Máloco dokáže ilustrovat skutečné volební trendy tak jako volební geografie. Mapy totiž zachycují stabilitu i dynamiku – dva momenty, mezi nimiž se každé volební výsledky pohybují. 

Čím nižší účast, tím více ANO

Jedním z fenoménů krajských voleb byla volební účast. Přes 35 procent se zatím vyšplhala jen v letech 2008 a 2012. Pokaždé šlo o předzvěst velkých otřesů na celostátní politické scéně. Letos jsme nad 35 procenty potřetí.

Ladislav Mrklas

Hladina účasti je ale hodně rozmanitá. Předně platí, že čím nižší volební účast, tím jasnější vítězství ANO. Okresní rekord drží Bruntálsko, kde přišlo volit necelých 28 procent oprávněných voličů a ANO získalo přes 35 procent. Na krajské úrovni tento trend potvrzují čtyři kraje – řazeno od nejnižší účasti – Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský, Olomoucký, jejichž pořadí se z hlediska síly ANO mění jen minimálně. Nejde o žádné překvapení, protože právě tyto čtyři kraje patřily od samého vzniku ANO k jeho baštám. Spojují je strukturální ekonomické problémy, dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti, nejrozšířenější problémy s privátními dluhy a exekucemi a všechny patří k baštám levice, jejíž lídr se vyvíjí. A teď je to ANO.

Bonus v Moravskoslezském kraji ANO přináší jeho lídr a dosavadní hejtman Ivo Vondrák, který je jednou z mála opravdu široce respektovaných postav celého uskupení. 

Tradičně disciplinovaní

Na opačném konci pořadí podle volební účasti stojí pětice krajů, kde účast přesáhla 40 procent. Tato pětice představuje směsici dvou typů krajů. První typ, nazvěme jej třeba tradičně disciplinovaný, reprezentuje Zlínský a oba východočeské kraje. Kromě disciplíny mají tyto kraje několik dalších společných rysů – velikost, převažující tradiční obyvatelstvo, nižší míru industrializace nebo vyšší míru religiozity, a tedy také nižší zastoupení levicových, především komunistických, voličů a lepší pozici lidovců. Nyní je spojil i fakt, že o vítězství na úrovni okresů se v nich podělilo několik stran.

Profimedia.cz

Na Zlínsku to skončilo plichtou mezi ANO a KDU-ČSL. Svou roli v tom hrál i důležitý souboj o výstavbu nové krajské nemocnice, který z voleb udělal referendum. Vítězná koalice ODS, STAN a Východočechů v Královéhradeckém kraji skončila první ve všech okresech s výjimkou Hradce Králové, kde ji předběhlo ANO. Právě ono obsadilo první místa ve všech okresech Pardubického kraje až na výjimku Ústí nad Orlicí, kde zvítězilo uskupení Pro Pardubický kraj v čele s dosavadním hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD).

Středočeši zase blíže Pražanům

Druhý typ nazvěme voličsky motivovanými kraji. Středočeský ani Liberecký kraj historicky nepatřily k voličsky disciplinovaným. Vyšší účast je tu až v posledních letech a motivující je poptávka i nabídka. 

Poptávka jako tahoun účasti je typická především pro Středočechy. Stejně jako Pražané si uvědomují sílu svého hlasu a letos se přidala i skvělá nabídka. Martin Kupka a Petra Pecková v čele kandidátek ODS a STAN, doplnění o desítky starostů a komunálních politiků. Tónu kampaně se přizpůsobily i další kandidující uskupení. Vzešel z toho napínavý boj o první místo i zúžení počtu stran v zastupitelstvu. Na první pohled až překvapí, jak podobné jsou letošní středočeské výsledky a výsledky voleb do velkého pražského zastupitelstva v roce 2018. V obou zbylo pět uskupení, tradiční levice je zcela mimo hru, ANO nezvítězilo. Čtyři z úspěšných uskupení jsou stejná (ODS, ANO, Piráti a koalice vedené Topkou), jedno v zásadě analogické (STAN a Praha sobě). Proti jediné provládní straně stojí čtyři opoziční formace s drtivou většinou.

Navíc tu zjevně zafungoval silný sousedský efekt. Vít Rakušan zajistil STAN vítězství na Kolínsku, Nymbursku a Kutnohorsku, Petra Pecková na Benešovsku a spolu s Věslavem Michalíkem a Milanem Váchou i na Praze-západ. Kupka přinesl ODS vítězství v domovském okresu Praha-východ a na Mělnicku (spolu s Liborem Lesákem) a v tandemu s Petrem Vychodilem i na Berounsku. Evidentně nejvíce motivovaní voliči těchto voleb žijí právě tady – v okresech Praha-západ a Praha-východ. Účast tu dosáhla bezmála 50 procent a opozice získala neuvěřitelných více než 70 procent hlasů. 

Ještě větší hegemonii, než má ANO ve svých nejsilnějších krajích, zažívají Starostové pro Liberecký kraj. O jejich v pořadí třetím triumfu nebylo pochyb, a přesto to účast ovlivnilo v pozitivním slova smyslu. Voliči znají své starosty i hejtmana, jsou s nimi spokojeni a všichni jsou ze STAN. Bezmála čtyřicetiprocentní podpora STAN poslala všechny s výjimkou ANO pod deset procent. 

Poražený provládní blok

Tím se dostáváme k fenoménu, který rok před sněmovními volbami dodává dynamiku celé politické scéně. Mapa číslo 2 ukazuje, jak si v krajských volbách vedly dva bloky stran. Výsledky provládního bloku tvoří hlasy pro koaliční ANO a ČSSD, doplněné o KSČM a SPD. Opoziční protipól pak tvoří hlasy pro „pětiblok“ Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 a jejich různé koalice. Mapa plasticky ukazuje, jak to celé dopadlo. Skóre provládních a opozičních krajů je tři ku deseti.

Ladislav Mrklas

Nejsilnější provládní orientaci můžeme vidět v Moravskoslezském kraji, kde čtyři strany volilo o více než deset procent lidí než opozici. Z hlediska vlády jsou v plusu ještě Karlovarský a Ústecký kraj, kde navíc „na ulici“ leží nezanedbatelné množství hlasů pro různé další protestní alternativy.

Poměrně malou převahu opozičního bloku tyto volby přinesly v Olomouckém kraji a také v kraji Pardubickém. První řadíme mezi bašty ANO, nicméně KSČM a ČSSD tu zcela vybouchly. Druhý jmenovaný kraj je diskutabilní, protože výsledky zkresluje podpora pro ČSSD kandidující v širší volební koalici. 

V osmi zbylých krajích tyto volby přinesly jasnou převahu opozice. Seznamu vévodí Středočeský kraj, kde provládní strany nezískaly ani třetinu hlasů, zatímco opozice přes 60 procent. Ještě větší rozdíl generuje Liberecký kraj, jenže u něj buďme opatrní, protože dominance STAN rozhodně ve sněmovních volbách takto platit nebude. Následují Jihomoravský, Zlínský a Plzeňský kraj, dále Kraj Vysočina, Královéhradecký a Jihočeský kraj, u nějž však výsledek zkreslují hlasy pro opoziční Jihočechy. Ve všech těchto krajích zaostal provládní blok více než o deset procentních bodů.

Totální mobilizace

Jedním z klíčových výsledků krajských voleb je tedy náskok opozice z hlediska motivování a konsolidace voličské základny. Kdyby nic jiného, voliči z krajských voleb přijdou za rok znovu. Dá se očekávat, že spolu s nimi přijde opozici volit minimálně o třetinu více voličů než v krajských volbách. K tomu přičtěme Pražany, kteří budou opozičně volit minimálně ze 65 procent. Samozřejmě bude obrovsky záležet na konfiguraci opozičních sil. Hodně subjektů s malou podporou přinese opět plýtvání hlasů na málo mandátů. Strategie spojování je tedy nabíledni. 

Naopak provládní blok má o čem přemýšlet. Nechejme stranou ČSSD a KSČM bojující o holé přežití. Zbývají ANO a SPD. Na tahu je především Andrej Babiš, který musí zmobilizovat minimálně dvojnásobek voličů z krajských voleb. Ale jak? Jedině totální mobilizací, a tedy i hozením všech provládních partnerů přes palubu. Okamurovci se tak ocitají mezi dvěma mlýnskými kameny – na jedné straně ANO, které se snaží koncentrovat hlasy, na straně druhé Trikolóra, pidistrana schopná SPD pořádně zatopit. Nabídne tedy Okamura Klausovi ml. koalici?

Autor je politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Ladislav Mrklas