Ani 58 let po atentátu na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho nebudou Američané znát celou pravdu. Zveřejnění poslední části utajovaných dokumentů z vyšetřování, které už před čtyřmi lety odložil tehdejší prezident Donald Trump, se z rozhodnutí Joea Bidena opět odsouvá. Navíc má proběhnout na etapy.

Odklad zveřejnění zbylých záznamů o dallaském atentátu na populárního JFK z 22. listopadu 1963 vyvolal v Americe pozdvižení už před čtyřmi lety. Trump totiž dopředu avizoval, že uvolnění informací nebude bránit, do úřadu navíc vstoupil se slibem, že „vypustí bažinu“ ve Washingtonu, s čímž zatajování informací, na něž mají Američané právo, moc nekoresponduje. Přesto to bez bližšího zdůvodnění udělal. A mluvčí jeho štábu se k tomu dodnes odmítá vyjádřit.

K datu 26. října 2017 se přitom všichni upínali. Jako nejzazší termín pro uvolnění jakýchkoli zbývajících tajných dokumentů jej stanovil zákon z roku 1992, podepsaný tehdejším prezidentem Georgem Bushem starším, který nařídil zahájit proces revidování a následného zveřejňování informací z vyšetřování atentátu, jež pod vedením předsedy Nejvyššího soudu Earla Warrena dospělo k jasnému závěru: vrah Lee Harvey Oswald jednal sám na vlastní pěst. Vláda k tomu tenkrát byla donucena tlakem veřejnosti poté, co byl rok předtím do kin uveden film Olivera Stonea JFK, který vyjádřil pochybnosti o utajování dokumentů. V zákonu však zůstala chytrá pojistka: prezidentovi umožňovala odtajnění záznamů pozdržet, pokud by to vyvolalo „obavy o národní bezpečnost, které převažují nad veřejným zájmem“.

Právě na tento bod se teď odkazuje Bílý dům při vysvětlování dalšího odkladu. Část informací má být zveřejněna ještě do konce letošního roku, část 15. prosince příští rok. Pokud nedojde k dalšímu odkladu... Oficiální důvod toho nynějšího? Podle očekávání: covid-19. Národní správa archivů a záznamů údajně potřebuje víc času na přezkoumání a zredigování dokumentů. Jak přesně jí v tom pandemie koronaviru bránila, ale Bidenova administrativa nevysvětlila.

Nehoráznost vůči demokracii

Část Američanů takové vysvětlení ale neuspokojuje a nevěří mu. Patří mezi ně i dva Kennedyho synovci: Robert F. Kennedy mladší, který se v USA poslední dobou profiluje jako jeden z nejviditelnějších odpůrců očkování, a Patrick Kennedy, bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Rhode Island. Ve vyjádření pro web Politico se domáhají okamžitého zveřejnění všech zbývajících informací.

„Je to nehoráznost. Nehoráznost vůči americké demokracii,“ rozčiluje se Robert F. Kennedy mladší, syn oblíbeného „Bobbyho“ Kennedyho, bratra JFK a někdejšího senátora a ministra spravedlnosti, který byl sám zastřelen při prezidentské kampani v roce 1968. „Vždyť je to, k čertu, už 58 let. Co může ospravedlnit nezveřejnění těch dokumentů?“ Sám věří tomu, že za vraždou jeho strýce stojí rozsáhlá konspirace.

Stejný názor ostatně údajně zastával i jeho otec, kterého historik David Talbot, autor dvou knih o životě bratrů Kennedyových, označuje za „prvního konspiračního teoretika“ v případu vraždy JFK. „Každý seriózní novinář a historik, který se tím tématem zabývá, musí dospět k tomu, co o sobě Lee Harvey Oswald sám prohlašoval: že on byl jen ňouma a vyšetřovací komise měla za úkol zločin zahladit, ne jej poctivě vyšetřit,“ tvrdí Talbot, podle něhož ani zveřejnění zbylých dokumentů nejspíš neodhalí identitu dalších potenciálních vrahů či kompliců.

S kritikou se přidává i další synovec tehdejšího prezidenta, Patrick Kennedy. Záznamy by podle něj neměly být uvolněny primárně kvůli rodině Kennedyových, ale kvůli americkým občanům, kteří mají právo vědět vše o události, jež „zanechala tak hlubokou jizvu na duši národa, který přišel nejen o prezidenta, ale i o příslib lepší budoucnosti“.

Drtivá většina dokumentů už přitom byla zveřejněna. Osmaosmdesát procent všech záznamů je plně dostupných, jedenáct procent pak se zakrytými citlivými částmi, což znamená, že pouhé jedno procento vyšetřovacích spisů je dosud utajováno. Na první pohled to může vypadat jako zanedbatelné číslo, i tak jde ale o obrovské množství dat. Kompletní dokumentace z vyšetřování má totiž neuvěřitelných pět milionů stránek.

Americká veřejnost tak stále doufá, že na zbývajících stránkách najde nějaké nové informace o události, která změnila celou Ameriku. Pokud k nim někdy skutečně dostane přístup. Současné průtahy totiž nahrávají spekulacím a posilují konspirační teorie.

Hoover, KGB, mafie

Jedna z těch nejrozšířenějších se točí kolem osoby tehdejšího šéfa FBI J. Edgara Hoovera. V roce 1963 mu bylo už 68 let, přičemž federální zákon nařizoval, aby v sedmdesáti odstoupil z funkce. Hoover údajně s Kennedym neměl nejvřelejší vztahy a prezidentovi měl jeho blížící se konec vyhovovat. Podle této teorie se tak o vraždu JFK přičinil sám Hoover. Buď svou nečinností, když ignoroval zprávy o možném atentátu na prezidenta, nebo přímo aktivní spoluprací s Oswaldem, který měl působit jako informátor FBI. Hooverova motivace? Co nejrychlejší dosazení Lyndona Johnsona do funkce prezidenta, který mu posléze měl jít na ruku. Hoover pak skutečně působil jako šéf FBI až do své smrti v roce 1972. Ze zveřejněných dokumentů dosud vyšlo najevo, že 23. listopadu 1963 někdo FBI telefonicky pohrozil, že zabije Kennedyho vraha Oswalda. O den později tak učinil majitel dallaského nočního klubu Carousel Jack Ruby.

Další konspirační teorií, která se úplně nevylučuje s první variantou, je komplot zbrojařských firem, kterým se nelíbil Kennedyho záměr postupného stahování amerických vojenských sil z Vietnamu. Kennedyho návrh zákona na potlačování systematického krácení daní by pak mohl být motivací pro dohodu amerických ropných magnátů.

Podle jiných spekulací měla být do Kennedyho vraždy zapletena mafie, napojená na nesmírně populárního šéfa odborů Jimmyho Hoffu. Později zfilmovaná kniha Irčan, postavená na výpovědi mafiánského zabijáka a odborového předáka Franka Sheerana, naznačuje, že mafie nejdřív Kennedymu pomohla ke zvolení, jeho následné kroky, a především tažení jeho bratra Bobbyho proti organizovanému zločinu pak ale brala jako zradu, a tak vzala věci do vlastních rukou.

Nebo snad byla do atentátu na Kennedyho zapletena KGB? Bývalý příslušník rumunské komunistické tajné policie Ion Mihai Pacepa, který zemřel letos v únoru ve věku 92 let, tvrdil, že zabití Kennedyho nařídil přímo vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov. Později si vše rozmyslel, Oswalda ale už zastavit nedokázal. Ruby byl poté KGB instruován, aby Kennedyho vraha umlčel.

Alkoholová svědectví

Spekulacím o tom, že nešlo o sólo akci jednoho muže, ostatně nahrávají už některé dřívější uvolněné části vyšetřování. I když jde přinejlepším o diskutabilní výpovědi údajných svědků, navíc zahalené alkoholovým oparem. Záznam z 27. listopadu 1963 uvádí, že byl vyslechnut jistý Robert C. Rawls, který byl týden až deset dní před atentátem v některém z barů v New Orleansu, kde zaslechl sázku, při níž jeden muž vsadil sto dolarů na to, že Kennedy do tří týdnů zemře. Rawls si však nepamatoval ani jméno muže, ani jak vypadal, ostatně ani onen bar, kde mělo k sázce dojít. Byl totiž namol opilý.

Dalším vyslýchaným svědkem byl Henry Gourley, který den po Kennedyho smrti sám zavolal na městskou policii v Bellinghamu ve státě Washington a tvrdil, že tři týdny před atentátem popíjel v baru hotelu Hildon, když zaslechl hovor tří mužů, kteří se bavili o tom, že pokud Kennedy někdy přijede do Dallasu, tak „už se z něj živý nedostane“. Jeho výpověď ale zpochybnil jeden z jeho přátel, s nimiž ten den popíjel, s tím, že má až moc velkou představivost.

Jestli má některá z těchto spikleneckých teorií reálný základ nebo jestli měl Lee Harvey Oswald nějakého komplice, se Američané nedozvědí dříve než za rok. Jestli vůbec.