Šéf největšího světového investičního fondu říká, že na finančních trzích je nyní mnoho proměnných, ale investoři by se měli nejvíce obávat zdražování komodit, jež může řádně zatopit pod inflačním kotlem. Nicolai Tangen, generální ředitel Norges Bank Investment Management (NBIM), zmínil svoji obavu z růstu cen komodit v úterním rozhovoru s americkou televizí CNBC.

NBIM spravuje takzvaný norský vládní penzijní fond Global, největší státní investiční fond na světě. K poslednímu dubnovému týdnu vložil peníze do téměř devíti tisícovek společností ve více než 70 zemích světa. Je díky tomu jedním z nejaktivnějších investorů planety.

Jako by chtěl Tangenova slova potvrdit, vzrostl ještě ten den index S&P GSCI, který sleduje výkonnost světových komodit, o dvě procenta. Od začátku roku čítá jeho vzestup devět procent, což je více než širší index newyorské burzy S&P 500.

Ceny ropy a mědi od počátku roku vzrostly o přibližně třináct procent, zatímco zlato v posledních měsících opakovaně zaznamenalo nové cenové rekordy. Na otázku, zda má z komoditních trhů obavy, Tangen odpověděl:

„Ano, velkou obavou je právě to, co by to mohlo znamenat pro inflaci. Pokud se ceny energií a surovin budou i nadále pohybovat vzhůru, promítne se to do cen konečných produktů, které budou vyšší. A to by mohla být ohledně inflačních očekávání skutečná divoká karta.“

NBIM spravuje takzvaný norský vládní penzijní fond Global. Fond, jehož hodnota byla na konci března 1,77 bilionu norských korun (asi 3,77 bilionu korun českých), byl založen v 90. letech 20. století za účelem investování přebytečných příjmů norského ropného a plynárenského sektoru.

Mnoho zdrojů inflace

V pohledu na ceny komodit se Tangen shoduje s guvernérkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou. Ta minulý týden rovněž zmínila vliv, jímž mohou komodity promluvit do zvládání inflace. Uvedla, že centrální banka je i nadále na cestě ke snižování sazeb, pokud nedojde k žádným větším šokům.

Zdůraznila však, že ECB bude muset dávat „mimořádně dobrý pozor“ na vývoj cen komodit, které takový případný šok mohou přinést. “Je jasné, že na energie a potraviny má změna výše sazeb přímý a rychlý dopad,“ řekla Lagardeová.

Inflace v eurozóně zpomalila více, než se očekávalo, na březnových 2,4 procenta, což posílilo naděje na brzké snížení úrokových sazeb. Očekávání trhu stran takového snižování, v posledních týdnech velmi proměnlivé, nyní také prozrazuje přesvědčení investorů, že ECB zřejmě uvolní měnovou politiku dříve než její americký ekvivalent, Federální rezervní systém.

Hrot 24, Pavel Svatoš

Inflace v USA se pohybuje kolem tří procent a již několik měsíců se výrazně nehýbe. S ohledem na to obchodníci tento týden vyhodnotili šanci na červnové snížení sazeb na 13 procent. Ještě v březnu to bylo 70 procent.

Podle Tangena se norský fond nadále domnívá, že pro centrální banky bude těžké dostat inflaci k cílovým úrovním. Očekává také, že hlavní centrální banky budou postupovat různě v závislosti na místních inflačních tlacích.

Šéf norského fondu uznal, že pod inflaci se nyní podepisuje více faktorů. „Máte tu geopolitická napětí, near-shoring, klimatický vliv na potraviny, máte tu některé změny obchodních cest a tak dále. Také mzdová inflace je vyšší, než jsme možná očekávali.“

Klima se podepisuje na ceně potravin tím, že ovlivňuje kvalitu a kvantitu sklizně veškerých plodin. Termín near-shoring označuje praxi, jejíž pomocí se vlády velkých zemí snaží získat kontrolu nad dodavatelskými řetězci, nejčastěji přesouváním jejich částí z politicky ožehavých lokalit do zemí přátelštěji nakloněných.

To nejsou dobré zprávy, ale trh je podle Tangena dosud přijímá v klidu. „Očekáváme samozřejmě méně snížení sazeb, než se trh na začátku roku domníval,“ řekl šéf norského fondu. „Musím říct, že mě překvapilo, že to trh přijal tak dobře. Očekával bych, že bude na tento odklad snižování úrokových sazeb reagovat negativněji.“