Všechno to začalo už v roce 46 př. n. l., kdy Julius Caesar představil svůj kalendář. Jeho systém měl však jeden háček – rok podle něj trval o 11 minut a 14 sekund déle než skutečný oběh Země kolem Slunce.

Co se zpočátku jevilo jako zanedbatelný detail, se postupem staletí proměnilo v závažný problém. Roční období přestala odpovídat datům v kalendáři a církev s hrůzou zjistila, že se posouvají i data významných svátků včetně Velikonoc a Vánoc.

SpolečnostSpolečnost

Černé díry jako zdroj temné energie? Nový objev by mohl zásadně změnit naše chápání vesmíru

„Jak vrátit kalendář do souladu s realitou?“ Tuto otázku řešil Tridentský koncil, který svolal odborníky k jejímu zodpovězení. Po několika neúspěšných pokusech se úkolu chopil papež Řehoř XIII.

Jeho řešení bylo stejně jednoduché jako drastické – prostě problematické dny dal vymazat. Francie, věrná své pověsti, že si všechno dělá po svém, si počkala s přechodem až na prosinec téhož roku. Británie se k reformě odhodlala dokonce až v roce 1752.

TechnologieTechnologie

Nancy Grace Roman Space Telescope: Nová éra průzkumu vesmíru

Revoluce v kalendáři přinesla i kuriózní situace. Například literární velikáni William Shakespeare a Miguel de Cervantes sice oficiálně zemřeli ve stejný den – 23. dubna 1616 – ale kvůli rozdílným kalendářům v jejich zemích to ve skutečnosti nebylo současně.

Gregoriánský kalendář se stal celosvětovým standardem, i když některé země si dodnes zachovávají své tradiční způsoby měření času. Etiopie a Nepál používají vlastní kalendáře, zatímco Saúdská Arábie přijala gregoriánský systém teprve v roce 2016.