Ruským odbojářům se nepodařilo udržet pozice na ruském území, jež v pondělí dobyli, ani získat hmatatelnou vojenskou podporu od obyvatel Belgorodské oblasti.

Naopak ve chvíli, kdy se ruská strana připravuje na ohlášenou ukrajinskou protiofenzivu, se jim podařilo k situaci na severní hranici Ukrajiny přivábit pozornost ruského velení – a především bojeschopné jednotky, jichž Kreml nemá nazbyt.

Toho všeho útočníci dosáhli podle vlastních tvrzení za minimálních ztrát. 

Co se tedy stalo? V pondělí přešly jednotky dvou ruských protikremelských milicí na ruské území z Ukrajiny, aby zaútočily na několik vesnic v Belgorodské oblasti v blízkosti severní hranice. Guvernér Belgorodu Vjačeslav Gladkov řekl, že osm lidí bylo zraněno poté, co se vesnice ocitly pod dělostřeleckou palbou.

Jednotky Ruského dobrovolnického sboru zaútočily první a na několik hodin dobyly město Grajvoron asi deset kilometrů za ruskou hranicí. Ještě ten den se k útoku připojily jednotky protikremelské legie Svoboda Rusku z východu.

Vojsko z fronty

Na druhý den dopoledne kremelská strana oznámila, že „diverzanti byli zlikvidováni“. Postupu ruských jednotek velel generál Alexandr Lapin, jenž neblaze proslul ve vojenských kruzích ztrátou veškerých území v Charkovské oblasti, která Rusové získali v počáteční fázi války.

Podle zpráv z ukrajinských zdrojů Lapin nechal oznámení učinit ve chvíli, kdy protikremelské milice ještě značnou část dobytého území držely. Podle vyjádření Ruského dobrovolnického sboru „vyřídily motostřeleckou rotu“ ruské armády; toto tvrzení nešlo ověřit.

Jak na svém twitterovém účtu uvádí Igor Suško, dobře informovaný ukrajinsko-americký aktivista, proti legii Svoboda Rusku musela ruská strana poslat jednotky rychlého nasazení FSB.

S tím zřejmě útočníci počítali, protože jejich dron bombardoval a poškodil budovu FSB v Belgorodu. Na zabezpečení celého zmíněného kusu hranice pak ruské velení povolalo 74. motostřeleckou brigádu z frontové linie v Luhansku.

Ruský dobrovolnický sbor po návratu na ukrajinské území oznámil několik raněných, legie Svoboda Rusku ohlásila dva padlé a několik raněných. Kyjev se od jakéhokoli napojení na ruské partyzánské bojovníky distancoval.

Sami sobě nepřítelem

Od začátku války viní Rusko Ukrajinu z úderů na skladiště pohonných hmot, sabotáže železničního mostu, vyhození muničního skladu, a dokonce i z cíleného ostřelování budov ve městě Belgorod. Ukrajinci v průběhu války většinou odpovědnost za útoky na ruské území popírali. Dodávky amerických a dalších západních zbraní Ukrajině jsou podmíněny tím, že nebudou použity k úderům na cíle v Rusku.

Ale s pochmurnou ironií je to možná samotná ruská armáda, která je v Belgorodu nejničivější silou. Ruské jednotky, jež stále více trápí špatné řízení a morálka, jsou odpovědné za řadu útoků, nehod a výbuchů, jež oblast sužují.

V říjnu bylo zabito jedenáct ruských vojáků, když dva dobrovolníci zahájili palbu na vojenském cvičišti v oblasti Belgorod. Výbuch způsobený „neopatrnou“ manipulací s granátem v muničním skladu v lednu zabil tři a šestnáct zranil. V dubnu vojenský letoun omylem vypálil na samotné město Belgorod. Ruské ministerstvo obrany označilo incident za „náhodné vypuštění letecké munice“.