Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše je největším výrobcem potravin. Svého času se dokonce čile spekulovalo o tom, že premiér plánuje do svého impéria přikoupit i nějaký zavedený potravinářský řetězec. Zdálo by se tedy, že vláda musí mít o fungování potravinového retailu poměrně dobrou představu. 

Zákaz nedělního prodeje v době nouzového stavu však ukázal, že už uplynulo mnoho let, kdy si premiér naposledy vystál frontu v Kauflandu či Tesku. Omezení prodejní doby dopadlo totiž zcela podle očekávání. Lidé se v předvečer zavřených prodejen potřebovali předzásobit, zaplnili hypermarkety, a vytvořili tak prostředí mnohem přívětivější pro šíření čínské chřipky, než kdyby obchody zůstaly otevřené. 

Nakupujícím nelze nic vyčítat. Pořízení nového televizoru lze jistě odložit, bez kaše pro děti k snídani nebo brambor k nedělnímu obědu se však neobejdete. Kvůli kombinaci se státním svátkem, dalším nekoncepčním omezením svobodného trhu, se navíc minulý týden obchody přeplnily hned dvakrát. (Pro přesnost dodejme, že díky nouzovému stavu zákaz prodeje o svátcích přestal platit, a teoreticky tak řetězce mohly 28. října zůstat otevřené. V takovém případě by však s jistotou následovaly výčitky, že obchodníci zneužívají pandemie k vlastnímu obohacení.)

Do třetice se vládě podařilo v průběhu neděle vytvořit tlačenici i na benzinových pumpách, kam vyrazili nakupovat ti, kteří v sobotu zapomněli obstarat nějakou tu drobnost.

Přesně před takovou reakcí přitom obchodníci předem varovali. Bylo to jasné každému, kdo alespoň občas s nákupním vozíkem pro chleba a mléko vyráží. Vláda se nám snaží namluvit, jak se dokáže vcítit do situace seniorů, kterým posílá pětitisícovku k Vánocům a znehodnocené roušky. Že rozesílání ochranných pomůcek svěřila právě České poště, však rovněž dokazuje, že členové kabinetu na rozdíl od milionů Čechů čekajících pravidelně u přepážek státní firmy nemají o praktickém životě ani ponětí.