Bývalá bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová
Bayazid Akter / Shutterstock.com
Jak bangladéšská premiérka doslova rozkradla svoji zemi
Nový šéf bangladéšské centrální banky tvrdí, že za 15 let vlády Šajch Hasíny Vadžídové z finančního systému země zmizelo „přibližně 17 miliard dolarů“.
redaktor
Odhad centrální banky může být ještě docela konzervativní. Jiní ekonomové odhadují, že „skutečná hodnota uloupených peněz za vlády Vadžídové do jejího srpnového útěku ze země by mohla přesáhnout 30 miliard dolarů“, uvádí se ve zprávě zveřejněné 4. prosince.
S částkou 17 miliard přišel Achsan Mansúr, bývalý dlouholetý pracovník MMF, kterého prozatímní vláda jmenovala guvernérem centrální banky. V čele vlády stojí Muhammad Júnus, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, jenž získal uznání za své mikrofinanční půjčky mnoha chudým občanům země.
Krev tuhne v žilách
Mansúr tvrdí, že v době, kdy byla Vadžídová u moci (od roku 2009 do letošního srpna), se politickým představitelům země podařilo získat kontrolu nad centrální bankou a skupinou soukromých bank. Provedli to jednoduše - do jejich představenstev dosadili své lidi a jejich předchůdce vyštípali.
„Banky pak poskytly firmám, z nichž některé byly fiktivní, miliardové půjčky, které nikdy nebudou splaceny. Velká část těchto peněz pak byla nelegálně vyvedena ze země,“ uvádí zpráva. Mansúr to označil za „systematické vykrádání bank“.
„Tuhne nám krev v žilách, když vidíme, jak drancovali ekonomiku,“ uvedl Júnus v prohlášení. „Smutné je, že ji rozkrádali otevřeně. A většina z nás nedokázala sebrat odvahu se tomu postavit.“ Dokument ukazuje, „jakou ekonomiku jsme zdědili po červencovém a srpnovém masovém povstání,“ dodal premiér.
Prozatímní vláda uvedla, že bude usilovat o vydání expremiérky, která v srpnu uprchla do Indie. Zemi opustila poté, co protestní hnutí přerostlo v davové násilí.
Představitelé Vadžídové partaje jsou dnes ve vězení nebo se skrývají; buď v Bangladéši, nebo v zahraničí. Strana nemá mluvčího, kterého by bylo možné kontaktovat a který by se k tvrzením v bílé knize vyjádřil.
Tisíce zmizení
Obvinění v souvislosti s popsanými finančními machinacemi zatím nebyla vznesena. V současné době však probíhají mnohem závažnější vyšetřování velkého počtu lidí, kteří údajně „zmizeli“ v době, kdy byla Vadžídová u moci. Mnoho z nich nejspíš přišlo o život.
Júnus v polovině listopadu uvedl, že při protestech, které v srpnu bývalou premiérku svrhly, zemřelo asi 1500 lidí. Dalších až 3500 osob a podle něho bylo během její patnáctileté vlády uneseno.
Podle agentury Reuters získala komise vyšetřující násilí před Vadžídové útěkem od října informace o 1600 případech takového nedobrovolného zmizení.
Také organizace Human Rights Watch ve své zprávě z roku 2021 uvedla, že podle bangladéšských skupin pro lidská práva bylo od roku 2009 bezpečnostními složkami násilně „zmizeno“ téměř 600 lidí. Prověřila 86 případů násilného zmizení, u nichž osud obětí zůstává neznámý. Ostatní byli propuštěni, vykázáni jako zatčení nebo nalezeni mrtví, uvedla zpráva.
Tato tvrzení nepřekvapivě přilila oleje od ohně v situaci již tak napjaté. Vadžídová vrátila úder a prohlásila, že Muhammad Júnus byl „mozkem“ pečlivého spiknutí“. Toto údajné spiknutí mělo stát za studentskými protesty, jež vedly k jejímu sesazení.
Vadžídová prohlásila, že ji nahradila „fašistická vláda“ a že „celý Bangladéš hoří a je devastován“, jak napsal indický list Business Standard.
Čtenář si o těchto obviněních může udělat vlastní názor. Podle listu The Diplomat se však objevily věrohodné zprávy, že některá indická média zahájila agresivní dezinformační kampaň, jejímž cílem je prozatímní vládu v Bangladéši zdiskreditovat.
Hasína by měla být vydána
Vysocí představitelé Indie a Bangladéše v pondělí jednali ve snaze situaci po měsících napětí zklidnit. Od sesazení Vadžídové dochází v Bangladéši k protestům a konfrontacím.
Indický ministr zahraničí Vikram Mišrí přijel do Dháky. Je to od srpna nejprominentnější kontakt mezi oběma zeměmi, jinak čilými obchodními partnery, uvedla agentura Reuters.
Po odchodu Vadžídové si Indie stěžovala na údajné cílené útoky na příslušníky náboženské hinduistické menšiny; v Bangladéši převažují muslimové. Júnus, který se v pondělí s Mišrím setkal, však řekl, že tyto zprávy jsou přehnané. Požádal také Indii, aby pomohla rozptýlit „mraky, které v poslední době vrhají stín na vztahy mezi oběma sousedy“, uvádí oficiální prohlášení jeho úřadu.
„Indie si přeje pozitivní, konstruktivní a vzájemně prospěšné vztahy s Bangladéšem,“ citovalo po schůzce Mišrího indické ministerstvo zahraničí. Mišrí uvedl, že s Bangladéšem projednal „některé politováníhodné případy útoků na kulturní, náboženské a diplomatické objekty“, a dodal, že Indie od Bangladéše očekává konstruktivní přístup k těmto otázkám.
Setkal se také se svým bangladéšským protějškem Mouhammadem Uddínem. Bangladéš zprávy o útocích popřel a požádal Indii, aby přestala Vadžídovou ukrývat. Nadále požaduje vydání expremiérky; Indové se k tomu ovšem nemají.