Dopady umělé inteligence (AI) na trh práce popisuje nová zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle instituce jsme díky rozvoji AI na prahu nové technologické revoluce. „Ta by mohla zvýšit produktivitu, podpořit globální růst a zvýšit příjmy lidí po celém světě. Mohla by však také nahradit některá pracovní místa a prohloubit nerovnost mezi lidmi,“ uvádí Kristalina Georgievová, výkonná ředitelka organizace.

Podle MMF se dopady umělé inteligence na trh práce zabývala již celá řada studií. Mnoho z nich předpovídalo, že AI nahradí část pracovních míst. V mnoha případech se však rovněž předpovídá, že AI lidskou práci spíše doplní. „Analýza MMF zachycuje obě tyto tendence,“ informuje Georgievová.

Podle analýzy bude působení AI vystaveno asi čtyřicet procent pracovních míst po celém světě. Oproti předchozím technologickým revolucím se však éra nástupu AI značně odlišuje. Zatímco předchozí technologické revoluce ovlivnily zejména vykonávání rutinních úkolů, teď je to jiné. 

„AI má schopnost ovlivnit i vysoce kvalifikované úlohy. V důsledku toho čelí vyspělé ekonomiky větším rizikům vyplývajícím z rozvoje umělé inteligence. Ale znamená to také více příležitostí k využití jejích výhod – tedy ve srovnání s rozvíjejícími se ekonomikami,“ píše se v analýze. 

Část míst prostě zanikne

Platí tedy, že čím vyspělejší je ekonomika státu, tím spíše ji AI ovlivní. V rozvinutých ekonomikách poznamená až šedesát procent pracovních míst, v rozvíjejících se ekonomikách asi čtyřicet procent. Nejméně se dotkne trhů, kde lidé dosahují velmi nízkých příjmů: zde se promění asi 26 procent pracovních míst.

Vladimír Barák

„Ve vyspělých ekonomikách bude mít AI dopad přibližně na šedesát procent pracovních míst. Zhruba polovina těchto pracovních míst může těžit z integrace umělé inteligence, což zvýší produktivitu,“ uvádí fond. „U druhé poloviny mohou aplikace umělé inteligence vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle.“ To by nejspíš vedlo k nižším mzdám a menšímu zájmu o „lidskou“ pracovní sílu: „V nejextrémnějších případech mohou některá z těchto pracovních míst zaniknout.“

Mohlo by se zdát, že lépe bude zaměstnancům ve státech s méně rozvinutou ekonomikou, protože tito lidé se tolik nemusejí bát o práci. Z globálního pohledu to však neplatí – takto postižené státy totiž mohou dál chudnout a chudnout budou logicky i lidé, kteří v nich žijí. 

„Mnohé z těchto zemí zároveň nemají infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, aby mohly využívat výhod umělé inteligence, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost mezi národy,“ vysvětluje zpráva. 

Výzva pro politiky

Konkrétně by mohla umělá inteligence ovlivnit příjmovou a majetkovou nerovnost v jednotlivých zemích. Instituce upozorňuje, že už dnes můžeme zaznamenat polarizaci v rámci příjmových kategorií, kdy pracovníci, kteří dokážou využít AI, mají vyšší produktivitu a nakonec i mzdu. Naopak ti, kteří nemohou zastávat takové pozice a role, stagnují. 

„Dosavadní výzkum ukazuje, že umělá inteligence může pomoci méně zkušeným pracovníkům rychleji zvýšit produktivitu. Pro mladší pracovníky může být snazší využívat příležitosti, zatímco starší pracovníci mohou mít potíže s přizpůsobením se novým požadavkům,“ uvádí organizace.

Podle fondu tak s rozvojem AI dojde pravděpodobně i ke zvýšení nerovnosti. Jde o znepokojivý trend, který musejí politikové aktivně řešit, „aby zabránili tomu, že technologie povedou k podněcování sociálního napětí“. Podle Georgievové bude pro jednotlivé země klíčové vytvořit „komplexní sociální záchranné sítě a nabídnout rekvalifikační programy pro pracovníky ohrožené nástupem AI“.