozdíly rozhodně vysvětlovat nemůžeme. Stejně tak není možné říci, že nám obě agentury prezentují odlišné výstupy. Jejich výstupy jsou nazvány „volební model“. Obě agentury jsou členy profesní asociace SIMAR, na jejíž půdě před lety vznikla dohoda o terminologii předvolebních průzkumů, jež obsahuje i to, co právě tento termín znamená.

Oba průzkumy především svědčí o tom, jak vratké jsou postoje veřejnosti. Voliči se skutečně rozhodují stále později a stále více náhodně, emocionálně a intuitivně. O tom svědčí kauza lithium, která vznikla v posledních dnech před minulými sněmovními volbami a prakticky žádná agentura nedokázala její dopad zachytit. Proto si dobře zapamatujme, že ani data sbíraná poslední den před volbami nemusejí přinést „pravdivý“ obrázek. A na prvním místě to platí o samotné volební účasti. Podle všeho totiž valná většina dosud nerozhodnutých především váhá, jestli k těm volbám vůbec jít.

Zároveň platí, že odlišná čísla volebních průzkumů vnášejí ještě větší chaos do voličského rozhodování. Právě letos je hned několik tradičních i nových stran (a jiných uskupení), které balancují kolem tenké hranice pěti procent. Sociální demokraté, komunisté, Přísaha, Trikolóra se svými spojenci. Velice pravděpodobně to ovšem budou právě tato uskupení, a na prvém místě KSČM, kdo nakonec rozhodne o možných vládních variantách. Tyto strany a jejich potenciální voliči budou stejně jako před čtyřmi lety TOP 09 a STAN až do sečtení posledního hlasu nervózní, zda propadnou pod pět procent, anebo naopak hranici překročí, a tím otočí i poměr křesel mezi probabišovskými a antibabišovskými stranami. 

V rámci zachování zdravého rozumu proto předvolební průzkumy vůbec nesledujme. Anebo je naopak sledujme, ale pak hezky všechny, a to i s jejich systematickým průměrováním. Takovému dlouhodobému váženému průměru různých průzkumů, v našem případě volebních modelů, se říká poll of polls. Ačkoli nemá úplně vymazlenou metodologii, ve většině případů jde opravdu o nejpřesnější odhad. I tak ale pamatujme na to, že jde jen o odhad!