Protekcionistická Amerika chce ovládnout průmysl, který stojí na spolupráci. Uspěje?
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Technologie
Budoucnost patří čipům. Trump to ví, ale Asii předstihnout nedokáže. Znemožnil si to sám
USA se v průběhu let zcela vzdaly ambice vyrábět čipy a daly tím Číně a dalším asijským zemím náskok. Prezident Trump by teď rád výrobu maximálně urychlil. Jenže se jedná o mimořádně složitý a choulostivý proces, jehož zvládnutí trvalo jiným zemím desítky let.
ptk
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jeho obchodní válka osvobodí ekonomiku Spojených států a přitáhne na půdu USA nové pracovní příležitosti. Jenže i ty největší firmy už dlouho bojují s nedostatkem kvalifikovaných lidí a nízkou kvalitou výrobků v továrnách v zemi. Ve své analýze to píše BBC.
Polovodiče jsou ve všem, kam oko pohlédne – v chytrých telefonech, pračkách i vojenských letounech. Křemíkové destičky sice vymysleli ve Spojených státech, ale nejlépe je momentálně umějí vyrábět v Asii.
Trumpa proto čeká těžký úkol. Tajný recept na vysoce precizní čipy schraňuje Tchaj-wan. Spojené státy by je musely vyrábět ve stejné kvalitě a navíc mnohem rychleji.
Produkce je drahá a technologicky náročná. Třeba iPhone obsahuje čipy navržené v USA a vyrobené na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Materiály se ale dovážejí z Číny.
Telefon od Applu se balí ve Vietnamu a pak putuje za čínskou zeď, kde ho testují. Jedná se o hluboce propojený systém, který se vyvíjel celá desetiletí.
Trump na jedné straně pěje na průmysl s čipy chválu, zároveň ale vydírá nejdůležitější firmu, která je dělá – tchajwanskou TSMC – stoprocentními cly, pokud výrobu nepřivede na americkou půdu. Neustálé změny ale odvětví, které potřebuje hlavně stabilitu, vůbec nepomáhají.
Rozsah výroby není jen otázkou peněz, ale také něčeho, co se koupit nedá – času.
Asijské soukromé firmy vděčí za svůj úspěch mimo jiné štědrým dotacím svých vlád. Podpořit výrobu důležitého komponentu v USA se speciálním dotačním zákonem pokusil už předchozí prezident Joe Biden.
Zprvu se zdálo, že legislativa z roku 2022 splňuje svůj účel. Čipový obr TSMC a výrobce chytrých telefonů Samsung na základě podpory v hodnotě přes šest miliard dolarů pro každého z nich začaly budovat továrny v amerických státech. Tchajwanská společnost dokonce navýšila investici z původních 65 na 100 miliard dolarů.
Diverzifikace výroby je důležitá i kvůli Číně, která kolem ostrova neustále nebezpečně krouží – jak diplomaticky, tak vojensky. I tak ale nakonec zůstane většina výroby na Tchaj-wanu. Kde se stala chyba?
Obě společnosti čelily v USA prudce rostoucím nákladům, problémům s náborem kvalifikovaných lidí, průtahům ve výstavbě a také odporu odborů. Ve státě Arizona sice dnes výroba běží, ale ta nejpokročilejší technologie zůstává na ostrově poblíž čínských břehů.
Rozsah výroby není jen otázkou peněz, ale také něčeho, co se koupit nedá – času. Příkladem budiž Čína, která se úporně snaží Tchaj-wan ve výrobě čipů dohnat. Jak vlastně TSMC uspěla? Stala se průkopníkem modelu, kdy se čipy navrhují v USA, ale vyrábějí se pro ostatní společnosti.
Tchajwanci se svezli na vlně startupů ze Silicon Valley, jako jsou Apple, Qualcomm a Intel. Získali tak nejlepší inženýry a výrobní specialisty a dokázali konkurovat Japonsku i samotným Spojeným státům.
Podle expertů je sice možné ve státech výrobu čipů rozběhnout, ale nikoliv v tchajwanské kvalitě. Trump se navíc, obrazně řečeno, „střílí do nohy“ i svými imigračními restrikcemi.
Omezení mohou zabránit příchodu talentů z Číny nebo Indie. To byl mimochodem i důvod, proč Elon Musk podporoval americký vízový program H-1B, který měl jeho firmě zajistit kvalifikované inženýry. Pokud USA svůj postoj k imigraci nezmění, budou jim chybět mozky.
Trump zatím na clech trvá a dokonce zahájil vyšetřování, které má obchod s polovodiči prověřit z důvodu národní bezpečnosti. Experti nad tím kroutí hlavou.
Mít výrobu polovodičů na svém území se pravděpodobně budou snažit USA, Evropa i Čína. Posledně jmenovaná země se pokusí hledat i nová odbytiště pro své výrobky.
Třeba Huawei se zabydluje na starém kontinentu a na rostoucích trzích Thajska, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie, Malajsie nebo afrických států – a to i přesto, že marže jsou tam nízké.
Čína je dravá, varují odborníci, v technologickém závodě bude chtít zvítězit. Levně své čipy vyrábí už teď, a pokud investuje do výzkumu i výroby a nakonec nabídne lepší kvalitu, trh se k ní přikloní. Příkladem úspěchu budiž chatbot DeepSeek.
A to se ještě do soutěže nepřidala Indie, která má levnou pracovní sílu a kvalitní vzdělání. Prozatímním nedostatkem je čistá voda – k výrobě je jí třeba mimořádně velké množství. Potenciál nejlidnatější země světa je ale v odvětví mimořádný.
Trump na jedné straně pěje na průmysl s čipy chválu, zároveň ale vydírá nejdůležitější firmu, která je dělá.
Společnosti vyrábějící čipy nejsou proti clům tak úplně bezmocné. Svůj vliv uplatnil třeba CEO Applu Tim Cook. Zřejmě kvůli jeho naléhání nakonec Trump souhlasil s výjimkami z cel na smartphony, notebooky a další elektroniku.
Marc Einstein, výzkumný ředitel analytické firmy Counterpoint, se domnívá, že Trump není tak krátkozraký, aby řešil poptávku po čipech jen tím, že si postaví vlastní továrnu. Podle analytika chce šéf Bílého domu donutit protistranu k obchodu.
„Podle mě jim jde o něco podobného jako s čínským vlastníkem TikToku, společností ByteDance. Nechtěl je pustit na americký trh, dokud nepředají podíl Oraclu nebo jiné americké firmě,“ říká.
O něco podobného se Trump podle experta snaží i v případě TSMC, možná chce americká vláda tchajwanskou firmu donutit k dohodě s Intelem a získat tak podíl na trhu.
Z asijského úspěchu ve výrobě čipů vyplývá poučení, že na světě není země, která by dokázala tento průmysl zvládnout na vlastní pěst. Kdo chce vyrábět polovodiče efektivním způsobem a ve velkém, potřebuje čas.
A musí spolupracovat. To je možné v propojeném světě. Trump se ale pokouší dominovat odvětví politikou izolace a protekcionismu.
