Guvernér státu Utah Spencer Cox podepsal v druhé polovině března dosud nevídaně rozsáhlý zákon o sociálních sítích. Vyžaduje, aby kdokoli pod osmnáct let měl k používání internetových platforem TikTok, Instagram, Facebook a dalších výslovné rodičovské povolení. Podepsal také zákon zakazující společnostem sociálních médií používat postupy, které by mohly způsobit, že si nezletilí vypěstují na platformách závislost. Je to první případ svého druhu v USA a na Západě vůbec. 

Zákon, jenž vejde v platnost za rok, schválil utažský kongres přes odpor skupin hájících občanské svobody. „Už nejsme ochotni dovolit sociálním médiím, aby nadále poškozovala duševní zdraví naší mládeže,“ uvedl guvernér Cox. Naneštěstí se o tom mládež nemohla dozvědět, protože tak učinil na Twitteru, jedné ze zakázaných sítí.

Vliv sociálních médií na děti se stal tématem bouřlivé politické debaty mezi zákonodárci na státní i federální úrovni. Cox podepsal utažské zákony v týž den, kdy se generální ředitel TikToku před federálním Kongresem zpovídal z vlivu, jejž má jeho sociální síť na bezpečnost USA, soukromí dat uživatelů i duševní zdraví každého, kdo je jejímu působení vystaven.

Sporná jsou i další opatření nového zákona: umožňuje například rodičům (a zákonným zástupcům obecně) přístup ke všem příspěvkům jejich dětí. Platformy budou také muset uživatelům mladším osmnácti let blokovat mezi 22.30 a 6.30 přístup k jejich účtům, pokud rodiče nezmění nastavení. (Byli by ovšem blázni, kdyby tak činili.)

Zákony také zakazují společnostem sociálních médií inzerovat nezletilým, shromažďovat o nich informace nebo na ně cílit obsah.

Ze zákonů Utahu a dalších není jasné, jak státy chtějí dodržování nových nařízení vynucovat. Společnostem již federální zákon o ochraně soukromí dětí online zakazuje bez souhlasu rodičů shromažďovat údaje o dětech pod třináct let. Z tohoto důvodu již sociální média zakazují dětem mladším třinácti let registraci na svých platformách – ale děti to mohou snadno obejít, a to jak se svolením rodičů, tak bez něj.

Vzniká tím pochopitelně hlavolam. Úřady ani firmy nesmějí znát věk mladistvého, pročež nemohou efektivně kontrolovat, jestli je dotyčný mladistvý, a jestli tedy o něm smějí něco vědět (například to, je-li mladistvý).

Také skupiny pro občanské svobody vyjádřily obavy, že tato ustanovení zabrání marginalizované mládeži včetně LGBTQ+ dospívajících v přístupu k informacím a sítím podpory. Protože však mládež má čato problém i se všemi ostatními aspekty existence, je protest skupin pro občanské svobody každému jedno.

Proti zákonům se postavily i technologické skupiny. „Utah bude brzy vyžadovat online služby, které budou shromažďovat citlivé informace o mladistvých a rodinách, nejen kvůli ověření věku, ale také kvůli ověření rodičovských vztahů, jako jsou státem vydané průkazy totožnosti a rodné listy, čímž se jejich soukromá data vystaví riziku porušení,“ řekla Nicole Saadová-Bembridgeová, zástupkyně ředitele lobbistické společnosti NetChoice. 

Zákon vstoupí v platnost v březnu příštího roku. Michael McKell, republikánský státní senátor, jenž zákon navrhl, řekl deníku New York Times, že sociální média jsou „faktorem přispívajícím“ ke špatnému duševnímu zdraví dospívajících a že zákony by měly tento problém řešit.

Několik států se snažilo nastavit mladým uživatelům sociálních sítí arbitrární mantinely. Zákonodárci v Connecticutu a Ohiu předložili opatření, která vyžadují povolení rodičů pro uživatele mladší šestnácti let. Zákonodárci v Arkansasu a Texasu také představili zákony omezující používání sociálních médií mezi nezletilými (pod osmnáct let), přičemž cílem posledně jmenovaného zákona je sociální sítě této skupině kompletně zakázat.