Nálada investorů v Německu, největší evropské ekonomice, se v posledním měsíci mírně zvýšila, a to již druhý měsíc po sobě, když vzrostla na -29,8 z říjnové hodnoty -31,5, ukázal aktuální průzkum. „Krize už nemá investory v Německu čím překvapit, ale z těchto údajů přesto nelze usuzovat na nějaký pozitivní scénář obratu,“ uvedla agentura Reuters. 

V tom může být záblesk naděje. V posledních třech letech se německá ekonomika vytrvale propadala do krize. Od konce roku 2021 nezaznamenala země žádný významný čtvrtletní růst reálného HDP. Roční HDP přitom patrně poklesne již druhý rok po sobě.

Tři klíčové branže v propadu 

Průmyslová výroba bez stavebnictví dosáhla svého vrcholu v roce 2017; od té doby se její objem zmenšil o 16 procent. Podle posledních dostupných údajů poklesly podnikové investice ve 12 z posledních 20 čtvrtletí. Nyní jsou na úrovni, která byla naposledy zaznamenána během počátečního koronavirového šoku. Rovněž přímé zahraniční investice prudce klesají.

Důležité přitom je, že všechny tři klíčové německé branže – automobilový průmysl, chemický průmysl a strojírenství – jsou v propadu současně. Světlo na konci tunelu lze rozpoznat jen obtížně.

Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější prognóze uvádí, že německý HDP vzroste v příštím roce pouze o 0,8 procenta. Z největších a nejbohatších ekonomik světa by měla stejně pomalu růst pouze Itálie. 

Ve zpracovatelském průmyslu, kde je Německo tradiční evropskou velmocí, vypadá situace obzvlášť chmurně. Automobilka Volkswagen poprvé ve své historii oznámila, že na domácí půdě zavře tři továrny. Představenstvo firmy Thyssenkrupp, jež byla kdysi symbolem německé průmyslové síly, zabředlo do sporů o budoucnost své ocelářské divize; i tam jsou ohroženy tisíce pracovních míst.

Výrobce pneumatik Continental se mezitím snaží zbavit problémové automobilové divize v hodnotě 20 miliard dolarů. V září se 225 let stará rodinná loděnice Meyer Werft jen těsně vyhnula bankrotu, ovšem jen díky státní pomoci ve výši 400 milionů eur.

Takových příběhů jsou v dnešním Německu stovky. Robin Winkler, hlavní ekonom Deutsche Bank, označuje pokles průmyslové výroby za „nejvýraznější pokles“ v poválečné historii Německa. 

V eurozóně mírný optimismus 

Nálada investorů v eurozóně se v listopadu zvýšila již druhý měsíc po sobě, ačkoli ne tak výrazně, jak analytici očekávali. Celkovou náladu podpořila poněkud větší míra spokojenosti se současnou situací, ukázal pondělní průzkum. 

Index Sentix, jenž náladu mezi investory zkoumá, v listopadu vzrostl na -12,8 z říjnových -13,8 bodu. Mírně tak zaostal za prognózou analytiků, jež oslovila agentura Reuters; ti tento měsíc předpokládali nárůst na -12,5 bodu.

Průzkum provedený mezi 1066 investory v období od 31. října do 2. listopadu ukázal, že očekávání tento měsíc stagnovala na úrovni -3,8 bodu. „Obrat o 180 stupňů vypadá jinak,“ uvádí zpráva společnosti Sentix. 

Pomohly úrokové sazby a Čína 

Hodnocení současné situace v zemích platících eurem se v listopadu mírně zlepšilo na -21,5 bodu z -23,3 bodu, jichž dosáhlo v říjnu. Tehdy nálada investorů v eurozóně po třech po sobě jdoucích měsících poklesu nečekaně vzrostla. Stalo se tak i přesto, že nespokojenost s tehdy současnou situací dosáhla nového letošního minima, ukázal říjnový průzkum. 

Index Sentix pro eurozónu v říjnu vzrostl na -13,8 ze zářijových -15,4 bodu a překonal tak prognózu analytiků, kteří předpokládali pokles na -15,9 bodu. Průzkum mezi 1150 investory 3. až 5. října ukázal, že očekávání rostla, a to na -3,8 bodu ze zářijových -8,0 bodu. Za důvod nárůstu považovali analytici snížení sazeb Evropské centrální banky a opatření na oživení ekonomické situace v Číně ze strany pekingské vlády. 

Na druhé straně skóre současné situace v evropské měnové unii kleslo v říjnu již čtvrtý měsíc v řadě na nejnižší úroveň v tomto roce, a to na -23,3 bodu ze zářijových -22,5 bodu.