Umělé oplodnění podstupuje rok co rok více žen. Momentálně se na českých klinikách provede už zhruba čtyřicet tisíc takových zákroků ročně. Problémy s početím má přibližně pětina všech párů. V Česku se nyní narodí každý rok zhruba pět procent dětí „ze zkumavky“, tedy asi 5,5 tisíce dívek a chlapců. Odborníci upozorňují, že pokud se současný trend nezmění, mohla by být už do patnácti let uměle počata až polovina všech dětí. Může za to především odkládání těhotenství do vyššího věku a zvyšující se neplodnost žen i mužů. Jako „neplodný“ je pár definován po roce neúspěšných pokusů o početí dítěte.

S tím, jak přibývá žen, které podstupují umělé oplodnění, se současně zvyšuje částka, již na něj zdravotní pojišťovny z velké části přispívají. Od letošního roku se přitom okruh žen, které mají na peníze nárok, rozšiřuje. Parlament totiž loni rozhodl o zvýšení věku žen o rok: zatímco loni zdravotní pojišťovny proplácely vybrané úkony asistované reprodukce ženám do devětatřiceti let, od letoška jim může být až čtyřicet. Podle odborných odhadů se v reprodukčních klinikách ročně protočí až čtyři miliardy korun, přičemž nejde jen o veřejné peníze. Část nákladů pojišťovny neproplácejí, mnohé ženy si navíc zákrok kompletně hradí samy. Ostatně do českých reprodukčních klinik jezdí rovněž pacientky ze zahraničí včetně Německa, Nizozemska nebo Velké Británie.

Starší rodičky

Zatímco na přelomu osmdesátých a devadesátých let se průměrný věk rodiček podle údajů Českého statistického úřadu držel pod 25 roky, v posledních letech už převyšuje třicítku a stále mírně stoupá. U prvorodiček je věk sice o něco nižší, i tak ale průměrná česká žena přivede poprvé dítě na svět ve věku 28,5 roku.

Největší podíl na tomto nárůstu přitom mají ženy ve věku 35 až 39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se magické hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce. Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění už přesáhl hranici 36 let, ale výjimkou nejsou ani mnohem starší pacientky. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem čtyřiceti let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální,“ poznamenal před časem Jan Lacheta z klinického centra Iscare.

Na „stárnutí“ rodiček zareagovalo ministerstvo zdravotnictví novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zvýšila věk, dokdy pojišťovny proplácejí umělé oplodnění. Původní návrh ještě z dílny někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) z roku 2016 přitom počítal dokonce s věkem 43 let. „Naprostá většina párů si musí ty cykly hradit. Je to finančně velice náročné. U nás se rodí poměrně málo dětí, každé chtěné dítě by mělo být podpořeno,“ odůvodňovala to Marksová.

Se svým plánem ale narazila u lékařů a dalších specialistů a rovněž u ministerstva zdravotnictví. Jeho komise pro reprodukční medicínu na podzim 2017 podpořila, aby umělé oplodnění bylo hrazeno do čtyřicátých narozenin ženy. „Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Navštěvují nás ženy mezi třiceti devíti a čtyřiceti lety a pokoušejí se otěhotnět. Léčba je v tomto věku relativně úspěšná. U žen starších čtyřiceti let už ale vidíme znatelný pokles úspěšnosti. Hranici bych proto dál neposouval, ten jeden rok by ale řadě žen pomohl,“ reagoval tehdy na tento návrh Štěpán Machač, předseda sekce asistované reprodukce gynekologicko-porodnické společnosti, který současně působí například na reprodukční klinice Reprofit.

Obdobně argumentoval při projednávání novely výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada, podle něhož je posunutí věkové hranice o jeden rok vlastně reakcí na společenskou poptávku. „Odborníci ale považují věk čtyřiceti let za limitující – bez ohledu na to, že sílí tlak veřejnosti na další posouvání této hranice. Z tohoto důvodu považujeme novelu za maximum možného, aby byly prostředky veřejného zdravotního pojištění vynakládány efektivně,“ řekl Balada.

Shutterstock.com

Nemálo odborníků ovšem novelu vnímá problematicky. Například vědecká rada České lékařské komory se postavila proti zvyšování věku. „A to z toho důvodu, že čím je vyšší věk, tím víc se snižuje účinnost a zvyšují se nežádoucí účinky,“ uvedl pro iRozhlas.cz mluvčí lékařské komory Michal Sojka.

Mezi kritiky příslušné novely patří i poslanec a porodník Bohuslav Svoboda (ODS), který upozornil rovněž na zvýšení rizika vývojových vad, ale také na to, že se tím opět zvýší vyplácené poplatky ze zdravotních pojišťoven. „Začínat s mateřstvím okolo čtyřicítky je nesprávné a nemělo by to být hrazeno z účtu všech,“ poznamenal Svoboda.

O desítky milionů více

Jak se navyšují částky vyplácené na asistovanou reprodukci, dokumentují čísla z největší Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zatímco v roce 2016 podstoupilo umělé oplodnění 4714 jejích klientek a pojišťovna vyplatil bezmála 200 milionů korun, předloni to už bylo 5293 žen a částka stoupla na více než 263 milionů. Za právě ukončený rok budou tato čísla nejspíš ještě vyšší, protože do konce září VZP proplatila 4469 ženám zákroky za více než 219 milionů korun.

Letos to bude opět o něco výše, právě i kvůli tomu, že na proplacení budou mít nárok rovněž čtyřicetileté ženy. „Dle našich odhadů by se změna věkové hranice měla týkat zhruba 300 našich pojištěnek, což představuje zvýšení výdajů zhruba o patnáct milionů korun,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

O kolik se zvýší celkové výdaje, naznačila důvodová zpráva k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle ní by v nové věkové skupině mělo podstoupit umělé oplodnění přibližně 800 klientek zdravotních pojišťoven, které při přípravě předlohy zaplatily za jeden dokončený cyklus asi čtyřicet tisíc korun. „Pokud by všechny pojištěnky dokončily celý cyklus (což se v žádném případě nestane), dostaneme se k celkové výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění zhruba 32 milionů korun. Toto číslo však bude patrně ještě nižší vzhledem k tomu, že mnohé z nich nebudou čerpat tuto péči jako hrazenou. Lze tedy očekávat maximální náklady systému veřejného zdravotního pojištění v řádu nižších desítek milionů korun,“ konstatovalo se v podkladech pro členy vlády, poslance a senátory.

Celková cena asistované reprodukce se liší podle toho, jaké všechny úkony se provádějí. Každopádně u nejčastějších postupů jde o desítky tisíc korun, u samoplátce mohou náklady překročit i sto tisíc. Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy o „dítě ze zkumavky“, ženy si ale i tak musejí zpravidla doplácet na léky částky v řádech tisíců korun.

Babiš a ti další

Kritici zvýšení věku pro proplácení umělého oplodnění upozorňují rovněž na to, že se tím podpoří byznys expremiéra Andreje Babiše (ANO), který má zdravotnická zařízení zaparkovaná ve svěřenském fondu. Právě jeho reprodukční kliniky jsou nejen dominantním hráčem na tuzemském trhu, ale dokonce dvojkou v celé Evropě – jejich síť dávno překročila hranice České republiky. Kliniky skupiny FutureLife se podle Hospodářských novin nacházejí vedle Česka a Slovenska také ve Velké Británii, Irsku, Rumunsku, Finsku či Estonsku.

„Pro mě je novela obrovský střet zájmů pana premiéra. Další proplácení z veřejného rozpočtu znamená vyšší zisky ze zdravotního pojištění – čili z veřejných rozpočtů – pro soukromé firmy, kde konečným beneficientem je náš předseda vlády,“ sdělila Českému rozhlasu při projednávání předlohy tehdejší opoziční poslankyně a členka výboru pro zdravotnictví Olga Richterová (Piráti).

Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) prý právě kvůli předpokládanému obviňování ze střetu zájmů zvažoval, jestli zvýšení věku žen v upravovaném zákoně ponechat. „Tento argument se nabízí, není ovšem validní. Doporučení o navýšení proběhlo na podzim 2017, tehdy jsem nebyl ministrem,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že původní iniciativa dokonce přišla z jiného resortu – zmiňovaného ministerstva práce a sociálních věcí, které vedla sociální demokracie. „Při vytváření novely zákona o veřejném zdravotním pojištění jsem ale velmi zvažoval, jestli tam tuto část nechat, právě z důvodu, že budeme obviňováni z nekalých úmyslů,“ dodal Vojtěch.

Pavel Baroch

Babiš není jediným známým podnikatelem, kterého zlákal byznys s asistovanou reprodukcí. Před dvěma lety koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce. Klinika se soustřeďuje najmě na reprodukční medicínu a endoskopické operace se zaměřením na léčbu neplodnosti. Pořádný úkrok od svého hlavního oboru udělala v roce 2020 také zbrojně-průmyslová skupina CSG Michala Strnada, když získala poloviční podíl v pražské klinice na asistovanou reprodukci Prague Fertility Centre.

Oplodňovací velmoc

Česko přitom patří mezi velmoci s dětmi ze zkumavky a díky přijatelným cenám a relativně liberální legislativě jezdí na tuzemské kliniky rovněž nemálo žen z ciziny. V zemi působí několik desítek specializovaných center. Ta kvůli koronavirové pandemii ale přišla o velkou část zahraniční klientely. „Pro některé kliniky to byl pokles o padesát procent, pro některé o dvacet, ale vždy to byl pokles,“ řekl předseda sekce asistované reprodukce gynekologicko-porodnické společnosti Štěpán Machač.

Největší pokles podle něho zaznamenaly kliniky u žen ze Spojených států, Spojeného království a Irska. Vedle obavy z nákazy covidem-19 odrazovala cizinky rovněž nutnost podstoupit karanténu, ale i obecně špatné jméno Česka při zvládání pandemie. Částečně nahradily zahraniční pacientky české ženy, těch bylo podle reprodukčních center přibližně o deset až patnáct procent více. Klientky ze zahraničí jezdí na české kliniky především kvůli přijetí darovaných vajíček. 

40 + 40 + 20

Obecně platí, že u neplodných párů je ve čtyřiceti procentech příčina u ženy, stejný podíl připadá na muže a ve dvaceti procentech je problém u obou z páru.

Zmrazená vajíčka

Vedle posunutí věkové hranice, kdy má žena právo na úhradu umělého oplodnění, zaplatí od letošního roku pojišťovny také zmrazení vajíček a jejich uchování po dobu deseti let pacientkám před onkologickou léčbou. Důvodem je, aby se u nich zvýšila šance na početí dětí po uzdravení. Půjde především o ženy s nádory prsu, ale také s melanomy, nádory vaječníků nebo zažívacího traktu. Podle expertních odhadů přichází do reprodukčních center a dalších specializovaných oddělení 150 až 200 onkologických pacientek ročně. Nová pravidla pro zmrazení vajíček by mohla tento počet zvýšit až zhruba na 500 žen v plodném věku, které budou chtít uchránit vajíčka předtím, než nastoupí léčbu.

Za odběr, zmrazení a uchování vajíček musely ženy až do konce roku platit okolo šedesáti tisíc korun. Druhou možností je, že zmrazení vajíček nahlásily jako léčbu asistované reprodukce. K tomu ale ze zákona potřebovaly souhlas partnera. A pokud muže nebo přítele neměly, stávalo se, že hledaly náhradního „otce“.