Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Vítejte zpět v „sajúzu“. Zchudlí Rusové se perou v obchodech

V ruských obchodech přituhuje. Kromě rvaček o cukr chybí v regálech další zboží, jako je toaletní papír, zubní pasta, tampony. Lékařům začíná docházet řada léků včetně inzulinu.

Vítejte zpět v „sajúzu“. Zchudlí Rusové se perou v obchodech
ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusové vzali útokem obchody a doslova se perou před prázdnými regály o nově doplňované balíčky s cukrem. Nejde jen o tuto oblíbenou ruskou základní potravinu. Problém je sehnat toaletní papír, zubní pastu a další hygienické potřeby včetně tamponů. K tomu se přidává i nedostatek léků, jež se vyrábí na Kremlem nenáviděném Západě, proti kterému už státní propaganda vede fakticky v souvislosti s konfliktem na Ukrajině válku.

Běžní Rusové si dávají tipy, kde sehnat cukr nebo pohanku, což jsou základní potraviny oblíbené v zemích bývalého Sovětského svazu. Dobu „sajúzu“ včetně několikahodinových front a chronického nedostatku zboží současná realita nápadně připomíná. Západ ruskou ekonomiku postupně odřezává od zboží i služeb.

I když Kreml občany ujišťuje, že všeho je dost – Putin dokonce hovořil o tom, že Rusko západní sankce posílí – a není třeba si dělat zásoby, skutečnost je přesně opačná. Po agresivním napadení Ukrajiny na konci února se ekonomické sankce teprve rozbíhají.

O panické náladě v ruské populaci hovoří zástupci řady ruských regionů, zejména těch, které jsou vzdáleny od Moskvy na východ. Většina úředníků ale neobviňuje Putina a jeho vládu, ale Západ, který chce ruskou společnost rozdělit. 

Závažnější jsou zprávy o tom, že chybí řada základních léků. Kromě inzulinu to jsou desítky dalších preparátů. Lékaři a lékárníci hovoří o osmdesáti přípravcích, jež Rusové v panice z lékáren vykoupili a na trhu nejsou k sehnání. Chybí například nurofen (snižuje horečku dětem), ale také antikoncepce nebo antidepresiva.

Zpět v SSSR

Ekonomka Elina Ribaková z bankovního sdružení Institute of International Finance upozornila, že se ruská ekonomika vrací do doby Sovětského svazu, kdy byl trh silně regulován a plánován v pětiletých cyklech. Na některé spotřební zboží se čekalo několik let. Uzavírání před světem bude podle ní pokračovat. Jedině výrazná obměna ruského vedení by mohla způsobit, že se země vrátí na cestu k liberální demokracii, doplnila expertka na ruskou ekonomiku.

Současný vývoj znamená, že ruská střední třída, už nyní velmi zranitelná, bude dále chudnout. Ruská inflace dosáhne letos dvaceti procent, potraviny mohou zdražit o více než polovinu. To znamená, že se chudoba bude v ruské společnosti šířit. Už před válkou na Ukrajině se upozorňovalo na to, že šedesát procent ruských domácností nemá žádné úspory a fakticky žije ze dne na den.

Většina Rusů nemá po koronavirové krizi žádné peníze bokem, nyní budou trávit řadu hodin denně ve frontách, aby si opatřili alespoň základní potraviny a léky, varuje Ribaková. Dalším problémem je to, že obyvatelé Ruska přichází o práci, protože se velké firmy, jako je Ikea, McDonald’s a většina automobilek (naposledy i Renault, jenž vyrábí vozy Lada v rámci automobilky AvtoVAZ), z Ruska stahuje. Jedná se o desítky tisíc pracovních míst. Jen Renault zaměstnával v zemi 45 tisíc lidí. 

„Hospodářský růst je obětován zájmům válečné ekonomiky,“ tvrdí o vývoji posledních týdnů v největší zemi světa Maria Šaginová z Finského institutu pro mezinárodní záležitosti. Zpřetrhání vazeb mezi Ruskem a globální ekonomikou povede s nejvyšší pravděpodobností k tomu, že se většina firem do Ruska nevrátí. 

Chytří a mladí utíkají

K tomu je třeba vzít v úvahu, že stovky tisíc mladých a perspektivních Rusů ze země utekly a budou chybět na trhu práce. Jen z technologického sektoru odešlo padesát až sedmdesát tisíc pracovníků a dalších sto tisíc může následovat v dubnu, predikuje ruská technologická asociace RAEC.

I když Kreml plánuje nahrazení západních značek vlastními, bude trvat několik let, než se rozběhne jejich výroba. „Otázka je, kdo to bude vyrábět,“ varovala Ribaková.

Mezi západními ekonomy a novináři se vede debata o tom, jak velký podíl na ruském bohatství získali ruští oligarchové po rozpadu Sovětského svazu, na které především míří západní sankce. 

Jen několik desítek nejbohatších Rusů (dolarových miliardářů má Rusko 117) disponuje podle konzervativních odhadů z roku 2017 majetkem v zahraničí ve výši 800 miliard dolarů, což byl trojnásobek státních rezerv v zahraničních měnách. Pro srovnání na konci roku 2020 dosahovaly úspory ruských domácností v bankách 5,2 bilionu rublů, což v té době odpovídalo sedmdesáti miliardám dolarů.