Izraelsko-palestinský konflikt se minulý týden opět rozhořel naplno. Brutální útok militantů z hnutí Hamás na civilisty poblíž hranice s Pásmem Gazy vyvolal tvrdou vojenskou odpověď.

Kromě bombardování přišla i ekonomická odveta. Židovský stát odřízl Gazu od elektřiny, vody, potravin a dalších komodit. Při bližším pohledu na stav hospodářství Gazy i autonomie na Západním břehu je zjevné, že ekonomická odveta může být ještě daleko ostřejší a způsobit Palestincům obrovské potíže.

Kde může Jeruzalém způsobit Palestině největší bolest? Je třeba rozlišovat mezi oběma částmi autonomních území. Tahounem ekonomiky je Západní břeh vedený přece jen umírněnějším hnutím Fatah, zatímco Pásmo Gazy ovládané Hamásem je v podstatě hospodářsky nefunkční.

Dobře to ilustrují data o nezaměstnanosti. Bez práce je v oblasti Západního břehu podle Světové banky 16 procent obyvatel. V Gaze je to ale ohromujících 47 procent, což lze připsat politice Hamásu a odvetným opatřením Izraele: toto číslo je o 31 procentních bodů vyšší než v době, kdy se extremisté dostali k moci.

Ekonomická katastrofa…

Gaza doplácí na to, že odřízla přístup na izraelský pracovní trh. Naproti tomu ze Západního břehu do Izraele dojíždějí desítky tisíc lidí: podle údajů Mezinárodního měnového fondu firmy v židovském státě zaměstnávají na 13 procent palestinské pracovní síly, která si vydělává dvojnásobné mzdy oproti práci doma. Pokud by se Izrael rozhodl přijímání gastarbeiterů omezit, dopady na zaměstnanost na Západním břehu by byly drastické.

Velkou páku má Izrael na Palestinu také díky mezinárodnímu obchodu. Je jejím jasně největším obchodním partnerem a nakupuje na 86 procent palestinského exportu. Co se importu týče, z Izraele pochází více než polovina dováženého zboží a služeb. Pokud by Izrael utnul dodávky největších vývozních artiklů – elektřiny, pohonných hmot nebo krmiv pro hospodářská zvířata – také na Západní břeh, znamenalo by to katastrofu.

… navzdory varování

Palestinská ekonomika v posledních letech těžila z relativně klidných vztahů s Jeruzalémem. Vzájemný obchod rostl, stejně jako počty pracovníků dojíždějících do sousední země. Právě výdělky z Izraele, umožňující vyšší domácí spotřebu, táhly hrubý domácí produkt. Po hospodářském útlumu způsobeném pandemií čínské chřipky rostla palestinská ekonomika v roce 2021 téměř o osm procent a loni se HDP zvýšil o necelá čtyři procenta.

Ještě před dvěma týdny věštili ekonomové Palestinské samosprávě růst i pro letošek. Varovali ale před jedním rizikem: obnovením napětí ve vztazích s Izraelem. Právě tento katastrofický scénář se teroristům „podařilo“ naplnit.

Prozatím se vláda v Jeruzalémě soustřeďuje na vojenské akce. Ekonomické sankce se omezují na Pásmo Gazy a Západnímu břehu se zatím vyhýbají. Pokud se ale bude konflikt dále vyostřovat, může se tento benevolentní přístup změnit.

Jistě, ekonomická blokáda by zasáhla i Izrael. Když k podobným krokům vláda židovského státu přikročila na konci minulého století, tratily izraelské firmy na dva miliony dolarů denně, zatímco ztráty pro palestinské hospodářství byly „jen“ poloviční. Není ale těžké si spočítat, kdo si tyto ekonomické škody může dovolit více. Zatímco palestinský HDP na hlavu činí méně než 3,8 tisíce dolarů, v Izraeli je to více než 50 tisíc.