Aleš Michl

Aleš Michl, guvernér ČNB a budoucí strážce bitcoinu

Česká národní banka / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Digitální měny

Michl chce bitcoiny. ČNB by mohla být první západní centrální bankou s kryptoměnou v rezervách

ČNB by mohla začít budovat část svých rezerv v bitcoinech, chce to její šéf Aleš Michl. Podle expertů by to posunulo kryptoměny mezi běžná investiční aktiva. Zároveň by se ale Česko dostalo do rozporu s Evropskou centrální bankou, jež považuje digitální měny za příliš rizikové.

čtk

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s britským listem Financial Times (FT).

„Pro diverzifikaci našich aktiv se bitcoin zdá být dobrý,“ řekl Michl. Dodal, že bitcoin bude mít tendenci posilovat i bez podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa, protože pro mnoho lidí je alternativní investicí.

ČNB by se tak podle FT zřejmě stala první západní centrální bankou, o níž je známo, že má v rezervách kryptoměny.

Na svém účtu na sociální síti X později Michl zdůraznil, že bitcoin v rezervách stojí za zvážení, ale vše je momentálně pouze ve fázi analýzy a diskuse.

„Rozhoduje bankovní rada a rozhodnutí není bezprostředně na pořadu dne. Je potřeba promyšlená analýza,“ napsal. Dodal, že ve čtvrtek pouze požádá tým, aby dále posoudil potenciální roli bitcoinu v rezervách. „Nic víc, nic míň,“ sdělil.

Michl dodal, že je velmi pravděpodobné, že ČNB na svém měnověpolitickém zasedání příští čtvrtek sníží úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Obnoví tím cyklus snižování sazeb, který začal v prosinci 2023. Základní, tzv. repo sazba, která ovlivňuje mimo jiné úročení spořicích účtů nebo půjček a hypoték, by tedy měla klesnou ze současných čtyř procent na 3,75 procenta.

Bitcoin tento měsíc, po složení přísahy Trumpem, stoupl na nový rekord, když jeho cena přesáhla hranici 109 tisíc dolarů. Loni se hodnota bitcoinu více než zdvojnásobila díky schválení burzovně obchodovaných fondů americkým regulátorem a naději, že Trump zmírní regulační překážky.

Michl také vyzdvihl širší zájem investorů o bitcoiny od doby, kdy společnost BlackRock a další firmy spustily bitcoinové burzovně obchodované fondy.

Centrální banky tradičně mají své rezervy v konzervativních aktivech, jako jsou americké státní dluhopisy a další formy vysoce ceněných dluhopisů. Některé mají podíly v akciích, ale téměř žádná se veřejně neodvážila investovat do kryptoměn, upozornil FT.

Michl uvedl, že má „zcela jinou filozofii“ ohledně bitcoinu než jeho kolegové. Podle něj je to tím, že je typický investiční bankéř. ČNB již podle něho vyniká mezi centrálními bankami, protože 22 procent jejího portfolia je v akciích. A Michl chce, aby polovina z toho byla do tří let v amerických akciích, v současnosti je to asi 30 procent.

Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel naopak varoval před riziky investic do kryptoměn a přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je odkaz na spekulativní bublinu ze 17. století.

Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „spravedlivá hodnota bitcoinu je stále nulová“ a bitcoin není vhodný jako platební prostředek nebo investice.

Podle některých ekonomů je nejznámější kryptoměna stále vnímána jako rizikové aktivum s výrazně vyšší volatilitou oproti jiným. A právě to by se při rozhodování, zda bitcoin zařadit do portfolia, mohlo ukázat jako problém, řekl například Jan Berka z Roklenu.

„Pokud bankovní rada tento krok schválí, bude to znamenat určitou revoluci v evropském kontextu,“ řekl ředitel společnosti Bit.plus Martin Stránský. Česko bude podle něj první zemí s částí rezerv v kryptu, zároveň však bude v opozici vůči evropské měnové politice.

„Na druhou stranu jde o pozitivní signál pro další investory do krypta, který posílí jejich důvěru. A právě na té je bitcoin založený,“ uvedl Stránský.

Michlův plán ukazuje, že bitcoin už není jen okrajovou spekulací, ale uznávanou třídou aktiv, kterou nelze ignorovat, podotkl Rostislav Plachý z bitcoinové divize Golden Gate. „V době rostoucího institucionálního přijetí a politické podpory, zejména ze strany Donalda Trumpa, se tak potvrzuje jeho místo v dobře diverzifikovaném investičním portfoliu,“ doplnil.

Analytik poradenské společnosti Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek naproti tomu upozornil, že Česko by bylo teprve třetí zemí na světě, která by část svých devizových rezerv investovala do bitcoinu. „Hned po Salvadoru a Bhútánu,“ vyjmenoval na síti X.

Podle manažera fondu Dopamine Investment Tomáše Pacalta by se vzhledem k velikosti české státní rezervy mělo poměrově jednat o jednu z největších bitcoinových státních rezerv na světě.

Podle Berky z Roklenu je z měnově politického hlediska bitcoin centrální bance k užitku asi jako zlato. Toto srovnání bude mít podle něj zřejmě přesah i do investičního hlediska, kde Michl argumentuje diverzifikací.

Tuzemská centrální banka se podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dostává do určitého střetu s Evropskou centrální bankou (ECB), jenž by mohl zesílit, pokud by se ČR rozhodla přijmout euro. „Podle ECB je totiž vnitřní hodnota bitcoinu nulová,“ dodal Kovanda.