Austrálie disponuje téměř třetinou známých světových zásob uranové rudy, ale těžbu stát povoluje pouze ve dvou z osmi australských teritorií - v Jižní Austrálii a Severním teritoriu. V současnosti jsou v provozu pouze dva uranové doly, oba v Jižní Austrálii.

"Zákazy v některých státech, jako je Západní Austrálie, známé svou těžební historií, jsou nesmyslné a vystavují národ riziku, že propásne rostoucí globální poptávku," uvedl Jonathan Fisher, generální ředitel průzkumné společnosti Cauldron Energy Ltd.

Ceny uranu se v posledních letech více než ztrojnásobily, což odráží očekávaný nárůst spotřeby v jaderných elektrárnách. Koncem loňského roku se 22 zemí, včetně významných ekonomik jako USA, Japonsko a Francie, zavázalo do roku 2050 ztrojnásobit kapacitu jaderné energie.

Přesto zůstávají některé australské státy, jako Západní Austrálie, která zakázala těžbu uranu v roce 2017, zdrženlivé. Obavy o životní prostředí a bezpečnost, podpořené historickými incidenty jako byl únik toxických látek v dole Ranger v Severním teritoriu, nadále ovlivňují postoj veřejnosti i politiků.

John Borshoff, generální ředitel společnosti Deep Yellow Ltd., která vyvíjí projekt v Západní Austrálii, argumentuje: "Země za zemí prohlásily, že obnovitelné zdroje energie nedosáhnou svých cílů a že jaderná energie bude velkou součástí dosažení nulových emisí."

Zatímco těžební průmysl naléhá na změnu politiky, federální vláda zatím zůstává zdrženlivá. Mluvčí federální ministryně pro zdroje uvedl, že rozhodnutí o regulaci těžby uranu zůstávají primárně v kompetenci jednotlivých států.

S cenami uranu nad 80 dolary za libru a nedávným znovuotevřením dolu Honeywell v Jižní Austrálii roste tlak na přehodnocení současných zákazů. Australský uranový průmysl nyní čeká, zda státní vlády ustoupí ekonomickým argumentům, nebo zda obavy o životní prostředí nadále převáží.