Cena uhlíku je extrémně nespravedlivá. Za produkci CO2 musí v současnosti platit prakticky jen evropský velký průmysl a energetika, které se tak ocitají v mezinárodní konkurenci v těžké nevýhodě. Světová klimatická debata se proto čím dál více soustřeďuje na to, jak přenést náklady i na ostatní znečišťovatele.

Jedním ze špinavců je i virtuální měna bitcoin. Podle indexu energetické spotřeby serveru Digiconomist.com spolyká ročně 191 terawatthodin elektřiny a vyprodukuje 90,76 megatuny CO2. Celé Česko loni podle Energetického regulačního úřadu spotřebovalo 71,4 terawatthodiny a ročně vyprodukuje kolem sto megatun ekvivalentu CO2.

Index zároveň uvádí, že emisní stopa bitcoinové transakce je 895 kilogramů CO2. Podle článku indické odnože renomovaného serveru Business Insider z letošního července, který rovněž vycházel z indexu Digiconomist.com, využil však o něco starší, a tedy nižší čísla, se to rovná emisní stopě 1,8 milionu transakcí Visa nebo sledování videí na YouTube po dobu 138 762 hodin.

Pokud by svůj příspěvek ke globálnímu oteplování museli uživatelé bitcoinu čistě teoreticky vykupovat emisní povolenkou, znamenalo by to na jednu transakci při současných cenách příplatek ve výši šedesáti eur. Je naprosto zřejmé, co by to pro virtuální měnu znamenalo: smrt.

Většina investorů do nejpopulárnější kryptoměny tak sází na to, že delegáti nedávno proběhlé světové klimatické konference COP26 nejsou zrovna nejpružnější. Uvidíme, jak dlouho jim sázka vydrží.