V polovině září se v působivém sále Emy Destinnové v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí sešli šéfové hazardních lídrů Tipsport, Fortuna a Sazka. Znalci dobře chápou, že šlo o událost v mnoha ohledech unikátní. Tři odvěcí rivalové se za jedním stolem často nescházejí. Naopak, historicky si šli často nelítostně po krku, v lobbingu si vzájemně mazali schody, rádi před státem poukazovali na to, čí byznys je škodlivější a čí ziskovější, a úředníkům a politikům radili, proč je třeba zdanění a regulaci směrovat tam či onam. Zájmy sázkových kanceláří, loterií a provozovatelů hracích automatů se v minulosti zásadně rozcházely. Ale časy se mění.

Dnes společně tlačí samoregulační projekt. Firmy jej představily pod hlavičkou Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), který před třemi lety založil někdejší šéf regulace na ministerstvu financí a právník Jan Řehola. Právě on dokázal rozštěpený trh sjednotit a definovat jeho společné zájmy. A právě tento projekt je vlajkovou lodí.

„Náš program Zodpovědné hraní je světově unikátní nejen svým rozsahem a využitím moderních technologií, ale především tím, že se do něj zapojili všichni hlavní provozovatelé v České republice,“ pochvaluje si ředitel IPRH Jan Řehola.

Ve světě totiž podobné nástroje vyvíjejí firmy separátně, v Česku má jít ale o iniciativu napříč trhem. Petr Knybel, ředitel skupiny Tipsport, a David Vaněk, šéf české Fortuny, si při projevech neodpustili vzájemné rýpnutí, když se neshodli na tom, kdo že je na trhu vlastně jednička (Tipsport je jasný lídr v Česku, skupina Fortuna je zase větší regionální hráč, protože provozuje sázkové kanceláře i v Polsku, Chorvatsku a Rumunsku). Ovšem státotvorné úsměvy, které manažeři nasadili nad společným dokumentem, v němž se firmy zavázaly k zapojení do ambiciózního programu, působily poměrně upřímně.

Hraj s rozumem

„My vážně nechceme peníze od těch tří procent problémových hráčů. To není jen marketingová fráze, to je fakt. Na takových klientech byznys nepostavíme a ani nechceme. Opravdu nám záleží na tom, abychom i my mohli v noci klidně spát,“ vysvětloval například dlouholetý ředitel Tipsportu Knybel motivaci berounské skupiny pro zapojení do projektu.

Hazardní firmy se zavázaly implementovat do svých herních systémů algoritmus včasné detekce problémových hráčů. Ten už v některých firmách vzniká, nejdále je v tomto ohledu údajně Fortuna, jež začátkem roku koupila nástroj na britském trhu. Česká verze, kterou následně přijmou všechny zapojené firmy, má ale vznikat na úrovni IPRH.

Cílem je včasná prevence rizikového chování, následně zodpovědný marketing, vzdělávání hráčů i zaměstnanců a spolupráce s příslušnými lékařskými pracovišti. Tak by se asi daly shrnout pilíře projektu.

„Český herní trh patří k těm velmi přísně regulovaným, což je dobře. Přesto jsou tu ale v celkové populaci pořád zhruba tři procenta hráčů, kteří se kvůli hraní dostanou do problémů. Chceme, aby bylo hraní hlavně zábavou, a víme, že rizikovým situacím dokážou nejlépe předejít sami provozovatelé, kteří mají k hráčům nejblíže a mohou s nimi přímo komunikovat,“ dodává Řehola.

Pravda je, že od velké vládní novely z roku 2017 má stát, ale zejména sami provozovatelé her k dispozici obrovské množství dat o chování hráčů (viz povinná registrace hráčů). Právě ta mají pomoci sestavit matematický model a finální algoritmus, který hráče včas upozorní, že jsou na nejlepší cestě do problémů.

Pavel P. Novotný

Program Zodpovědné hraní údajně řeší i intervenci a okamžitou odbornou pomoc těm, kteří hraní nedokážou udržet v rozumných mezích. „Systém bude sledovat a vyhodnocovat změny v herním chování hráče a zvláštní pozornost věnuje takzvaným rizikovým markerům, které definujeme díky řadě studií a statistické analýze hráčských účtů,“ přidává k tomu jeden z autorů projektu, Ladislav Csémy z Národního ústavu pro duševní zdraví. Sledovat se tak bude například četnost sázek, dynamika výher a samozřejmě také proher, denní doba sázení nebo používání platebních metod.

„Výzkumy ukazují, že hraní nějakého typu hazardní hry uvádí 35 až 50 procent dospělé populace v České republice. Zatímco prevalence hraní kvůli covidu-19 loni mírně klesla, odhady výskytu problémového hraní se naopak meziročně mírně zvýšily,“ říká docent Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti a přední tuzemský odborník na závislosti, který projekt přišel také podpořit. Podle něj se v riziku problémového hraní nachází tři až pět procent dospělých osob, ve vysokém 1,3 procenta, tedy kolem sto tisíc lidí, většinou mladých mužů.

Jak přesně ale bude intervence – tedy zásah provozovatele vůči hráči – vypadat, se ještě neví. Zřejmě půjde o nějaké upozornění, doporučení, krajním řešením je zablokování hráčského účtu. Už nyní ze zákona existují různá sebe omezující opatření, hráč si nastavuje limity sázek, ale to je dobrovolné, takže reálný účinek na skutečně problémové hráče to příliš nemá. Od loňského roku existuje registr vyloučených osob z hraní hazardních her. Účinnost těchto nástrojů se ale podle odborníků zatím těžko hodnotí.

Projekt hazardních firem se má rozběhnout od letošního září a společnosti se zavázaly do jednoho roku onen „kouzelný nástroj“ zavést do svých systémů. Řehola také doufá, že nezůstane jen u Tipsportu (a Chance, která patří do skupiny), Fortuny a Sazky. Chtěl by do Zodpovědného hraní zapojit i další společnosti.

Proč teď?

Pro firmy jde o velmi důležité téma. To se ostatně projevilo i na samotné akci, kde projekt představovaly. Počet mediálních zástupců, lobbistů a manažerů firem na tiskové konferenci vysoce převyšoval počet přítomných novinářů.

Hazard je totiž přirozeným cílem pro politiky. Lukrativní byznys se štěstím a lidskými sny tak prakticky každý rok odráží snahy o zvýšení zdanění a jinou formu regulace. Zřejmě také není náhoda, že k setkání společností došlo v Kaiserštejnském paláci, který je jen přes ulici od budovy Poslanecké sněmovny. Firmy i IPRH ale jednohlasně odmítají, že by byl jejich krok motivován aktuální politickou hrozbou.

„Proč bychom to dělali právě teď? Vždyť hazard není teď vůbec politickým tématem, není pod žádným konkrétním tlakem. Jde o čirou iniciativu firem, které samy tuší, že je to krok správným směrem, že je to tak správné,“ tvrdí Řehola.

Mladý právník má pravdu v tom, že téma hazardu před volbami žádná z politických stran výrazněji neuchopila. Snad jedině aliance Spolu má v programu odstavec, v němž říká, že tvrdě zakročí proti nelegálnímu hazardu. „Provozovatelé společensky rizikového hazardu budou platit přiměřeně vysoké, ale ne nerealistické daně, aby zůstali v legální sféře, a tedy pod účinnou kontrolou státu.“

• 35–50 % dospělé populace v Česku hraje nějakou hazardní hru.

• 3–5 % dospělých hráčů patří do rizikové skupiny.

• 1,3 % lidí, převážně mladých mužů, je vysoce rizikových.

Ještě obecnější tvrzení pak obsahuje program Pirátů a Starostů. Ti praví, že téma závislostí „uchopíme komplexně, zaměříme se nejen na nelegální návykové látky, ale také na alkohol, tabák, léky, hazardní hraní a další nelátkové závislosti“.

Ve všech ostatních programech byste byť jen zmínku o hazardu hledali marně, a to včetně vládního ANO.

Hazardní firmy – a stejně tak Jan Řehola – ale moc dobře tuší, že to se může už za dva měsíce změnit. V minulosti přicházely údery na hazardní byznys dost nečekaně a většinou v souvislosti s debatami o státním rozpočtu. Připomeňme, že loni na podzim to chvíli vypadalo, že loterie budou platit 55procentní daň místo současných 35 procent. Předtím se zase zdálo, že daň vyletí vzhůru kurzovým sázkám, kde se stále drží sazba 23 procent z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami.

Hazard v posledním roce všechny politické nápady dokázal ustát. Moc dobře ale chápe, že jsou to jen dílčí vítězství. Státní rozpočet hospodaří s obřím defi-citem a jedním z nástrojů, jak dluhy zkrotit, bude bezesporu i růst daní. A v tomto ohledu byl, je a vždycky bude hazard první na ráně, ačkoli politici pro své návrhy často používají lékařskou argumentaci a ohánějí se společenskou škodlivostí podnikání hazardních firem. A právě tuto hůl jim svým projektem chtějí Randa, Dospiva a Komárek vyrazit z ruky. Ideál ně ještě dřív, než se s ní noví poslanci a vláda začnou vůbec ohánět.

Vyčištěný trh

Tuzemský hazardní trh se v uplynulých třech letech dramaticky proměnil. Spojení Sazky, Fortuny a Tipsportu dnes tolik nepřekvapí, protože tyto tři společnosti nyní představují dominantní sílu na trhu. Vstup zahraniční konkurence komplikují velmi přísně nastavená pravidla a také obsazenost trhu.

Jen pro představu, celý hazardní trh v roce 2020 přijal od lidí sázky zhruba za 390 miliard korun. Z výročních zpráv největších firem se dá dopočítat, že necelá polovina těchto peněz končí právě u tohoto trojlístku hegemonů.

To je nový jev. Ještě před pěti lety většinu trhu (a většinu přijatých sázek) tvořila technická zařízení – tedy hrací automaty a videoloterijní terminály. Peníze v tomto segmentu si ovšem dělily desítky až stovky firem v čele s těmi největšími hráči, jako byly Synot Iva Valenty, Slot Group Milutina Periče, Krijcos Richarda Chlada či Bonver Dalibora Pobořila a mnoho dalších.

Jenže přísná vládní novela z roku 2016 (platná od roku 2017) trh s hracími automaty zcela vymazala z byznysové mapy Česka. Malé herny zanikly nebo se koncentrovaly do větších kasin, města automaty na svém území často zcela zakázala, u automatů se zvýšila daň i poplatek za přístroj. Hazardní firmy začaly krachovat a kdysi bohatí a mocní bossové tuzemského hazardu rychle přeskakovali na jiný druh byznysu.

Trh s hracími automaty nicméně zcela nezmizel. Jen se změnil a přesunul na internet, kde jsou technické hry (online kasino) legální právě od roku 2017. Bývalé hospodské a hoteliéry (typický profil hazardních baronů s „bednami“ z devadesátých let, viz Ivo Valenta a spol.) z maloměst vystřídali na síti miliardáři a jejich bohaté loterijní a sázkové firmy.

Jedině Fortuna, Tipsport a Sazka měly peníze, dostatečné technické zázemí, a hlavně celorepublikovou zákaznickou bázi, vybudované marketingové kanály a hráčské kluby, aby prostor po zavřených hernách rychle vyplnily. Mnoho let účelově užívané dělení na dobrý a zlý hazard tím nadobro padlo.

Šéfové hazardních firem to neradi slyší. Ostatně není to tak dávno, co novináře kárali, když v souvislosti se Sazkou či Tipsportem použili slovo hazard; dnes už jim to soudnost nedovolí. Ostatně organizují se dnes pod hlavičkou asociace, která má slovo hazard přímo v názvu.

Sázkové a loterijní firmy z velké trojky dnes rostou zejména díky tvrdému digitálnímu hazardu. A covid jejich dominantní roli ještě umocnil. Zatímco kasina byla mnoho měsíců zavřená v rámci pandemického lockdownu, přijaté sázky silné hazardní trojce raketově rostly.

V roce 2019, tedy v roce před covidem, lidé v technických hrách mimo internet vsadili 196 miliard korun, zatímco na internetu to bylo necelých sedmdesát miliard korun. V roce 2020 to bylo 134 miliard v hernách a kasinech, ale trh technických her na internetu vystřelil meziročně o více než sto procent, zhruba na 143 miliard.

A tento trend je ještě patrnější v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku, kdy byly kamenné herny zavřené několik měsíců v kuse. Třeba za první kvartál ve výkazech finanční správy svítí čistá nula, zatímco na síti jen za jeden kvartál lidé vsadili přes padesát miliard korun.

Až letošní třetí čtvrtletí, které ještě není zveřejněno, ukáže, jak se poměr online kasina a kamenných provozoven ustálí bez vlivu covidových opatření.

Loňský rok byl pro zmiňované firmy rekordní. Ukazuje se, že lidé sázejí a chtějí hrát bez ohledu na to, jaké restrikce jim covid přinesl. Sazce přijaté sázky vzrostly o dvě miliardy na devatenáct miliard korun, Fortuna jen v Česku přijala sázky za 48 miliard, což je o deset miliard více než za rok 2019. A Tipsport? Z výročních zpráv a se znalostí průměrné výherky jeho produktů se dá odvodit, že u něj (Tipsport, Chance a Loterie Korunka) mohlo loni skončit až sto miliard korun v přijatých sázkách. V sázkách rostl i Valentův Synot Tip, dnes čtvrtá největší hazardní firma, která se ale zatím drží mimo institut Jana Řeholy. Ačkoli Valentův byznys vládní regulace zásadně omezily, i on se snaží etablovat na internetu. Díky tomu Synotu sázky rostou; loni přijal sázky za více než třicet miliard korun. Provozně však nadále hospodaří se ztrátou. Mnohem více se mu daří v zahraničí.

Bude to stačit?

Po všem, co bylo řečeno, je fér podotknout, že ony ohromné sumy trochu matou. Drtivá většina těchto peněz totiž končí zpět u hráčů v podobě výher. Nejde o tržbu v pravém slova smyslu. V případě online kasina se jedná opravdu o velmi nízké číslo – od čtyř do pěti procent –, které zůstává ve formě tržby provozovateli. U kurzových sázek je to přes deset procent, u číselné loterie až padesát procent. I proto relativně nízký růst u Sazky neříká nic o úspěšnosti a profitabilitě firmy. Spíše to naznačuje fakt, že Sazka v Česku stále žije hlavně z vysoce maržových loterií a že v online kasinu není zdaleka tak úspěšná jako konkurenční sázkové kanceláře.

Fortuně například vyšší náklady meziročně srazily provozní zisk. Naproti tomu berounský Tipsport loni lámal rekordy, když zisk EBITDA celé skupiny vzrostl zhruba o třetinu na 3,3 miliardy korun.

Právě ve světle těchto skutečností je dobré číst i aktuální blahodárnou aktivitu na trhu. Rozdrobený trh tvrdého hazardu požrali tři nejsilnější žraloci. A ti poprvé v historii nemají na koho ukazovat. Žádný jiný zlý hazard tu už není. I proto je třeba předvídat a jít státu raději naproti s dialogem. Pro stát je pak určitě snazší regulovat koncentrovaný trh než trh s tisíci neprůhlednými firmami. Ale bude příští vládě stačit jeden vševědoucí algoritmus, aby nechala miliardový byznys na pokoji? Nakonec půjde jako vždycky hlavně o peníze.

KDO JE KDO

Karel Komárek, Sazka

KKCG

Český miliardář dnes ovládá jednu z největších loterijních skupin v Evropě. Sazka Group provozuje kromě Česka loterie v Řecku, na Kypru, v Itálii a v Rakousku. A chce se ucházet o licence ve Francii a aktuálně zejména v Británii. Loni se také spojila s americkým fondem Apollo Global Management pod hlavičkou Sazka Entertainment. Společně se mají pustit do expanze nejen v Evropě, ale i v USA. Sazka v Česku loni vydělala 1,2 miliardy korun čistého.

Vratislav Randa, Tipsport

Tomáš Novák týdeník HROT

Nejznámější z 13 majitelů berounského Tipsportu Vratislav Randa vybudoval společně se svými manažery nejsilnějšího hráče na poli kurzového sázení v Česku. Tipsport se sice nakonec nevydal cestou výraznější zahraniční expanze (působí ještě na Slovensku), ale to mu vadit nemusí. V Česku si každým rokem upevňuje pozici tržní jedničky s velkým náskokem na druhou Fortunu a úspěšně naskočil do online kasina. Skupina, kam patří ještě Chance a Loterie Korunka, jen loni vydělala 2,6 miliardy čistého.

Marek Dospiva, Fortuna

Penta

Pro majitele investiční skupiny Penta Investments dnes herní skupina Fortuna Entertainment Group představuje jednu z nejziskovějších firem v portfoliu. Také Fortuna vyrostla v jednoho z největších hráčů v Evropě, když provozuje sázkové kanceláře v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Chorvatsku. I Fortuna v Česku mohutně vsadila na technické hry na internetu. Loni jí to stačilo na čistý zisk kolem 550 milionů korun (jen za ČR).

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.