Hokejový dynamit
Miliardář Petr Dědek hraje tvrdě. Po ovládnutí pardubického Dynama vyzval na souboj Tipsport, volá po vyčištění hokejového svazu a krouží kolem fotbalu v Hradci
šéfreportér
Když opouštíte horské městečko Vrchlabí směrem na Lánov a místní letiště, jeho království rozhodně nepřehlédnete. Moc podobných byznysových komplexů v krkonošské obci s dvanácti tisíci obyvateli skutečně nenajdete. Do areálu za 200 milionů korun nechal teprve loni místní byznysmen Petr Dědek sestěhovat svoje hlavní společnosti, což dávají zdaleka zřetelně najevo dvě v sobě zaklesnutá déčka nad hlavním vchodem.
„Stěhovali jsme se loni v dubnu, na hraně samotné pandemie. Do té doby jsme ve Vrchlabí sídlili na dvou místech. Oba baráky jsme ale prodali a nyní jsme zde pod jednou střechou, včetně výroby rozvaděčů pro naši firmu D+D Elektromont,“ vysvětluje Dědek v nových prosvětlených prostorách, které zatím působí poněkud nezabydleně a klidně.
„To byl záměr. Ve čtvrtém patře je to hlavně pro rodinu, v jiných patrech už to docela žije. Ale je pravda, že na prostoru jsme rozhodně šetřit nechtěli,“ vysvětluje sedmačtyřicetiletý podnikatel, který firmu zakládal společně s tatínkem bezmála před třiceti lety. Dnes v rodinné skupině pracuje také jeho sestra, syn Petr, ale třeba i švagr a synovec. A tatínek, ačkoli v důchodu, do firmy stále pravidelně chodívá.
„Funguje to výborně. Máme to dobře nastavené,“ pochvaluje si zapojení řady rodinných příslušníků do rozvětveného byznysu, kam kromě elektroinstalací, se kterými otec a syn Dědkovi začínali, dnes patří hlavně čtyři velké logistické areály za několik miliard korun, sportovně-marketingová agentura Relmost, golfová televize Golf Channel či e-sportová společnost Eclot. Například magazín Forbes letos jeho jmění odhadl na pět miliard korun. Nejvíce ho dnes ale veřejnost zná jako majitele slavného hokejového klubu Dynamo Pardubice.
Jeho hokejový příběh přitom začal zhruba před osmnácti lety jen několik kilometrů odsud, na zimním stadionu v srdci Vrchlabí. Provinční spíše podprůměrný klub Dědek převzal v roce 2003 a během několika let jej dostal do druhé nejvyšší soutěže. Jen v ní se ale nezastavil. Dnes Dědek patří mezi zásadní hybatele nejen v českém profesionálním golfu, ale od loňska také v hokeji. Od začátku se navíc profiluje jako velký kritik poměrů. Tlačil na odchod agentury BPA, stejně ostře se dnes vymezuje vůči současnému vedení svazu v čele s Tomášem Králem, který čelí podezření, že v osmdesátých letech byl aktivním spolupracovníkem StB. A podle některých hlasů to jiskří také mezi ním a dalšími mocnými vládci hokejových klubů – například Karlem Pražákem z pražské Sparty.
Byla to náhoda. Známý mě, tuším v roce 2003, oslovil, jestli bych jim nepomohl s místním klubem. Ten provozovalo místní sdružení. Začali jsme 300 tisíci korunami jako sponzoring. Když pak ale skončila sezona, vyšly na povrch určité věci v hospodaření. Zkrátka to nedělali dobře, úplný amatérismus. Tehdy jsem jim řekl, že jestli mám pokračovat, musí se věci změnit. A tak jsem jim nabídl, že klub koupím. Tehdy jsem jim řekl, že když na mě klub převedou, do pěti let budeme hrát první ligu.
Ano. První rok jsme hned postoupili do druhé ligy. Do dvou let do první ligy, kterou jsme pak hráli čtyři roky. Už tehdy jsme úzce spolupracovali s Libercem a Pardubicemi. Tam jsem byl jako sponzor u titulu v roce 2005, kdy jsem se dohodl s panem Kusým. To fungovalo skvěle. Takže k Pardubicím jsem měl blízko už dávno. V té době byl také jejich titulní partner Moeller mým velkým obchodním partnerem.
To bych neřekl. Po neshodách s městem jsem sice klub v roce 2012 opustil, ale nadále ho podporuji. Po mně ho převzal podnikatel Aleš Cerman, který to dělá dobře, byl u toho se mnou od začátku. Známe se, jsme kamarádi. Když jsem pak vstoupil do Dynama, dohodli jsme se, že z Vrchlabí uděláme partnerský klub. Dnes klub hraje opět první ligu a my ho ze dvou třetin financujeme.
Odmalička sportuju, ale hokej jsem nehrál. Závodně jsem lyžoval. Ale hokej mám moc rád, je to národní sport, jsme v něm historicky úspěšní a spojení s hokejem je zkrátka dobrá propagace značky. Už na začátku jsme si stanovili naše marketingové pilíře. Začali jsme u hokeje, pak jsme ale přešli ke golfu, kde jsme měli přece jen větší zásah.
Dá se to tak říci. Kombinace sporů s městem a potřebou vystoupit o úroveň výš nás vedla k plánu opravdu pořádně uchopit golf. V něm dnes v Česku hrajeme hlavní roli. Děláme největší turnaje a jsme vidět. To je na úrovni top značky i v hokeji. Ve Vrchlabí na to prostor nebyl. Pak se ale vyskytla možnost jít do Pardubic, tak jsem neváhal. Dynamo považuju za jednu ze tří nejsilnějších hokejových značek v Česku, vedle Brna a Sparty. Taková šance se vám nevyskytne každý den.
foto Tomáš Novák, týdeník HROT
Převzít něco, co pět roků nefungovalo, a hned začít zápasit s covidem a vládními restrikcemi, to jsme si opravdu vyžrali. Doteď z toho nejsme úplně venku.
Sportovně i byznysově to funguje. Ale pořád se drží nějaké restrikce, které samozřejmě provoz a divácký zážitek ovlivňují. Situace je nadále hodně závažná. To, co se děje v rámci světové ekonomiky, je jeden velký chaos. Bude trvat nejméně další rok až dva, než se to srovná. A to nebude, dokud se virus nepodaří celosvětově zastavit. Klub je stabilizovaný, ale není to ideální. Vždyť teprve letos jsme začali hrát s diváky. Máme nové logo, novou identitu, to všechno do lidí teprve dostáváme. Potřebujeme dva tři roky, abychom naplnili naše cíle. Tohle beru jako přechodné období. Máme klub na patnáct, možná na dvacet let. Jsme na začátku.
Vůbec ne. Všechno jsme si vyjasnili, jsme s ním v souladu. Funguje to.
My jsme město rozhodně nikam netlačili, jen jsme řekli podmínky, za kterých jsme ochotni to dělat. Nebýt naší chuti se do toho pustit, klub by sestoupil a jeho hodnota by byla nulová. Město do toho nyní dává zlomek toho, co do toho lilo dřív, a navíc to nevedlo k úspěchu. Z naší strany jde o velké peníze a velké úsilí, které do klubu dáváme. Je to svým způsobem filantropie…
Je to něco za něco. V Praze je zase vyšší průměrná mzda, takže můžete dát vyšší vstupné. Je tam víc sponzorů, víc firem, které můžete oslovit. Každý má něco. Ani jeden z táborů nemusí brečet. Co se týče Richarda Benýška, Slavia nikdy nebyla top klub s velkou historií, velkou diváckou základnou a pěkným stadionem. Byla to uměle vytvořená značka lidí kolem Skansky. Když pak Skanska odešla, kouzlo klubu bylo pryč.
To se těžko počítá. Loni jsme měli ztrátu přes dvacet milionů. Covidem je všechno zkreslené. Máme s městem nějaká pravidla, ale také jsme uplatňovali covid program.
My jsme se sice zavázali k vyrovnanému rozpočtu, to ale kvůli současnému stavu nejde. Máme diváckou návštěvnost dobrou oproti ostatním, ale ani tak nelze naplnit rozpočty tak, jak jsme si plánovali.
Je to 150 milionů korun včetně provozu haly.
Rozhodně. To se nedá srovnat ani s golfem, kde jsme hodně vidět. Hokej je stále fenomén s obrovským dosahem. Problém je, že českému hokeji chybějí úspěchy, vlastně jeho pozice v mezinárodním srovnání strádá. A to je problém, neboť lidé se zkrátka chodí dívat na ten český úspěch. Bez ohledu na to, že nikdy nestáli na bruslích. Vzpomeňme třeba na biatlon, kdy se na mistrovství do Nového Města sjelo šedesát tisíc lidí.
Já jsem byl v listopadu 1989 na Václaváku. Každý rozumný člověk by to položil a odešel. To, co teď vedení svazu předvedlo, je pro mě nepřijatelné. Hrozný kočkopes. My se k tomu určitě ještě nějak postavíme. Poté, co jsem do vrcholového hokeje nakoukl, nepochybuji o tom, že na svaz musí přijít úplně nové vedení, které udělá čáru za minulostí.
Určitě měl sílu, neměl nikdy žádnou větší opozici. Nikdo nepopírá, že svaz převzal ve špatném stavu a určitě udělal kus dobré práce. Ale podívejte, jak strádají juniorské i seniorské reprezentace. Jestli někdo říká, že v hokeji jsou peníze, tak se plete. To, že tam nyní zůstal, je výsledkem kamarádšoftů, které je třeba rozbít. To vidíme i ve volbách. Lidé chtějí změnu, když něco nefunguje. A hokej v Česku rozhodně nefunguje.
Ale svaz je tu přece od toho, aby nastavil takové podmínky, aby se děti zase k hokeji vracely. Samozřejmě že životní návyky dětí se mění, zejména z vesnic a malých měst se přesouvá pryč, hráčská základna slábne. S tím se potýkají všechny sporty. Ale právě proto tomu sport musí jít naproti. Není možné, aby se na tak obrovskou tradici, jakou tu v hokeji máme, nenavázalo. Je to jen o podmínkách, které vytvoříte.
Máme tu legendy, některé dokonce ještě hrají. Vzorů a ambasadorů pro mladé tu máme plno, je třeba toho využít. Problém je roztříštěnost hokejového prostředí. Nové vedení ho musí sjednotit, a musí hlavně pracovat.
Žádné jméno v rukávu nemám, ale určitě v hokeji máme hodně pracovitých a šikovných lidí. Nezabýval jsem se tím, protože to nebylo aktuální. Tomáš Král měl funkční období do roku 2024. Teď se situace změnila. Ale podle mě to nemusí být ani bývalý hokejista. Je to práce spíše pro manažera, který bude tvrdě pracovat a také vhodně reprezentovat. Tomáš Král už tam byl příliš dlouho.
Oni si sice pozvali na výkonný výbor marketingového partnera, tedy BPA, ale to je jen zlomek peněz, které do hokeje jdou. Většinu vynakládají kluby a těch se nikdo na nic neptal. Jestli s tím nemají problém třeba jejich partneři. My k tomu chystáme určitě ještě nějakou akci. Musím se ptát, proč Tomáš Král tak nutně musí zůstat ještě rok v čele. Jestli se teď náhodou nehraje o důležité kontrakty před mistrovstvím světa…
foto Tomáš Novák, týdeník HROT
Nebudu. Tipsport to má nyní do roku 2028 a do té doby si APK (Asociace profesionálních klubů) převezme řízení extraligy a musí si sama práva obchodovat. Tady nebude prostor pro jednu marketingovou agenturu. Myslím, že pro BPA je to poslední období, kdy to dostala takhle v balíčku. My jsme se ucházeli i o práva svazu (ČSLH), ale zatím se o nich nerozhodlo. Víme, že v zákulisí naše snažení není úplně dobře vnímáno.
Já proti Tipsportu nic nemám. S Vráťou Randou se dobře známe. Ale Tipsport má BPA jako svůj marketingový nástroj. BPA ale má být marketingovým nástrojem extraligy, nikoli Tipsportu. Vráťa mi řekl, že to koupil s dluhem 200 milionů a musí to nějak zaplatit. Ale to je, jako když Tomáš Král řekne, že svaz převzal s dluhy. Oběma za to patří díky, ale zároveň se musíme koukat dál. Tipsport je dost možná jediný, kdo na sportu skutečně vydělává. Na rozdíl od majitelů klubů. A podle mě sportu vrací málo.
Víte, vstoupil jsem do toho kvůli tomu, že BPA loni na jaře zkoušela klubům peníze krátit. Chtěli zpět milion korun kvůli tomu, že měli špatný rok. Prý ze solidarity. Naprosto nepřijatelné, protože i kluby měly špatný rok. Na podzim už přišli s tím, že za prodloužení smlouvy přidají milion. To už ale byla reakce na naše působení. Udělali jsme protinabídku. Říkali, že nemají z čeho brát, ale nakonec to dopadlo tak, že do konce roku 2028 dají klubům o 400 milionů víc. I tak je to podceněné. Nabízeli jsme víc peněz. Ale některé kluby se ukázaly jako kvalitně zlobbované s tím, že se hrálo o vyšší zájmy.
Samozřejmě o televizní práva šlo, ale nechci nikoho jmenovat. Ale šlo o byznysové zájmy, které ve finále neměly mnoho společného se zájmy hokeje.
Diváci, hráči i sponzoři byli nadšení. Všichni byli rádi, že se taková akce vrátila. Až mě překvapil ten pozitivní duch. Samozřejmě někteří sponzoři odešli, jiní ale přišli. Rozpočet byl opět kolem sta milionů korun, což z akce dělá jeden z největších sportovních eventů v Česku. Vždy se snažíme držet rozpočet vyrovnaný.
Je to podobné jako s hokejem. Sám o sobě to ekonomicky není byznys, není zřejmě návratný. Ale pro nás to má svoji hodnotu. Jsme jeden z největších promotérů v regionu střední a východní Evropy. Díky nám má český golf po deseti letech velmi vysokou úroveň. Je to vidět i na umístění našich hráčů na světových turnajích. To určitě stojí peníze. Možná to mohlo být rychlejší, ale jsem za to rád.
Vychází to z toho, že jsme členy sdružení, které staví tamní stadion. S klubem se bavíme, ale není nic konkrétního na stole. Neřekli jsme ne, ale ani ano. Problém je, že zastupitelstvo není v této otázce jednotné, je těžké se na něčem domluvit. Ale regionálně nám to dává smysl, má to historii, je to ještě starší než pardubické Dynamo. Mělo to nějaké úspěchy. Takže proč ne, smysl by nám to dávalo, ale je to ještě hodně daleko.
To určitě ne. To nás nezajímá, je to daleko. Všechno, co dělám, musí mít nějakou regionální logiku, aby se to provazovalo s naším core byznysem. Takže východní, možná střední Čechy.
Aktuálně nemáme co pronajímat. Ve všech čtyřech našich areálech jsme plní na několik let dopředu, podařilo se nám dotáhnout nové dlouhodobé kontrakty. Ceny našich nemovitostí rostou právě díky současné situaci na trhu. Valuace v logistice jsou rekordní. Zhroutil se logistický systém just in time, takže požadavky na předzásobení, sklady a mezisklady jsou mnohem větší. Zároveň chystáme nové projekty.
Nemůžu být konkrétní. Po Novém roce snad zveřejníme tři nové projekty. Dva úplně nové, jeden, který chystám už několik let. Ale je pravda, že situace na stavebním trhu je teď dramatická. Ceny materiálů i stavebních prací jsou extrémně vysoko a kapacity nejsou. Jsem rád, že letos máme za sebou jen nějakou rekonstrukci. I to bylo docela drama. Věřím, že příští rok už to bude lepší.
Příští rok spíše budeme řešit různá povolení a stavět bychom chtěli v roce 2023.
Takové ambice jsem nikdy neměl. Nechci si tím kupovat práci. Mám rád své obory, chci si firmu v klidu řídit a přesně vědět, co se v ní děje. Jestli máte pět miliard, nebo deset, je do určité míry už virtuální věc. To je stejné jako v hokeji. I tomu se snažím osobně věnovat, nechci být jen pasivní účastník někde v dálce.
Samozřejmě využíváme bankovní financování s podílem naší ekvity. To nám úplně stačí. Děláme zajímavé projekty, ale tak, abych na ně viděl. To se mi vyplatilo za těch třicet let. A že tu bylo několik krizí. Ale když jsem u byznysu blízko, umím na ně včas reagovat.
To mě nikdy nelákalo. Nemám rád hodně lidí a peníze z ruky do ruky. Nikdy jsem nechtěl penzion, hotel. Vím, jaké jsou kolem toho starosti. Teď se ukázalo, že jsem udělal dobře. Skiareály zažívají dramatické chvíle. Já si budu v klidu dělat svoje věci a nepotřebuji si něco dokazovat nějakými výlety do nových oborů.
Petr Dědek (47)
• Narodil se ve Vrchlabí, vyučil se elektromechanikem, stejně jako jeho otec.
• Společně také začali podnikat v elektroinstalacích, založili D+D Elektromont.
• Dnes vlastní zhruba patnáct společností a čtyři velké logistické parky.
• Stojí za nejprestižnějším golfovým turnajem v Česku D+D Real Czech Masters, který je součástí European Tour.
• Loni převzal hokejový klub Dynamo Pardubice, který ovládá společně s městem.
• Ve Vrchlabí vlastní řadu nemovitostí, staví zde i byty.
• Má dva syny.