Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

„Bude to peklo.“ Válka na Ukrajině může způsobit hladomor a další migrační vlny

Pokud evropské státy neuvolní další miliardy dolarů do potravinových fondů, nastane v Africe a na Blízkém východě hladomor, varuje šéf Světového potravinového programu OSN.

„Bude to peklo.“ Válka na Ukrajině může způsobit hladomor a další migrační vlny
ilustrační foto | Profimedia.cz

Už před válkou na Ukrajině trápil rizikové oblasti akutní nedostatek potravin. Dlouhé roky zhoršující se situaci ještě více „dorazil“ covid-19. Došlo k zásadnímu narušení dodavatelských řetězců a k výraznému zdražení klíčových potravin. Válka na Ukrajině pak může vést až  k humanitárním katastrofám. Rusko i Ukrajina jsou totiž obrovskými vývozci obilí a polovina afrického dovozu pšenice pochází právě z těchto zemí.

Šéf Světového potravinového programu (WFP) OSN David Beasley varuje, že nejchudší regiony, které jsou nejvíce ohrožené hladomorem, se mohou dostat do spirály politického chaosu, což vyústí v další masivní migrační vlny. Jedná se hlavně o africké země a státy Blízkého východu.

„Pokud si myslíte, že zažíváme peklo na Zemi, tak se teprve na něco připravte,“ upozornil Beasley v rozhovoru pro web Politico. „Pokud zanedbáme severní Afriku, přijde severní Afrika do Evropy. Pokud zanedbáme Blízký východ, tak přijde Blízký východ do Evropy,“ nastiňuje šéf WFP možný vývoj v nejbližších měsících. Podle něj jsou zasažené země v horší ekonomické kondici, než byly před takzvaným arabským jarem.

Hladem jsou přitom zasaženy mnohé další státy. Beasley upozorňuje například na fakt, že WFP se snaží zajišťovat potravu pro miliony lidí v jižní části Sahelu, například v Nigeru či Burkina Fasu. Pokud se budou i nadále držet současné vysoké ceny potravin, může celá oblast Sahelu dokonce zkolabovat. Výsledkem by pak byla samozřejmě další migrace směrem do Evropy.

Beasley proto vyrazil na misi do Bruselu, jejímž cílem je přesvědčit evropské státy, aby vynaložily další prostředky na podporu zásobování nejcitelněji zasažených oblastí. „Chybí nám miliardy dolarů,“ upozorňuje. „Pokud se nám letos nepodaří zajistit miliardy dolarů navíc, čeká nás hladomor, destabilizace a masová migrace.“

Podle Beasleyho chybí WFP v současnosti kolem osmi miliard dolarů, hlavně kvůli souběhu událostí z posledních let, tedy pandemie, klimatických šoků a válek. Například kvůli nevyřešenému konfliktu v Jemenu je na WFP ohledně zajištění potravy závislých třináct milionů lidí. Válka na Ukrajině může celou situaci ještě výrazně zhoršit.

Před „extrémně vážnou“ globální potravinovou krizí varuje i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Nejsou to sankce, co způsobuje selhání světového zabezpečení potravin. Je to válka,“ tvrdí Le Drian. „Na jídlo totiž nejsou žádné sankce. Válka s sebou přináší riziko hladomoru.“