Ruská státem kontrolovaná televize se vyhnula připomenutí nebo i zmínce o tom, že už uplynuly dva roky od televizního oznámení ruského diktátora Vladimira Putina o nařízení „speciální vojenské operace“. Fakticky se jednalo o zbabělý útok na Ukrajinu – kromě ruského území Kreml využil i území Běloruska – bez vyhlášení války. Došlo k tomu v ranních hodinách 24. února 2022.

Důvodem měla být podle Putina „denacifikace a demilitarizace“ sousední Ukrajiny a ochrana ruské menšiny žijící na Donbase. Kreml přitom dlouhé měsíce před útokem odmítal, že by mohl menší zemi napadnout s tím, že se jedná pouze o dezinformace Západu. Shromažďování desítek tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou vysvětloval pořádáním vojenského cvičení.

Absence připomínky v oficiálních ruských médiích, že vojenská operace na Ukrajině stále trvá, dokazuje, že naprosto selhala, zdůraznil americký think-tank Institut pro studium války (ISW).

Strategicky Kreml utrpěl značné ztráty. Kromě toho, že neovládá Ukrajinu, musel se stáhnout i ze západní části Černého moře. Navíc v reakci na agresivní Putinovo chování vstoupily do Severoatlantické aliance dlouhodobě neutrální státy, Finsko a Švédsko. To oslabí pozici Ruska v oblasti Baltského moře. Země také přišla o obrovské množství vojenské techniky i vojáků.

„Ruští představitelé a státní televizní kanály se pravděpodobně zdržely komentáře k dvouletému výročí zahájení ruské invaze, aby neupozorňovaly na selhání Ruska při dosahování stanovených strategických cílů na Ukrajině a dalších okamžitých cílů zmocnit se celé Luhanské a Doněcké oblasti. Zároveň Rusko utrpělo vysoké personální ztráty,“ uvedl ISW.

Ruská veřejnost je ohledně pokračování války na Ukrajině převážně apatická, ale nepodporuje druhou vlnu mobilizace, uvedl průzkum nezávislé organizace Chronicles, který se konal na konci ledna.

I proto ruská propaganda nepřipomíná dvouleté trvání války s cílem udržovat veřejnost ve stavu nezájmu o konflikt. Kreml tak může ve válce pokračovat bez větších protestů běžných obyvatel Ruska.

„Putin si je pravděpodobně vědom toho, že by byla druhá vlna mobilizace široce nepopulární. Obává se, že by takové opatření vyvolalo ve společnosti širokou vlnu nespokojenosti,“ míní analytici z ISW. Po jeho očekávaném vítězství v březnových prezidentských volbách ale může svůj názor změnit.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken slíbil, že Bílý dům bude i nadále podporovat ukrajinský lid při „obraně své vlasti“. Válka podle něj ohrožuje nejen Ukrajinu, ale také bezpečnost Spojených států a všech spojenců v rámci NATO. Podle něj musí Spojené státy hájit základní pravidla míru a bezpečnosti, do kterých patří i právo nezávislých států si zvolit vlastní budoucnost. Kyjev od napadení Moskvou zvyšuje úsilí, aby byla země přijata do Evropské unie i Severoatlantické aliance.