LNG terminál v Řecku
Shutterstock.com
Energetická nezávislost
Kde má Evropa největší nevyužité zásoby plynu: Kypr, Rumunsko, Řecko
Starý kontinent má vlastní zemní plyn, který se ale netěží. Nejblíže začátku dobývání jsou ložiska ve vodách Kypru a Rumunska. Těžbu však ohrožuje geopolitická nestabilita ve Středomoří a Černém moři.
redaktor
Evropská unie chce navyšovat svou energetickou i surovinovou nezávislost na dalších zemích. Sama má zásoby vlastních surovin, zemní plyn ale těží minimálně. Většinu musí dovážet odjinud. Jaké jsou největší zásoby těkavé fosilní komodity na evropském území, které se nevyužívají?
Mezi nejbohatší naleziště zemního plynu patří pole Afrodita na Kypru. Rezervy se odhadují na 129 miliard metrů krychlových. Nacházejí se ve vodách východního Středomoří 160 kilometrů jižně od Limassolu. Na jejich objevu se v roce 2011 podílely i velké ropné firmy, jako je americký Chevron a britská společnost Shell.
Těžit by se mělo začít do roku 2027, začátek produkce ale ohrožuje především spor Kypru o naleziště s Tureckem, těžba v hloubce 1700 metrů zase vyžaduje značný objem investic.
Fico dosáhl svého, Ukrajina mu pustí ruský plyn
Ostrovní unijní země počítá s vybudováním závodu na zkapalňování plynu ve formě LNG. Pro státy jižní Evropy se toto naleziště může brzy stát klíčovým pro zajištění jejich vlastní surovinové bezpečnosti.
Dalším významným nalezištěm plynu je Rumunsko. V Černém moři se nachází plynové pole Neptun Deep zhruba 160 kilometrů od pobřeží. Zásoby se odhadují na 100 miliard kubíků.
Naleziště bylo identifikováno v roce 2012 firmami OMV Petrom a ExxonMobil. Nyní chtějí těžbu spustit rumunské společnosti OMV Petrom a Romgaz v roce 2027.
Začátek těžby komplikují – stejně jako v případě Kypru – geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině. Rumunská vláda vyčíslila náklady nutné k začátku těžby na čtyři miliardy eur (100 miliard korun). Plyn by byl zásadním zdrojem suroviny pro oblast střední a východní Evropy.
Němečtí manažeři na východě země chtějí obnovit dodávky ruského plynu
Mezi další významnější ložiska plynu v členských zemích EU patří i kyperské pole Calypso. Rezervy se stále upřesňují, pole zkoumají firmy Eni a TotalEnergies. Zatím nebyl stanoven žádný harmonogram těžby.
Řecko má k dispozici v Jónském moři plynové pole Kronos, k nálezu došlo nedávno, v roce 2022. Zatím tu pokračuje průzkum, těžbu by mohly ohrozit požadavky na ochranu přírody a mořské biosféry.
Největší zásoby plynu ale má v rámci unijní sedmadvacítky Nizozemsko. Ložisko Groeningen totiž pod zemí stále ukrývá 683 miliard kubických metrů suroviny klíčové pro evropský průmysl.
V roce 2023 se ale produkce nadobro zastavila kvůli seizmickým rizikům. Vláda v Haagu obnovení těžby odmítá. O kompenzace se soudí konsorcium firem Shell a ExxonMobil.
