Volební systém do krajských zastupitelstev je v českých podmínkách vůbec nejvíce proporční. Poměr získaných mandátů opravdu věrně odráží voličské hlasy. Kraj vždy tvoří jediný obvod, a v něm se dělí všech 45, 55 nebo 65 křesel. Větší volební obvody u nás opravdu nenajdete.

Jediný prvek, který této přísné proporcionalitě alespoň trochu brání, je pětiprocentní volební práh. Ten do zastupitelstev nepouští uskupení, která nezískají minimálně jednu dvacetinu hlasů. Díky tomu, že výše volebního prahu nezáleží na tom, jestli jde o kandidátku jedné strany, nebo mnohačlenné koalice, odpadá zde riziko, že uzavřením koalice musíte přeskočit vyšší laťku. I proto právě tady vždycky vidíme největší koncentraci nejrůznějších koalic. 

Heslo dne: koaliční potenciál

Koaliční potenciál vyjadřuje schopnost té které strany vstoupit do nějaké koalice. Je to aplikace teorie her v praxi, kde strany jsou racionálními hráči, jejichž cílem je ukousnout si co největší díl mocenského koláče – buď aby realizovaly hodně ze svého programu, nebo protože chtějí křesla pro své představitele. To se mimochodem nevylučuje, poněvadž bez odpovídající moci program neprosadíte. Potenciál záleží na čtyřech bodech. Strana nesmí být pro svou odlišnost nepřijatelná pro ostatní. Musí mít dostatečný počet mandátů, aby byla prospěšná pro vznikající většinové koalice. Její nároky ohledně křesel, včetně hejtmanského, nesmějí být přemrštěné. A konečně, strana musí garantovat disciplínu svých zastupitelů. 

Dnes je o hejtmanech a koalicích jasno v jedenácti ze třinácti krajů. Blízko dohodě jsou v Plzeňském kraji. Naopak daleko k ní mají v nejmenším, ale politicky nejrozdrobenějším Karlovarském kraji.

Největší koaliční potenciál má nyní očividně ODS, která se účastní všech dosud uzavřených koalic. Dokonce je blízko tomu, aby byla zastoupena úplně všude. Je to zajímavé proto, že jde o stranu stále relativně ideově vyhraněnou. Nutno též dodat, že v řadě krajů tentokrát ODS vstupovala do koaličních jednání jako faktická koalice, tedy tak trochu bez záruky za zastupitele, které na kandidátky vyslali její partneři. Ukazuje se, že ani jedno nikomu moc nevadí, což je obecný trend. Právě díky svému koaličnímu potenciálu bude mít ODS poprvé po 12 letech své hejtmany, a to možná hned čtyři. 

Mezi vítěze „druhého“ kola patří kromě ODS vlastně kdekdo. STAN uhrál tři hejtmany a má jisté zastoupení minimálně v osmi. Hejtmana a spoustu radních mají i lidovci. Nebýt Čunkovy porážky, jako důkazu, že součástí koaličního potenciálu musí opravdu být i přijatelnost pro většinu, šlo by o triumf. Svého hejtmana mají dokonce i sociální demokraté. A nejen to, nakonec sedí v pěti krajských koalicích, což je při jejich katastrofálním volebním výsledku malý zázrak. Koaliční potenciál je ovšem vlastní i Pirátům. Spolu se STAN nominovali jednoho hejtmana a jsou zastoupeni v řadě koalic v Čechách i na Moravě. Své si ke koalicím řekla i TOP 09 a některá čistě regionální uskupení. Takže nic nového. 

… na rozšíření zbývá rok

Nové je tak jen postavení ANO. Z hlediska počtu hejtmanů je na tom stejně jako ODS. Zatím má tři a blízko má ke čtvrtému. Ale to je vše. ANO má buď všechno, nebo nic. Buď má hejtmana, nebo zůstalo za dveřmi. Dvakrát z toho proto, že volby vyhrál někdo, kdo o ANO jako koaličním partnerovi ani neuvažoval. V sedmi dalších případech bylo ANO jako vítěz vyšachováno do opozice. Že se tak stalo v krajích, kde podobný scénář znají už z minula, nepřekvapí. Vyšachování v krajích Olomouckém, Jihomoravském a Vysočině ale bolí. Je to důkaz, jak úzký má Babišova strana koaliční potenciál. Hřát ji může snad jen úspěch v konkurenčním boji s lidovci o hejtmana ve Zlínském kraji, kde nakonec převážila otázka výstavby nové krajské nemocnice, která štípla třeba i místní Piráty a STAN. 

Malý koaliční potenciál, to je teď Babišův největší strašák. Může s tím ve zbývajícím roce něco udělat? To je asi vůbec nejzásadnější otázka.

Ladislav Mrklas

Autor je politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Ladislav Mrklas