Zbraně, jež mají sloužit Arménii v konfliktu s Ázerbájdžánem, mohou nakonec skončit na ukrajinské frontě. Alespoň tak to vidí ukrajinská vojenská rozvědka. Paříž totiž Jerevanu slíbila dodávky zbraní, jako jsou obrněné vozy nebo protiletadlový raketový systém Mistral.

Přitom jde o zbraňové systémy země NATO, jež by mohly skončit v ruských rukou. Paříž udržuje s Arménií dobré vztahy i díky početné arménské diaspoře, jež žije ve Francii. 

Ukrajinská vojenská rozvědka se obává, že stejný typ zbraní, který Francie dodává na Ukrajinu, skončí také u ruských okupantů, což by pro ukrajinské obránce mohlo znamenat komplikace.

Vojenská spolupráce mezi Paříží a Jerevanem nabrala na intenzitě poté, co arménský ministr obrany Suren Papikyan loni v září navštívil Francii.

Americký časopis Global Security Review upozornil na „proarménskou rétoriku prezidenta Macrona“, jež povede k dohodě o protiletecké obraně a dodávkách systémů Mistral. Ty by měly dobře sloužit proti dronům, které dostává z Turecka Ázerbájdžán.

Že se Paříž snaží zvýšit vojenský vliv na Arménii, dokládá i to, že byla na francouzském velvyslanectví v Jerevanu zřízena vojenská mise s vojenským atašé.

Na druhou stranu stoupá kritika toho, že se Arménie, ale i další postsovětské země stávají stále častěji důležitými logistickými centry pro dodávky zboží, včetně vojenského materiálu, do Ruska. V posledních dnech se i Evropská komise snaží dohodnout s členskými zeměmi EU na dalším balíčku protiruských sankcí, který by Kremlu ztížil obcházení sankcí přes třetí země. 

Také americký list The Washington Post napsal, že je třeba, aby Spojené státy s Evropskou unií lépe koordinovaly sankční politiku, aby Kreml nemohl i nadále financovat a vést válku, která trvá již více než patnáct měsíců.