Japonsko si hodně slibuje od ultratenkých solárních fólií, které se dají lepit třeba na celé budovy (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Souboj o slunce
Japonci hodlají zaskočit Číňany. Sázejí na revoluční výrobu tenkých solárních panelů
Země vycházejícího slunce chce zvrátit čínskou dominanci v produkci solárních panelů. Celkovou investicí ve výši 1,5 miliardy dolarů chce rozjet komerční výrobu fotovoltaických článků, které jsou až dvacetkrát tenčí než současné soláry.
redaktor
Ultratenké, ohebné, účinnější a možná jednou i levnější. To je základní charakteristika perovskitových článků, které hodlá země vycházejícího slunce ve velkém vyrábět a uspět na globálním trhu se solární energií.
Perovskitové články jsou dvacetkrát tenčí než běžné solární křemíkové panely, a proto mohou být ve formě fólie nalepeny téměř na jakýkoliv povrch včetně budov, oken nebo automobilů.
Pro hornaté Japonsko by to mimo jiné znamenalo, že může zásadně zvýšit produkci elektřiny ze solárních zdrojů a naopak snížit dovoz fosilních surovin.
Vláda v Tokiu se zavázala, že do roku 2040 nainstaluje tolik fotovoltaických kapacit, aby výkonem odpovídaly dvacítce jaderných reaktorů. Pro čtvrtou největší ekonomiku světa je hlavním cílem ve zmíněném období vyrábět přes 50 procent elektřiny z bezuhlíkových zdrojů, tedy slunce, větru, vody a jádra.
Japonská společnost Sekisui Chemical, která vyvíjí perovskitové solární fólie, má od vlády dostat dotaci ve výši jedné miliardy dolarů (24 miliard korun). Zhruba poloviční podpora už byla vyplacena.
„Perovskitové solární články jsou životně důležitým trumfem pro dosažení dekarbonizace, ekonomického růstu a energetické bezpečnosti,“ vysvětlil pro Financial Times vládní úředník Sadanori Ito.
Čína nyní ovládá 85 procent globální produkce solárních panelů. Novinka, která bude potřebovat mnohem menší množství křemíku, je ale nyní až trojnásobně dražší než klasické fotovoltaické panely. Očekává se, že by ultratenké solární články mohly být využívány ve velkých asijských aglomeracích, jako je Tokio, Tchaj-pej nebo Singapur.
Analytička solárního trhu Yana Hryshková z poradenské firmy Wood Mackenzie soudí, že je japonský plán realizovatelný, ale pokud se mají výrobní náklady snížit na minimum, stejně by se musela nová technologie vyrábět v Číně.
I když i technici v Pekingu a dalších metropolích asijské velmoci pracují na vývoji perovskitových článků, počítají s tím, že budou zapouzdřeny ve skle nebo integrovány s tradiční fotovoltaikou.
Japonci chtějí pracovat s ultratenkou fólií, která není tlustší než jeden milimetr. „Cítíme silnou hrozbu kvůli rychlosti a rozsahu vývoje v Číně. Ta ale vyvíjí perovskitové buňky skleněného typu, vnímám to jako jiný trh,“ nechal se slyšet manažer rozvoje obchodu pro fotovoltaiku ve firmě Toshiba Jusuke Sakuraj.
Firma Sekisui Chemical už fotovoltaické fólie použila na své budově v Ósace a na místním autobusovém terminálu. Jsou také instalovány na terminálu pro výletní lodi v Tokiu. Ve firmě drží 14procentní podíl státní Development Bank of Japan, tedy rozvojová banka ostrovní země.
Společnost tvrdí, že do roku 2030 dokáže náklady na výrobu snížit natolik, že bude novinka stejně drahá jako tradiční křemíkové panely. Počítá rovněž s tím, že bude svou produkci vyvážet do Spojených států a Evropy.
