Panický strach z covidové mutace omikron oběhl před svátky Evropu a leckde vyvolal panické spouštění uzávěr a lockdownů, včetně zavádění povinnosti nošení respirátorů na procházce v parku a plošného povinného očkování. Česko se tentokrát k hrůze takzvaných odborníků a aktivistických mainstreamových médií k panikářům nepřidalo. Padl nouzový stav, povinné očkování seniorů a nová vláda jen opatrně omezila silvestrovské oslavy.

Ukazuje se, že střízlivý přístup byl namístě a vyděšený kvikot má dost možná zcela jiné a méně bohulibé příčiny. Rastislav Maďar strašil veřejnost prudkým nárůstem úmrtí dětí v Jihoafrické republice. Těch úmrtí bylo 21 v padesátimilionové zemi. V Česku umírá na běžné respirační choroby ročně dvanáct dětí postižených téměř bez výjimky jinými vážnými chorobami. Nemluvě o tom, že zrovna odvolávání na jihoafrickou zkušenost je dost ošidné, protože tam je už týden po omikronové vlně a počty nákaz prudce klesají. Nemocnice tam největší vlnu pandemie od jejího počátku vůbec nezaznamenaly.

V Evropě se přitom stále straší tím, že i přes méně vážný průběh dojde brzy k přetížení nemocnic, protože při vyšší nakažlivosti onemocní násobně více lidí. Dryáčnické vize poněkud pomateného profesora Flegra, orientujícího se v imunologii asi na úrovni výčepního Pepíčka z Plzeňky na Andělu, vracející do ulic mrazáky na mrtvoly, jsou už folklor. Nicméně ve střízlivější podobě je vracela do hry před Vánocemi i respektuhodná imunoložka Ruth Tachezy, podle níž vyšší nakažlivost také znamená, že se lidé budou mnohem rychleji dostávat do nemocnic. Co na tom, že fakta z Velké Británie dokazují jasný opak. Po dvou týdnech šíření omikronu jsou Britové z průměrných padesáti tisíc nakažených denně na dvojnásobku. Ale v nemocnicích je zřetelně méně lidí. Z více než devíti tisíc osob jich ubylo patnáct stovek.

Omikron prostě podle všeho prochází populací jako velká voda starým Karlínem, ale valných škod nečiní. Tedy na lidském zdraví. Tím, co definitivně destruuje, je mýtus o spasení, které nám přináší očkování ve dvou, třech, čtyřech či dvanácti dávkách. Zpochybňuje i všechny teze o plošném testování a trasování, které při mírném průběhu ztrácejí smysl.

A smysl ztrácí i covidový byznys, který nám kolem pandemie narostl do obřích rozměrů, což je pochopitelně dost nepříjemné pro „experty“ na laboratorním a očkovacím průmyslu takříkajíc hmotně zainteresované. Bankovkovod může začít vysychat, a tak je třeba zkusit ho ještě chvíli zavlažovat strašením.

Určitě nelze vyloučit, že po omikronu přijde pí, ró, sigma, tau a ypsilon a bude to zase o něčem jiném. Ale to není důvod teď stahovat kalhoty.