Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč sice není nejvyšším kopcem Lužických hor, ale i tak je jednou z nejvýraznějších dominant této krajiny na severu České republiky.

Tvoří jej majestátní znělcová sopečná kupa pravidelného kuželovitého tvaru, která je v okolním terénu skutečně nepřehlédnutelná. Na jeho vrcholu, který je čtvrtým nejvyšším v tomto pohoří, se nachází skalnatá plošina, z níž je nádherný kruhový výhled do širokého okolí.

Také proto patří tento kopec mezi nejkrásnější vrcholy Lužických hor a stojí za trochu námahy – musíte se připravit na převýšení okolo 400 metrů. Rozhodně ovšem nebudete litovat. Při dobré viditelnosti se totiž na západě objeví hory Českosaského Švýcarska a na východě Ještědský hřbet s více než tisíc metrů vysokým Ještědem. Na jihu zase uvidíte Bezděz a kopce Kokořínska – Máchova kraje.

Kamzičí studánka

Výlet začíná v Novém Boru, odkud vede trasa po červené turistické značce. Po třech kilometrech se dostanete až na vrchol Klíče, který je ve výšce 759 metrů nad mořem. Zpáteční cestu si můžete prodloužit do Nového Boru po modré a potom po zelené turistické značce na začátek putování. Vzhledem k terénu ale tato cesta není vhodná pro kočárky ani cyklisty.

foto Tomáš Besta

Vydatné prameny spodní vody jsou na úpatí hory Klíč známy už odpradávna. Čistá voda z Kamzičí studánky, kterou po cestě nemůžete minout, vás může příjemně osvěžit. Za svůj název vděčí kamzíkům horským, kteří tu žijí. Kamzíci byli dovezeni před více než sto lety z Alp do nedalekých Jetřichovic, odkud se postupně rozšířili až sem. V současnosti se tu vyskytují zcela přirozeně, vyhovují jim zdejší suťová pole. Nejde však o původní druh, jak si mnozí často myslí.

Žije tady ale ještě další atraktivní živočišný druh. Na jihozápadní straně hory Klíč se tyčí několik desítek metrů vysoká skalní stěna. Na její římse před několika roky po více než padesáti letech opět zahnízdil pár sokolů stěhovavých. Od té doby zde pravidelně každý rok úspěšně vyvádějí mláďata.

foto Tomáš Besta

Agentura ochrany přírody a krajiny, Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory hnízdění sokolů každoročně kontroluje a chrání je před vyrušením. Po vylíhnutí dostanou mláďata na nohu odečítací kroužky. Podle nich pak mohou ornitologové i na dálku s pomocí dalekohledu sledovat, jak se mláďata sokolů rozlétají po okolí.

Vzácná alpská bylina

Nejde ale jen o faunu, na tomto místě stojí za pozornost také flóra. Pod skalní stěnou Klíče je rozsáhlé suťové pole, které vznikalo zvětráváním vulkanického znělce. Sutě podtrhují horský ráz zdejší přírody. V hlubších vrstvách sutí se udržuje i v horkém létě chladné mikroklima a žijí zde chladnomilné druhy živočichů, hlavně hmyzu.

foto Tomáš Besta

Znělcová stěna Klíče ukrývá právě i jednu vzácnou rostlinu. Mezi skalními štěrbinami tu roste kriticky ohrožená modře kvetoucí hvězdnice alpská. Tato horská bylina se v České republice vyskytuje jen na několika málo místech. V Čechách je jedním z nich právě Klíč, na Moravě zase chráněná krajinná oblast Jeseníky. Z dalších rostlin stojí za zmínku ještě například kapradina skalní, která je spolu s dalšími druhy pozůstatkem po zalednění ve starších čtvrtohorách.

Jedna z dalších zajímavostí na vás čeká na vrcholu Klíče. Vedle malebných výhledů tady totiž uvidíte zvláštní zakrslou doubravu. Duby jsou typickou teplomilnou dřevinou nížinných lesů. Zde se ale vyskytují přirozeně i v nadmořské výšce 750 metrů. A to je opravdu unikátní. Přičítá se to zdejšímu mikroklimatu. Sutě a skalní stěna se přes den ohřejí a teplý vzduch pak v noci stoupá vzhůru. Právě tím vytváří příznivé prostředí pro růst dubů.

foto Tomáš Besta

Na začátku devadesátých let ale zachvátil vršek kopce požár, který byl pravděpodobně způsoben neukázněnými návštěvníky. Část lesa tak na vrcholu zcela lehla popelem. Pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Lužické hory proto ve spolupráci s dobrovolníky sesbírali ze zbylých dubů žaludy, z nichž se následně vypěstovaly sazenice. Tyto původní doubky se pak vysázely na spáleniště, aby doplnily chybějící stromy. 

Podrobnější informace o tomto výletě včetně mapy najdete v tomto odkazu: https://storymaps.arcgis.com/stories/92f6fc2a7c8646fe92579099a0730e00