foto Michal Čížek, Hrot24
Zrychlený růst české ekonomiky? Příští rok budeme rádi za 1,3 procenta, zato při vyšší inflaci
Růst cen může být tažený novými obchodními válkami v geopolitickém měřítku, k nimž svět směřuje po zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu, píše ekonom Kryštof Míšek.
Kryštof Míšek
Srpnová predikce ministerstva financí ukázala na to, že česká ekonomika by letos měla růst kolem jednoho procenta a v příštím roce by pak měla zrychlovat až na 2,7 procenta. To se mi tedy hned zdálo jako velmi optimistický výsledek (model spíše ukazující na potřebu naplánovat rozpočet kvůli nutnosti vyšších příjmů a výdajů ve volebním roce 2025).
Přeci jen, současný odhadovaný růstový potenciál českého hospodářství je spíš někde kolem 2,5 procenta. A to maximálně. V posledním období pak došlo ke korekci očekávaného růstu z pera ministerstva financí právě na tuto hodnotu. Jaký je tedy výhled pro příští rok po dnes již známém výsledku amerických prezidentských voleb?
Začněme v Evropě. O českém hospodářství se říká, že je úzce spojeno s vývojem našeho západního souseda, tedy Německa. Někdy se dokonce uvádí, že Česko je 17. spolkovou zemí. Německo již dlouho nemůže vybřednout z ekonomické krize, která je způsobena špatně nastaveným přechodem na elektromobilitu, negativním demografickým vývojem, problémy s migrací nebo vysokými cenami energetických vstupů.
Vývoz z Německa se v září podle sezonně a kalendářně přepočtených údajů snížil proti předchozímu měsíci o 1,7 procenta na 128,2 miliardy eur (3,24 bilionu korun), meziroční pokles činí 0,2 procenta. Tamní průmysl je v poklesu již dlouho. Vnitřní krize teď navíc vyvrcholila turbulencí tamní politické scény, která přiblížila zemi k předčasným volbám. Odsud tedy z mého pohledu růstový impulz pro příští rok příliš neplyne.
Ekonomické odhady dopadu zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem Spojených států pak pro českou ekonomiku rovněž nenabízejí příliš optimismu. Odhady, jaké dopady by jím proklamovaná plošná cla na dovoz do USA ve výši mezi 10 až 20 procenty mohla mít na českou ekonomiku, jsou různé. Podle studie by HDP Evropské unie v souvislosti s možnými cly Trumpovy administrativy mohl poklesnout o 2,5 procenta.
Mezi nejvíce postižené země by patřilo Irsko (pokles o čtyři procenta HDP) a Česko spolu se Slovenskem a Nizozemím (pokles o 3,5 procenta do roku 2027). Tato analýza očekává nárůst nezaměstnanosti o 0,7 procenta, absolutně by se jednalo o ztrátu až 1,7 milionu pracovních pozic.
Připomenu, že český průmysl, který je páteří ekonomiky, se stále nachází v režimu kontrakce, tedy poklesu aktivity. Index PMI ve zpracovatelském průmyslu S&P Global Czech Republic v říjnu 2024 vzrostl na 47,2 bodu ze zářijových 46 bodů a překonal odhady 46,5 bodu. Znamenalo to 29. měsíc poklesu v řadě, i když nejpomalejší od června 2022.
Ekonomický růst tedy zdaleka nemusí být příliš vysoký a obávám se spíše toho, že hospodářství bude ve skutečnosti v příštím roce znovu rádo za růst kolem jednoho až 1,3 procenta, zato ale při vyšší inflaci, která může pod novými obchodními válkami a v obtížně odhadnutelném ekonomickém prostředí spíš zrychlovat. Meziroční růst ekonomiky o 2,5 procenta se mi tedy zdá, že stojí poněkud „na vodě“.
Autor je hlavním analytikem Argos Capital
