Evropský dilema: Kde vzít peníze na obranu?
www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2
Investice do obrany
Evropský dilema: Kde vzít peníze na obranu?
S válkou zuřící na východních hranicích a s ruskou hrozbou na obzoru stojí Evropská unie před bezprecedentní výzvou. Spojené státy, zvolený prezident Donald Trump a NATO tlačí na členské státy, aby posílily své obranné kapacity. Zvyšování výdajů na obranu na 3 % HDP by ale znamenalo roční náklady ve výši 200 miliard eur, které je nutné někde získat.
šéfredaktor
Podle odhadů EU bude do roku 2034 potřeba investovat až 500 miliard eur, aby byla pokryta jen část programů, jako je obrana vzdušného prostoru. „Pokud nebudeme jednat rychle, může být některý členský stát dalším cílem Moskvy,“ varoval Andrius Kubilius, nově jmenovaný obranný ředitel EU.
Náčelník NATO Mark Rutte přidal podobný apel. Podle něj by se členské státy měly připravit na „bojovou mentalitu“ a zvyšovat cíle výdajů na obranu nad dosavadní hranici 2 % HDP. Tento krok ovšem vyžaduje nejen odvahu, ale i značné finanční zdroje, které mnohé státy jednoduše nemají.
Možná řešení a jejich úzká místa
Jednou z možností je zvyšení národních rozpočtů na obranu, ale to naráží na stávající fiskální tlaky. Například Francie sice plní cíl NATO 2 %, ale současně se potýká s politickými nepokoji a snížením ratingu. Itálie a Španělsko naopak zaostávají pod 1,5 %. Polsko sice usiluje o dvojnásobek cíle NATO, ale cena za tento cíl je značná.
„Společné zadlužení by mohlo vyřešit problém fiskální nerovnováhy mezi členskými státy a přispět ke společné bezpečnosti,“ vysvětluje Sander Tordoir, hlavní ekonom think tanku Centre for European Reform. Tento model by umožnil solidaritu mezi státy, které jsou vojensky ohroženější, a těmi, které mají fiskální rezervy.
EU zvažuje dvě varianty financování. První je vydání společných dluhopisů, jak to bylo u pandemického fondu obnovy. Tento model by ale vyžadoval jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Například Německo, které pandemické zadlužení považovalo za jednorázovou výjimku, je vůči tomuto kroku skeptické.
Druhým nápadem je vytvoření nového fondu, modelovaného podle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který by emitoval dluhopisy založené kapitálem členských zemí. Tento fond by umožnil účast i nečlenským zemím, jako jsou Británie nebo Norsko, a jeho dluhopisy by nezatěžovaly národní rozpočty. Přesto by nový fond musel na začátku nabízet vyšší výnos, aby si vybudoval důvěru investorů.
Investice do společné budoucnosti
Navzdory obtížím někteří experti vidí ve společném financování příležitost k posílení soudržnosti EU. „Dluhopisy na obranu by mohly konsolidovat EU jako trvalého emitenta na finančních trzích,“ říká Simon Bell z Legal & General Investment Management. Společné zadlužení by navíc mohlo být silnější oporou pro zemi s omezenými fiskálními možnostmi, když by poskytovalo dotace namísto půjček.
„Obrana je společným evropským dobrem. Prostředky, které jednou rozdělíme, nebudou muset být vráceny,“ uzavírá Tordoir. To by mohlo být klíčovým argumentem pro zemi, která by jinak měla problémy s financováním vlastních obranných potřeb.
