Zdravotnictví je v Asii velkým tématem. A to nejen kvůli covidu. Platy i HDP letí nahoru, střední třída roste ve všech zemích a lidé začínají mít jiné potřeby než dřív. Střechu nad hlavou mají už dávno, mobil s internetovým bankovnictvím a e-commerce také. Mnoho z nich bylo na dovolené v Praze a v Karlových Varech si koupilo porcelán. Konzumní společnost jede na plné obrátky a komerční služby začínají být všudypřítomné. Ale k čemu vám je všechen porcelán světa, když smogu je kolem tolik, že každý den vydá na krabičku cigaret? A „kouří“ i vaše děti. To začnete přemýšlet jinak a vaše potřeby se promění. Problémem pak není jen smog sám o sobě, ale související fakt, že dobrá nemocnice a kvalitní léky nejsou samozřejmostí. (Pro zajímavost: vítězem této smogové olympiády už dávno není Čína, ale Indie a její sousedé.)

Tři velké bitvy

Vlády k tomu nejsou slepé. Chápou, že chtějí-li udržet sociální harmonii, musí aspiracím občanů vyjít vstříc. Korelace mezi přístupem lidí ke službám a jejich spokojeností je zřetelná, a kde chybí dostupnost a kvalita, občané umí svůj nesouhlas vyjádřit hodně hlasitě. Zdravotnictví je tak pro většinu místních politiků jednou ze „tří velkých bitev“, které je nutné vyhrát, jak emotivně deklaroval čínský premiér Li Kche-čchiang. Dalšími dvěma bitvami jsou ochrana životního prostředí a kvalita školství.

Asie nejen bohatne, ale také stárne. Japonsko jako země s nejstarší strukturou obyvatel je evergreen. Demografický problém se ale jako rychlík valí i na Čínu, Vietnam a Thajsko a pro všechny se stane bolavou záležitostí již v tomto desetiletí. Navíc „baby boomers“ narození na přelomu 50. a 60. let se chystají do důchodu a je jich více než čtvrt miliardy. To s sebou logicky přináší témata dlouhodobé péče a penzí, na které ale mimo Japonsko a Čínu dosáhne jen něco mezi 40 a 60 procenty populace. A výše důchodů kvalitní stáří nezajistí.

Klondike příležitostí a demografická past

Lidé tak logicky přemýšlejí nad tím, že stát a možná ani jejich děti se o ně nepostarají. Třígenerační soužití už není standardem ani v Asii a stát exponenciální nárůst výdajů spojený se změnou demografie nezvládne (budiž to připomínkou pro českou důchodovou reformu).

Asijci si ale dokážou pomoct sami. Čtyřicet procent z nich uvažuje o nějaké formě připojištění nebo je už má. To je obrovské číslo a obrovská byznysová příležitost. A jestli dnes nějaký segment finančních služeb roste covid necovid, je to právě pojištění. Klasické životní, zdravotní, kapitálové i pojištění majetku.

Klondike příležitostí a demografická past

Byznys vzkvétá i ve vlastním zdravotnictví. Vlády se snaží a do sektoru pumpují peníze. I tak to ale bude ještě trvat, než vznikne nějaká forma všeobecného pokrytí. Problémem jsou rozlohy států a počty obyvatel. Privátní zdravotnictví proto zažívá zlaté časy. Příjmy provozovatelů nemocnic, poliklinik a lékařů rostou o 24 procent ročně už pěkných pár let. 

Podobně dobře se mají farmaceutické firmy, výrobci zdravotnických prostředků a v poslední době i vlastníci „healthy food“ společností, neboť wellness a lifestyle začaly být v Asii velkým tématem. V generických léčivech jsou Indie s Čínou světovými giganty, v oblasti inovací se Asie ještě několik let neobejde bez Západu. Není tak náhodou, že pro všechny nadnárodní zdravotnické společnosti je východní Asie novodobým Klondikem, který významem zaostává jen za USA. A z hlediska objemů tržeb je už číslo jedna.

Kam chodí e-health

Ne všichni na moderní péči dosáhnou. A to ani ti, kteří na ni mají. Proto tam, kde není dostatek bílých plášťů a hezkých nemocnic, je nutné nasadit inovace. Na to jsou zde opravdoví mistři. V Číně to kdysi začalo slavnými „bosými lékaři“, zdravotníky s minimální odbornou praxí, ale se schopností přinést dobro očkování a základní léky i do té poslední vesnice. Bez ironie. V Indonésii zase vláda velmi úspěšně buduje malé polikliniky v autobusech a na lodích, které kočují od vesnice k vesnici a od ostrova k ostrovu. 

A pak je tu online, big data a umělá inteligence, kdy 78 procent obyvatel Číny a Jihovýchodní Asie jasně vítá digitální zdravotnictví a považuje je za bezpečnou a levnou alternativu. V podstatě každý Asijec (91 procent) by si pak chtěl e-health podle průzkumu společnosti Oliver Wyman alespoň vyzkoušet. Tato čísla jsou nejvyšší ze všech světových regionů a dobře kopírují ostatní trendy v přístupu k online službám.

Profimedia.cz

Telemedicína a e-health jsou tedy nejen inovací, ale jasným trendem. Lidé je kombinují s mobilem, apkami, wearables; samozřejmostí je personalizace a propojení s ostatními hráči zdravotního systému. Tradiční offline poskytovatelé vítají digitální návštěvníky, protože ti jim umožní zvětšovat spádovou oblast a optimalizovat náklady. Pojišťovny a finančníci podobně jako jejich americké protějšky využívají e-health v kombinaci s nejrůznějšími behaviorálními intervencemi a bonusy/malusy. Vidí dobře, že naše vlastní chování je klíčovým faktorem nemocnosti, a tím i nákladů na zdravotní péči. Proč proto k dokonalosti vyladěnou segmentaci zákazníků nevyužít i pro prevenci? 

Digitální hráči se stávají skutečnými giganty. Proč? Protože o nás mají nejvíce dat. Například čínská pojišťovna Ping An rozjela službu Good Doctor, která je veleúspěšným digitálním integrátorem péče a prostředníkem mezi klienty a poskytovateli. Jakousi online nemocnicí. Good Doctora si k dnešnímu dni stáhlo přes 300 milionů lidí, desítky milionů ho využívají každý měsíc a tržby rostou meziročně o 50 procent. Skvělý příběh o tom, jak původně tradiční pojišťovna Ping An dokázala proměnit svůj byznysmodel i customer experience. 

Stádo jednorožců

Podobně úspěšná je indonéská platforma Zocdoc, sdružující více než 3500 poskytovatelů, kteří každý týden odbaví přes 350 tisíc e-návštěv svých pacientů. Tato čísla se hodně líbí i investorům, kteří ze Zocdocu udělali jednorožce s valuací 1,8 miliardy dolarů. Zdravotních inovátorů jednorožců je v Asii už čtrnáct a většina z nich buduje podobné ekosystémy jako v Česku Tomáš Šebek a platforma uLékaře.cz. Jejich investory nejsou jen lokální peníze, ale Sequoia, Etisalat, Citigroup nebo JPMorgan. Konečně boom zažívají také agregátory spojující péči, poradny, online lékárny, homecare a home delivery. Zde si nejlépe vedou čínské firmy JD Health s valuací přes sedm miliard dolarů a AliHealth, jedna z portfolia firem Jacka Maa.

Kruh se uzavírá s dlouhodobou péčí. Jestliže děti a vnoučata studují a pracují daleko a Asie stárne, vzniká potřeba celého nového odvětví, které známe od nás: eldéenky, domovy důchodců a pečovatelská služba. Takových poskytovatelů v posledních dvou třech letech vzniká jako hub po dešti, a to především v Hongkongu a přes vodu v jihočínské provincii Kuang-tung. Příjemné podnebí, velmi vysoká kvalita zdravotní péče i dobrá dostupnost dělají z regionu ideální destinaci pro klidné stáří. 

Asijské zdravotnictví tak čeká exploze. V mnoha ohledech je to zlatý důl příležitostí, u kterých by byli rádi všichni: místní polostátní firmy, private equity, banky a pojišťovny i výrobci z celého světa. A samozřejmě noví online hráči. Zároveň však demografické změny a stárnutí způsobí ve společnosti takové strukturální změny, že držme palce, aby ona sociální harmonie vydržela. Pro Evropu pak může Asie být ukázkou toho, jak se dají některé věci dělat efektivněji a jednodušeji. Protože disrupce v online zdravotnictví klepe na dveře i u nás.

Klondike příležitostí a demografická past

Autor pracuje ve společnosti Home Credit a na Hongkongské univerzitě učí fintech a disrupci ve zdravotnictví.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Klondike příležitostí a demografická past