Umožní Kreml ucházet se o prezidentský úřad protiválečnému kandidátovi – tedy člověku, jenž z definice porušuje zákon? To je hlavní otázka pro více než sto tisíc Rusů, kteří na začátku týdne stáli v dlouhých frontách, aby vyjádřili svou podporu prezidentskému kandidátovi Borisi Naděždinovi.

Šedesátiletý Naděždin, zkušený politik kandidující za středopravicovou stranu Občanská iniciativa, se ve svém volebním manifestu označuje za „zásadního odpůrce“ Putinovy politiky. K zatčení – neřkuli ukončení politické kariéry – přitom dosud stačilo podstatně méně.

I proto se okamžitě vyrojily úvahy, zda je Naděždin s Kremlem dohodnutý (aby naoko legitimizoval Putinovo očekávané drtivé vítězství). Tak či onak však tento politik sjednotil mnoho Rusů, kteří si přejí válku (o Putinově vládě nemluvě) ukončit. Pokud je Naděždin skutečně nastrčeným, falešným kandidátem podle spikleneckého scénáře, je to ze strany Kremlu bezprecedentně riskantní tah.

Středověké nesmysly

„Doufám ve změny. Nepodporuji to, co se v Rusku děje,“ řekla listu The Moscow Times Larisa z Moskevské oblasti ve frontě na podpis u Naděždinova moskevského štábu. „Jsem ráda, že je tu tolik lidí, kteří smýšlejí podobně.“

Naděždin otevřeně vyzývá k ukončení války proti Kyjevu, slibuje ukončení mobilizace, návrat ruských vojáků domů a osvobození politických vězňů, pokud bude zvolen. Za „naprostý nesmysl“ označil také omezování potratů a zákaz hnutí LGBTQ+ přirovnal ke „středověku“.

Ačkoli sto tisíc hlasů potřebných k nominaci na prezidentskou kandidaturu získal Naděždin v rekordně krátkém čase, reálnou šanci na ohrožení Putina nejspíš nemá. Moskva, Sankt-Petěrburg a hrstka dalších milionových měst jsou od zbytku Ruska na hony vzdálené nejen fyzicky, ale i přeneseně – a ačkoli se v nich koncentruje politická moc, společensky navrch rozhodně nemají.

V rámci specifické nové formy protiválečného protestu absolvovaly od víkendu do úterka desetitisíce lidí v Moskvě i jinde v Rusku několikahodinové čekání ve frontách před jeho volebními kancelářemi. Pro mnoho z nich je podpora tohoto politika jediným způsobem, jak vyjádřit nespokojenost s invazí na Ukrajinu; jiní uvedli, že v Naděždinovi vidí skutečnou alternativu k Putinovi.

Nechceme se stydět

„Chceme vidět na volebním lístku někoho, koho se nestydíme volit,“ řekl listu The Moscow Times z fronty v Moskvě student Ivan. „Myslím, že Naděždin má dostatečnou podporu veřejnosti – zda mu bude umožněno zúčastnit se voleb, je jiná otázka,“ dodal. Podle oficiálního vyjádření Kremlu není Naděždin Putinovi „vážným soupeřem“.

Na svých webových stránkách se Naděždin sám charakterizuje jako „fyzik, podnikatel, právník, politik“ a člověk, který chce Rusko vyvést ze „zajetých kolejí autoritářství a militarizace“.

Do Státní dumy byl poprvé zvolen v roce 1999 coby člen strany Svaz pravicových sil. Později pracoval jako poradce pro vůdce opozice a někdejšího vicepremiéra Borise Němcova a pro bývalého premiéra Sergeje Kirijenka (ten mezitím pochopil, která strana krajíce je namazaná, a dnes je šéfem vnitřní politiky Kremlu).

V lednu se Naděždin setkal s manželkami a matkami mobilizovaných ruských vojáků. To je potenciální politická síla, která nejde Putinovi na ruku, ale vůči níž Kreml z pochopitelných důvodů nijak otevřeně nezasahuje. To nejhorší, co Naděždina dosud potkalo, byly hackerské útoky na jeho stránku.

Výbuch palivového terminálu

Kandidát otevřeně vystupující proti válce, na niž Putin vsadil svoji politickou existenci, bleskově získává podporu právě v době, která se Kremlu hodí nejméně. Ve chvíli, kdy Naděždinovi příznivci už jen samotnou účastí ve frontách vyjadřovali svůj nesouhlas s válkou (to není málo – v Moskvě bývali lidé zatčeni i za ukazování prázdného transparentu), vybuchl u Sankt-Petěrburgu terminál na vývoz LPG. K útoku v ruském přístavu Usť-Luga v Baltském moři se de facto přihlásil Kyjev.

Vlastníkem terminálu je energetická společnost Novatek. Společnost částečně vlastní Gennadij Timčenko, blízký Putinův spojenec. Patří mu 23,49 procenta společnosti. Jejím největším akcionářem je Leonid Michelson s 24,76 procenta, uvádí server RFE/RL s odvoláním na agenturu Interfax.

Novatek po výbuších a následném požáru pozastavil chod některých provozů. Nebylo jasné, jak dlouho bude přerušení trvat, kolik tankerů bude muset čekat mimo přístav a jaký bude mít výpadek dopad na mezinárodní energetické trhy. Terminál pro vývoz pohonných hmot slouží k přepravě ropných a plynových produktů na mezinárodní trhy včetně Evropy.

Daniel Deyl

„Bestiální tvář“ Kyjeva

Ruská média dříve uvedla, že požár následoval po zprávách o dvou explozích a pozorování dronů v řečené oblasti nedaleko estonských hranic. Kreml hned v pondělí obvinil z útoku Ukrajinu. „Kyjevský režim nadále ukazuje svou bestiální tvář. Zasahuje civilní infrastrukturu,“ řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Vzhledem k ruské aktivitě na Ukrajině by to bylo úsměvné, nebýt statisíců jejích obětí. Při útoku na Usť-Lugu nezahynul podle ruských zdrojů vůbec nikdo.

Požár byl posledním ze série ukrajinských útoků na ruská energetická zařízení v uplynulých týdnech. Minulý týden se Kyjev přihlásil k odpovědnosti za dva další útoky. Havárie sama o osobě nijak zásadně neohrozí ruskou energetickou politiku a její dopad je omezený. Slouží však jako doklad, že ani režim tvrdé ruky, na nějž Putin podle tradičního ruského vzorce vsadil, není schopen svou cennou infrastrukturu, a především své občany ochránit před smrtelným nebezpečím.

Přehlédnout paralelu mezi výbuchy v Usť-Luze a Naděždinovou nečekanou kandidaturou je obtížné. Obě události kousek po kousku drolí všeobecně rozšířenou představu o všemocnosti Kremlu.

Třetí zprávě z Ruska se tento týden dostalo podstatně méně pozornosti, ale společný jmenovatel se dvěma předchozími zůstává. Moskva plánuje v letošním roce drasticky zredukovat financování čtyř okupovaných ukrajinských regionů. V úterý to uvedlo ruské vydání časopisu Forbes.

Podle tohoto zdroje získaly zmíněné čtyři regiony v loňském roce z ruského státního rozpočtu dotace ve výši přibližně 513 miliard rublů (asi 132 miliard korun). Letos tyto dotace údajně klesnou na 303 miliard rublů.

Ošidný rozpočet

V roce 2023 bylo 80 až 90 procent regionálních rozpočtů na okupovaných územích – Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu – dotováno Moskvou. Letos se podle Forbesu jejich závislost na kremelské pokladně sníží na 60 až 75 procent; pokud si ovšem tyto regiony dokážou obstarat zdroje příjmů jinak.

Vzhledem k tomu, že jejich ekonomiku Rusové vojensky zplundrovali, nebude to nejspíš jednoduché. Například Doněcká oblast loni obdržela o 37 procent více dotací, než bylo plánováno.

Do zmíněných čtyř regionů mají téci peníze ze státního programu obnovy a rozvoje na léta 2024 až 2026 (jde o 900 miliard rublů). Částečně program financuje 26 ruských regionů včetně Moskvy. Jejich ekonomika je napnutá válečnými výdaji a je pochopitelné, že jim Putin vzhledem k volbám potřebuje ulevit. Riskuje tím však zbytek podpory, jíž se na okupovaných ukrajinských územích jeho režim těší.